Zabijáci rozkvetlého měsíce

Martin Scorsese na svůj věk nadělil neuvěřitelně dravý a mladou energii oplývající tři a půl hodiny dlouhý epos o fakt ošklivé a neznámé historické tragédii americké minulosti. Je to perfektní film na spravení chuti, po jeho posledním ne tak vypiplaném Irčanovi. Režijně a scénáristicky tu není co vytknout a byla fakt nádhera sledovat obdobně oldschoolově natočený film, plný promyšlených kulis, lokací, zkoordinovaných komparzistů obohacující každý jeden snímek promítající se na plátno. Je to fascinující, surová a zlá podívaná, plná fascinujících, těžko čitelných a zlých postav. Přičemž i ty nejčernobílejší postavy snímku mají potřebnou hloubku a nuance jak je u Martyho filmů zvykem. Herecky jde o naprostou lahodu, kde De Niro a Gladstone odvádí vynikající práci, bohužel Leo mě zde jeho nabručeným výrazem s obraceným rohlíkem místo rtu, pěkně sral. Jde o výkon bez potřebných nuancí, kde bylo třeba mít šikovnějšího herce, který zvládá i jiné než extrémní polohy emocí. Přesto však tu je pár momentů, kde se v mých očích i DiCapriův výkon vykupuje. Je to obrazová poetika, jaká se jen tak nevidí a ta vizuální výpravnost je na jiné úrovni. S většinou lidí se shodnu, že prostředek je možná zbytečně repetitivní a nějaká vynucená montáž nebo dravější pojetí události by prospělo tempu. Zároveň se ale přiznám, že mi to zde vůbec nevadilo a vlastně o to lepší požitek jsem z toho měl. Byl jsem rád, že nás Marty nechává se vykoupat v té beznadějné a bezvýchodné pasti pro Osedže. Po hektickém, klipovém a nestálém Oppenheimrovi jsem byl zde naopak rád, že film nechává jednotlivé momenty a scény opravdu dýchat. Díky tomu jsem je o to více prožíval a vlastně mě tahle nespoutaná vize Scorseseho o to více zasáhla. Najít si tři a půl hodiny na kino je dost, ale je to opravdu až tak moc? Zvlášť když si člověk uvědomí kolik hodin týdně ztratí na mobilu nad splachovacím obsahem streamů, sociálních sítí a všeho možného? Ne, to si opravdu nemyslím. Nemyslím si, že je moc si vyhradit tři a půl hodiny na ocenění úžasného díla, na kterém se roky tvrdě pracovalo a podílelo nezměrné množství enormně talentovaných lidí. Samotný finální moment mě potom absolutně dojal a jde o perfektní podtrhnutí celého snímku, jako v případě Babylonu, kdy člověk chápe, proč režisér vypráví tento příběh a proč je to tak důležitý. Jeden z nejlepších filmů roku a to bez debat. Lituji všechny, co si to nechají ujít v kinech. (02.11.2023)

Tak jak ropa nalezená na území kmene Osedžů mění lidi v dravce toužící po penězích, tak se i indiánská krev mění ve stále bělejší. Stala se z nich smetánka, která se nechala vozit auty a obsluhovat bělošským služebnictvem. V rasismem nasáklých Spojených státech věc nevídaná. Nádech deprese, hamižnost a chladnokrevnost mají zelenou a bílí vdovci si mnou ruce... Té spolupráce mají za sebou skutečně hodně. Scorsese a De Niro s ohledem na společné projekty už ze 70. let samozřejmě víc, nicméně poslední dvě dekády patřily zase DiCapriovi. Nyní pánové síly spojili a vznikla další košatě vyprávěná záležitost o úpadku společenství, kterou směrem nahoru táhne výprava, hudební dramaturgie, kamera i právě herecké výkony, značně dolů zase zbytečná a přepálená dvousetminutová stopáž, kterou prostě nejde obhájit. Co body rovněž ubírá je to, že nevlídný příběh Martina Scorseseho není divácký film. Zřejmě jím být ani nechce. A já mám pokaždé za to, že filmy jsou tu pro diváky, pro jejich emoce, zatímco my se motáme v přítomnosti dvou antihrdinů, s nimiž není zrovna příjemné trávit čas. Jeden má masku vřelého a štědrého souseda, který ovšem chladnokrevně kalkuluje a ničí životy i svých blízkých, druhý není vyloženě zlý, ale je prostě tupý primitiv a ušklebený zbabělec, který se sebou nechává ochotně orat. A bacha, i negativní emoce poskytují zážitek. Jenže tady prožitek chybí, stejně tak nějaký zvrat, je to monotónní a tvůrci ničím nezaskočí. Scorsese mohl být vlídnější, v mnoha případech svižnější a řadu scén by hravě uměl divácky zatraktivnit, ale asi jednoduše nechtěl. Prostě si „přál“, aby se publikum cítilo nekomfortně. A je otázka, zda je to tak správně. (19.10.2023)

O jednom ze žhavých kandidátů na všech nejrůznějších nadcházejících filmových ocenění je zcela jistě jasno. Martin Scorsese servíruje jeden z nejsilnějších filmových zážitků svého kariéry, který si zvládá diváckou pozornost udržet po celou svou obsáhlou délku, pracovat s komplexními motivy i černou tečkou americké historie neskutečně vtahujícím vyprávěním. Je to radost, Scorsese nejen realizoval svůj další vysněný projekt, ale zároveň silné téma zpracoval s výraznou citlivostí a úctou. Výsledkem je velkolepé historické drama, které nejenom výborně vypadá, ale je celé vyloženě výborné. This Is Cinema! (16.10.2023)

Po prečítaní rovnomenného dokumentárneho románu, ktorý je doslova nabitý detailnými faktami, som sa na filmové spracovanie od velikána Scorseseho skutočne tešila. V tomto prípade absolútne rozumiem a súhlasím s 3,5h stopážou, pretože ide o nesmierne rozsiahly prípad, do ktorého bolo zapletených mnoho ľudí a jeho náležité spracovanie si vyžaduje ruku skúseného režiséra. Scorsese pristúpil k príbehu svedomito a poňal ho vcelku veľmi prehľadne. No už i tak spoznávame niektoré, relatívne dôležité postavy, bez možnosti hlbšej sondy ich charakteru. Film má svoje nesporné kvality. Dramaturgiu hudby, úchvatnú výpravu, úderné dialógy, niekoľko nádherných, až ikonických záberov. V neposlednom rade špičkové herectvo, no som nesmierne rada, že hlavnú hereckú trojku dotvára okrem Leonarda DiCapria a Roberta De Nira ženská predstaviteľka stvárňujúca Mollie Burkhart. Dostáva sa jej pomerne veľký priestor a to je dôležité, pretože toto je v prvom rade príbeh o indiánskom kmeni, na ktorom bola napáchaná veľká krutosť. Herectvo Lily Gladstone je dokonale prirodzené, postavené na minimalizme a vyžarovaní vnútornej sily ženy, ktorá nakoniec aj tak končí zlomená. To, že páni hrajúci dvoch dokonalých antihrdinov odvádzajú poctivú prácu asi nikoho príliš neprekvapí. Je vidieť, že absolvovali s členmi komunity Osageov niekoľko stretnutí a na svoje náročné role sa svedomito pripravovali. Lenže teraz napíšem jednu vec a viem, že asi málokto bude súhlasiť, no v tomto prípade ma ich známe hollywoodske tváre miestami vytrhávali z príbehu a z inak veľmi autenticky vystavaného prostredia. Napriek tomu, že ide o nesmierne silný a tragický príbeh plný korupcie, chamtivosti, zverstva a na druhej strane žiaľu, strachu a obetí, filmové spracovanie ma dokázalo emočne strhnúť iba chvíľami. Pomalý vývoj často pôsobil chladným dojmom a aspoň miestami by som uvítala väčšiu dynamiku. V každom prípade ide bez debaty o kvalitný titul, ktorý sa oplatí vidieť a to samozrejme na veľkom plátne. (20.10.2023)

Killers of the Flower Moon je  (okrem detí) prehliadkou diabolsky zlovestných xichtov! Navyše, pod špeciálne zvoleným uhlom a osvetlením, vypadali takmer všetci ako pomocníci Satana a Di Caprio ako sám Pán pekla! Môj osobný plán bol zvládnuť túto ultra brutálne zabijácku stopáž systémom rozdeleným na 45 minútové seriálové etapy. Avšak film je nakrútený tak pútavo, že som ho dal na dvakrát, vždy po poobednej šichte. Nad debilným koncom, ktorý by ma ani vo sne nenapadol, musím však prižmúriť obe oči teda! Inak jasných päť hviezdičiek a rozhodne nevšedný filmový zážitok pre mňa osobne. (08.12.2023)