Moje tlustá řecká svatba 2

Už jako děti školou povinní jsme s oblibou kontrovali: "opakovaný vtip, není vtipem". Kouzlo řeckého řádění již dávno opustilo rodinný dům Nii Vardalos a vrátilo se šmahem zpět na Balkánský poloostrov. Všechno to Hujerství, řeckost, léčení Okenou, baklava a další atributy, které udělali z První svatby jednu z nejvýnosnějších romantických komedií dějin, už jednoduše nefungují. A to, že svou romantickou hru rozjede rovnou na tři generační strany už beru jenom jako takové chytání se stébla, které má zakrýt fakt, že scénář nepřišel z žádnou nosnou zápletkou. A tak slavíme, ženíme se, hlučíme a jsme Řekové.....a není to málo, Antone Pavloviči? (11.01.2018)

Příjemné pokračování příběhu bláznivé řecké rodiny po 14 letech, které ale funguje jenom ve spojení s prvním dílem. Scéna "svatbu obvykle platí rodiče" je dokonalá, chechtal jsem se nahlas a musel jsem si to několikrát vrátit. A jak je možné, že Nia Vardalos, která v prvním dílu nevypadala nic extra, po padesátce rozkvetla do takové sexbomby?! To budou ty řecké geny... Chtěl jsem dát hódně silné tři, ale když vidím, jak drsně je ten film podhodnocený, dávám čtyři. (27.08.2020)

Nemůžu říct, že by dvojka byla vyloženě slabší. Ano, jednička měla velký potenciál a dvojka zaostává, ale rozdíl jsou prsa korejské plavkyně. Zkrátka, dvojka do toho opět buší. A o vtipné momenty není nouze. Je pravděpodobnější, že zklamán bude hlavně ten, kdo si nechal ujít první díl a šel hned do pokračování. Naopak, komu se líbil úvodní snímek, dvojka ho nejspíš také dostane. Já se opět smál a opět a musím přidat slovo milá. Opět je to milé, o něco méně romantické sice, ale tvůrci udělali dobře, že se moc neopakovali. I když některé věci zopakovat pochopitelně museli. Zkrátka, jednička je mlj oblíbený film. Dvojka se mi také líbila a opět se na ni zase někdy podívám. Zklamaný jsem rozhodně nebyl. (02.07.2017)

Mám pocit, že po prvej svadbe asi rodinke trošku došiel dych a po rokoch tu máme tento slabučký odvar kedysi skutočne veľmi dobrého filmu. Ale aby som nepredbiehal, tak si povedzme najprv pár veci. Na jeden strane je super, že sa postavy nezmenili, no rovnako na druhú stranu je treba povedať, že opakované vtipy už nie sú vtipné. A množstvo momentiek z prvého filmu sa ocitá rovnako aj v tomto filme. Najmä v úvode. A človek má pocit, že toto už videl. Druhým problémom je fakt, že kým prvý film nám povedal veľmi jednoduchý príbeh, ktorý sme sledovali počas celého času, tento chce rozpovedať niekoľko príbehov a nevie ich dobre vyvážiť. A človek vôbec nevie na čo sa má sústrediť a čo je prioritou filmu. Pre mňa dosť problém, lebo by som ocenil niekedy menej, alebo lepšiu sústredenosť a možno aj viac času. Okrem toho je film často dosť nudný a dlho sa nič reálne nedeje. A keď už sa človek začína do filmu dostávať, tak si uvedomí, že už prichádza len záverečná tretina a človek ani nevie ako sa tu ocitol. Ale nie všetko by som ohodnotil len negatívne. Musím povedať, že Nia Vardalos stále vyzerá skvele a dokonca mám pocit, že tu trošku oproti prvým pár minútam omladla. A scénka, kde povie Ianovi, aby si ju vzal ešte raz a nasadia si vence je veľmi pekná. Okrem toho aj mladá Elena Kampouris je veľmi dobrá. A aj dosť chápem jej dilemu. Napriek tomu, že má človek pocit, že to už videl aj predtým. Ako pokračovanie je to podľa mňa okey, ale nie je v tom nič také, čo by mi povedalo, aby som si tento film pozrel znovu. Miestami vtipný, miestami nudný a dosť rozsypaný. Každopádne dúfam, že to je posledná cesta našich Grékov, lebo si myslím, že ďalší film by už nemusel ani dopadnúť takto. Hodnotenie: C (14.06.2016)

Tento film je ako objatie, keď máte nie práve dobrý deň. Na nič sa nehrá, len plynie, občas s úsmevom, občas so slzou v oku, ale vždy s láskou. Všetko, čo spravilo z prvého filmu takú milú záležitosť je aj v tomto filme. Trošku farebnejšie, hlučnejšie a s pár šedivými vlasmi, ale stále s otvorenou náručou, dobrou radou, historkou, ktorú by ste radšej nepočili a, samozrejme, s Okenou. (11.04.2016)