Suddenly, Last Summer

Výtečně natočený psychologický thriller o běsech schoulených v zákoutích lidské duše a zároveň ukázka klasické scénaristické školy Tennesseeho Williamse. Pokud se vám líbil "Tramvaj do stanice touha", tak neváhejte ani vteřinu. Tleskám obsazení - uhrančivé Elisabeth Taylor, sympaticky roztržitému klaďasovi Montgomerymu Cliftovi i démonické Katharine Hepburnové. Po finální, takřka surrealistické gradaci (s lehce přehrávající Taylorkou) nemohu jinak - velmi, velmi silná čtyřka. (08.07.2013)

Zdá se, že se Akademie nemohla rozhodnout, jestli dá Oscara Taylorové, nebo Hepburnové, tak se rozhodli dát ji Simone Signoretové za Místo nahoře... Jinak maximálně působivý film, který je u nás bohužel takřka neznámý. Jak Hepburnová, tak (a to hlavně) Taylorová předvádějí opravdu výtečné herecké výkony. Montgomery Clift hraje také dobře, ale ve stínu obou fascinujících dam téměř zaniká. Scéna s odhalováním pravdy je jeden z vůbec nejpůsobivějších filmových momentů, jaké jsem kdy viděl. (29.06.2005)

Jako divadlo to asi musí být dokonalý zážitek. Filmové ztvárnění to neni špatné, akorát že já, jako divák, bych asi potřebovala k tomu divadlu více té filmové obrazovosti, více formy k dotvoření atmosféry, která by z onoho dokonalého divadelního představení udělala i dokonalý film. Takhle to pro mě byl průměrný filmový zážitek o mnoha a mnoha slovech. Tím ovšem nemohu a ani nechci popřít fakt, že obě dámy byly excelentní (Za to je taky ta jedna hvězda navíc). Akorát postava Taylorky na mě byla moc málo šílená, aby patřila do blázince. Finální, pro mě dosti překvapivá pointa byla zajímavá, ale nikoli dechberoucí, že bych si z toho rvala vlasy. Za sebe tak mohu říct, že to pro mě bylo mírné zklamání, i když naprosto perfektně zahrané. (06.11.2011)

Kdyby Tennessee Williams neholdoval alkoholu, možná by napsal ještě pár her, ze kterých by mohly vniknout dobré filmy. Ale také by nemusel napsat žádnou takovou, ze kterých by vzešel dobrý film. Tennesseeho jednotaktovka "Suddenly, Last Summer (A konečně, poslední léto)" z roku 1958 (tedy mezi "Kočkou" a "Ptákem"), je převedena do filmu snad příliš "teatrálně".... Přebohatá vdova (Katharine Hepburnová čili "dowager") vydírá vedení nemocnice, aby sestřenici (Elizabeth Taylorová) jejího syna provedlo lobotomii proto - jak se později ukáže -, aby si po šoku a duševním zhroucení nevzpomněla na jeho poslední chvilky života. Psychoanalýza však zvítězí nad invazním zákrokem a pravda se vyjeví. Pozn. 1: Sebastian (onen syn, básník, ve filmu mu nespatříme tvář) popisuje, že viděl "boží tvář" a "racky trhající maso z právě vylíhnuté želvy". V jeho soukromé zahradě se zřejmě ocitáme ve světě počáteční perverze. Pozn. 2: Na konci nevíme o moc víc než na začátku, ve hře je příliš faktorů, abychom dokázali prověřit pravdivost byť jediného z nich (navíc jsou ve hře i peníze). Divadelní hra koncí výkřikem Mrs. Venable přikazující provést lobotomii: ".... cut this hideous story out of her brain (vyřízněte ji z mozku tenhle hnusný příběh)!”. Pozn. 2: V tomto, českou Wikipedii zapomenutém dramatu, se dá objevovat ještě mnohé, od formy zmíněné perverze, přes rituální vraždy, až po (Williamsovo?) delirium tremens. Pozn. 3: Česká Wikipedie naopak reflektuje asi "nejslavnější" případ lobotomie: "Podstoupila ji i tehdy 23letá Rosemary Kennedyová, sestra prezidenta Spojených států Johna F. Kennedyho, na žádost rodiny pro „přílišnou impulsivnost a prostořekost“. Z jiskrné mladé ženy se po zákroku stala osoba mentálně na úrovni dvouletého dítěte, nebyla schopna chodit ani mluvit a pomočovala se. Rodina ji odklidila do ústraní." Pozn. 4: V konci filmu jsem si navíc připomněl delší povídku D. H. Lawrence "The Woman Who Rode Away (česky: Žena, jež odjela na koni). Pozn. 5: Problém "Veda" se neomezuje na jednu rozmazlenou holku. I u nás na vsi je jeden (šedesátník), který dosud zachovává podobné principy. Nejen, že ho ostatní mají plné zuby, ale dokonce se domnívá, že hlavní silnice je vždycky ta, po které právě jede. - Letos zdemoloval už dvě auta. (30.10.2018)

Napriek emormnej snahe tvorcov sa nepodarilo vymazať určitú divadelnosť ( podľa hry Tennesseeho Williamsa, ktorý spolupracoval na scenári ), ale hlavne v závere sa s tým vysporiadali elegantne, a to bolo podstatné. Film ide do morku kostí, odhaľuje zákutia ľudskej duše trýznivým sposobom a ponúka hlboký divácky zážitok. Prím hrajú Elizabeth Taylor a Katharine Hepburn, ktoré ponúkli neuveriteľné herectvo a hoci im statočne sekunduje Montgomery Clift, predsa len jeho postava je viac-menej len nahrávačom. Film v dobe vzniku poodhaľoval tabuizovanú tému, z dnešného pohľadu je to už prežité, ale rozhodne si film treba pozrieť a prežiť emotívny filmový zážitok za asistencie filmových hviezd. (26.10.2013)