Příliš osobní známost

Hodnocení dvě hvězdy jsem musel z principu změnit na jednu, už kvůli tomu že je tady u toho napsané komedie. Pokud tohle někomu připadá vtipné, tak by se měl nad sebou začít trošku zamýšlet. A vůbec, my nemáme v Česku kvalitní herce? Ty dabingy vám paní Ferencová poradil kdo? Dabování je zcela mimo pusu, takže to poměrně hodně ruší. Chlapské charaktery bych charakterizoval do škatulek: sprostý debil, ožralý mimoň, starý perverzák... Netuším co měla milostná linka Balzerové s nějakým nadabovaným Chorvatem znamenat, jaký měla mít přínos pro tento film. Omlouvám se že jsem tentokráte sprostý, ale dlouho mě žádný film tolik nenaštval. Obraz pěkný, dalo by se na film bezproblému koukat, ale bohužel je to nebezpečně blízko k tureckým odpoledním telenovelám a to nemůžu akceptovat. Tady si někdo hrál na umění a bohužel mu to i přes fakt že měl k ruce talentované herce (Balzerová, Tatiana) nevyšlo... 20% (25.05.2020)

Stejný začátek, podobný průběh, totožný konec. Proč musejí být všechny tuzemské kousky daného žánru téměř stejné? Tenhle alespoň zpočátku vykazuje jisté naděje, že by to mohlo být jiné. Není. Vztahové peripetie řeší Tatiana Dyková a Petra Hřebíčková, ženy středního věku, kdy jedna zrovna zjistila, že bude tou, kdo uvidí synka jen o víkendech, a druhá přes roztomilou holčičku poznala (zdá se) vysněného partnera. Vdovce. Webdesignera, který na obchodní schůzky právě svou roztomilou dcerku vodí. Brzy bude mezi nimi vše zalité sluncem. A romantickým sexem. Ovšem podvodem společníka přijde náš vdovec o miliony, sklouzne k ufňukanosti a litování se. A k chlastu. Naštěstí je tu chápavá tchýně (která měla s novou přítelkyní pochopitelně zpočátku problém) a kamarádka Táňa, která teda taky řeší nový vztah s věčně nadrženým žárlivcem, ze kterého ji neustále bolí vagína. Áááááá („Můj penis je štětec a ty jsi moje plátno.“). A ještě ke tchýni ztvárněné Eliškou Balzerovou. Naši ústřední hrdinku nemusí, chová se docela děsivě, ovšem pak přijde písničková montáž (během filmu ji vytrpíme víckrát) bez dialogů, během které se z Hřebíčkové a Balzerové stanou nejlepší kamarádky. Brrrrr. A Balzerová ještě potká bohémského důchodce na hezké chvilky ve dvou. Aby jí to nebylo líto. V předchozím projektu slovenské režisérky Marty Ferencové Všechno nebo nic jsme rovněž sledovali dvě dámy hledající chlapa. Ovšem ty na to šly hodně prapodivnou cestou. Tyhle dvě jsou přímočařejší, a tak nějak uvěřitelnější. A to docela dlouho – až do prvního vztahového klopýtnutí. Tvůrci se pokoušejí o romanci a komedii, nejde jim však ani jedno. A znovu naplno ukazují bolesti tuzemského filmu. Chybí vtip, chybí dílčí pointa, chybí solidní příběh. Jakmile se totiž objeví problém, cesty z něj jsou mdlé a málo uvěřitelné. Vrcholem je kupříkladu večeře dcerky – nové mamky – nalitého tatíka, který přichystá nepoživatelné jídlo, a chová se jak kokot. Jenže nejen on. V tu chvíli je jasné, že označení komedie je výsměch. O vztazích se rovněž nic nedozvíme, navíc linie Dykové je prakticky zbytečná a výplňová. Od filmu o ženách, napsaném a režírovaném ženami, bych čekal mnohem mnohem víc. A ne pouze naprosto otřesný dabing jak z jihoamerické telenovely. Minule totiž Ferencová a její tým sáhla po Polácích, i nyní se musela v případě tří hlavních mužských představitelů podívat za hranice. Asi nemáme kde brát. Za mě hlavně bídně napsaný žánrový guláš. Přesto dvě a kousek. (29.06.2020)

Další ze silně podprůměrné české tvorby, tentokrát překvapivě kombinující žánr rozjuchané komedie o ženách po čtyřicítce (i dále) a temného rodinného dramatu. Zcela dle očekávání, ani jedna část filmu nefunguje, díky nepřesvědčivým až trapným výkonům (víceméně jakákoliv pánská postava je absolutně jednorozměrná a když už je pokus o nějaké rozšíření, je to k smíchu) a rozbitému scénáři, který ještě pohřbívá špatná režie, která plácá scény, dle potřeby a těm potřebám přizpůsobuje i dané herecké výkony. Na druhou stranu jsem film přežil bez větší újmy a nepřipadal si při sledování úplně trapně. A to je pro český film obrovské plus. 30% (03.02.2020)

V kontextu jiných českých filmů to tedy tak hrozné nebylo - a proto to ráda nadhodnotím. Je to podle předlohy Evy Urbaníkové, která se evidentně vdala, takže už se jmenuje Twardziková, ale je to stále ona: zručná červená knihovna plná moderních emocí. A to už se ani nedivím, že hlavní roli hraje zase Petra Hřebíčková, na ostatní herečky režiséři zřejmě ztratili kontakt (stejně jako na české herce - ti už zřejmě došli frontálně, protože taková injekce od bratrů Jugoslávců se hned tak nevidí). A připojuji se k odoraci té holčičky, byla vážně miloučká, tu se neopouštělo lehce. (12.02.2020)

Na první pohled film vypadá jako komediální romantické drama ze života se spoustou emocí a humoru, leč to by za ním nesměli stát tvůrci, v jejichž podání působí věci jako „emoce“, „humor“ nebo „ze života“ jako cosi obskurního z jiného vesmíru. Špatně natočený a bídně napsaný nesourodý žánrový mix začíná na lehké vztahové lifestylové komediální notě (vtipný ale není prakticky vůbec), načež postupně zmutuje do syrového psychodramatu, v němž již po snaze o komedii nejsou ani stopy. Realistickou cestou se však snímek též neubírá - naopak jde jen o povrchní a rozpadlé torzo vystavěné na pochybném psychologickém základu. Cílem zřejmě bylo uspokojit příznivce tíživých dramat a současně i fanoušky vztahových komedií, což ale byla předem prohraná bitva. Výsledek je strašlivý, obsahově prázdný, náhodně střídající vzájemně nekompatibilní nálady a jedoucí podle líné šablony, v níž se muži chovají jako sociopati a ženy jsou předurčeny je milovat, neustále jim odpouštět a nechat si od nich všechno líbit. Což ve filmu o ženách, napsaném a režírovaném ženami, působí obzvlášť nepatřičně. To, že hlavní ženské role hrají Češky, zatímco hlavní mužské role hrají do češtiny velmi špatně nadabovaní Jugoslávci, je už jen třešnička na dortu. Že to bude masakr, se dalo ostatně tušit už od bizarních úvodních titulků, v nichž ve vesmíru propluje kolem digitální Země nejprve knižní předloha filmu a hned po ní se zbytkem snímku nijak nesouvisející kreslené rádio táhnoucí astronauta v červeném kabrioletu. (23.01.2020)