Zpráva

Hmmm, v poslední době mám na filmy kritizující metody zahraniční politiky USA (a nejbližších spojenců) štěstí. Official Secrets, které jsem viděl dříve, vycházejí ze srovnání obou snímků lépe, protože byly přece jen živější, The Report byl na mě přece jen poněkud suchopárný. Já tedy chápu, že se na obří hromadě papírů a sklepní kobce jen těžko staví akční thriller, ale i tak... Nikdy jsem neměl rád inkviziční praktiky, nemám rád ani náboženské fanatiky (to jde ostatně ruku v ruce) a vůbec nechápu, proč byli Američané tak překvapeni, když museli čelit teroristickým útokům. Vždyť to byli oni sami společně se Sověty, kdo vyzbrojil kdejakou bojůvku na planetě, jen aby získali větší vliv než jejich protivník. Teď se to oběma stranám vrací jako bumerang a zároveň se ukazuje, že proces v Norimberku byl jen dobovou fraškou. Zlepšení je v nedohlednu, američtí voliči sice dostanou klíčové informace, ale stejně zvolí do Oválné pracovny Velkou Hubu. 4*- (15.05.2020)

Nie, že by boli samotné praktiky "prechádzka, ružovou záhradou", no tak nejak som očakával tvrdšiu záležitosť, ktorá ma po emocionálnej stránke zasiahne viac, pričom maximálne pomykanie ramenami asi nebude najlepšia vizitka. Hlavným znakom "The Report" je najmä slovná konfrontácia a konflikt s tým spojený. Kto začo môže, kto nie, na koho to našiť, koho obviniť, koho upratať aby bol bez viny. Proste klasická Amerika v plnej politickej kráse s jasným zámerom: "vyrobme nejakú kokotinu, na niekoho to jebneme, a potom budeme hrať mŕtveho chrobáka". (01.01.2021)

"Kolik zadržených tím programem celkem prošlo?" "Přinejmenším 119. Sama CIA přiznává, že čtvrtina z nich nikdy neměla být zadržena. Program EIT nikdy nefungoval, na nikom." Hrozivý přiznání jak z jinýho století o tom, že i dneska je systémově zvířecí a nelidský chování k "těm druhejm" strašidelně blízko... A nejhorší na tom je, že ani zveřejnění (i když jen částečný) nevede k narovnání, ke spravedlnosti nebo k diskreditaci čehokoliv a kohokoliv s tím spojenýho - protože vždycky se najde nějakej politickej důvod, nějaký další účelově lživý relativizování a rozmělnění, nějakej další mocenskej barter. Aktéři možná nebyli hnáni před soud, nikdo je za zrůdy neoznačil a dál si dodnes pobíraj svoje pohádkový platy a užívaj honosný funkce, mohla o nich ale aspoň díky Jonesově neuvěřitelně mravenčí práci a díky politický podpoře od senátorky Feinsteinový vzniknout ta Zpráva - a podle ní i tenhle film. Úplně zbytečný, úplně marný a úplně prohraný to proto nebylo, ten zmar na mě z týhle kauzy ale dejchá nepopsatelně. Díky tomu ale může existovat aspoň ňáký memento toho, že to nejsou jen Němci s nacismem, kdo se za státem více či méně podporovanýho systému umí chovat jak zrůdy a bestie - jsou to prostě lidi jako takoví, i my jsme měli StB. Problémem je moc bez kontroly - a hlavně hanba a strach, jak řekl Jones/Driver v tý skvělý scéně v autě s novinářem. // Ten film kromě toho, že vypovídá o nepopsatelně silný a důležitý aféře, je pro mě bez připomínek i v těch řemeslnejch ohledech: Herecká skvadra zní skvěle už jen podle jmen, Adam Driver s Anette Bening to ale táhne dle očekávání (zase) skvěle. Přehlednou strukturu mělo i vypravování navzdory několika mísícím se časovejm rovinám - a líbil se mi i odtažitější styl, kterej nedovolil filmu sklouznut na rovinu, kde by se ten problém stal osobním. Za sebe nevim, proč bych měl nedat 5*. (18.03.2020)

Temná strana Síly republikánských agentur se svým programem výslechů, který zřejmě nebyl tím správně zvoleným nástrojem vs. pro věc zapálený Kylo Ren na straně demokratických Jediů. Chápu ten jeho idealismus a smysl pro spravedlnost, ale stačil by jeden blízký, co by zahynul rukou teroristů a stát se Sithem by nebylo tak obtížné.. Věcná konverzační smršť z kanceláří státních úředníků se společnými cíli, ale rozdílnými zájmy. Soderberghův scénárista do ní vtisknul sterilní chlad svého režiséra, nicméně tajemství atraktivity jeho stylu zatím neodhalil. Vyvrcholení s nasyceným vlkem a nepoškozenou kozou odpovídá realitě. Berme to tak, že při práci agentur potírajících terorismus jsou nejdůležitější právě ty věci, které se nestanou.. Můžeme na Ameriku oprávněně nadávat kvůli směru, kterým se vydává, ale některé demokratické principy má nastavené dobře. Jinde by třeba při pokusu sestavit podobný report vypadli z okna.. (12.05.2021)

Scott Z. Burns je v prvom rade špičkový scenárista, keď sa dá na vrch doplniť, že je i dvorným „spisovateľom” Stevena Soderbergha, ktorý sa na “Správe” podieľal, ako výkonný producent. Citovaný si dal dlhšiu pauzu, kedy až po trinástich rokoch znovu režíruje s čoraz populárnejším Adamom Driverom pred kamerou v úlohe Daniela Jonesa, čo by som v krátkosti opísal asi takto: « Viedol intenzívne vyšetrovanie v spravodajskej agentúre, spadajúcej pod Senát Spojených štátov amerických, kde uzrela svetlo sveta „Správa o mučení” , čo nebolo nič iné, než informácie o zvláštnych vyšetrovacích metódach-Ústrednej spravodajskej služby (CIA) po 11.09.2001... » Stručne by som to zhrnul nasledovne: Politická agitácia, k tomu ale riadne ukecaná, čo sa týka filmového spracovania, kde sa rozpráva do absolútneho vyčerpania, najmä, horlivá iniciatíva herca v hlavnej úlohe je priam nákazlivá, že si pravdepodobne po skončení tohto snímku samy položíte otázku: „Odvážny to jedinec, budem aj ja taký” ? Už som načrtol, že iniciátor Scott Z. Burns je najprv zaujímavý autor filmového scenára, a až potom profesionálny režisér, keď s touto druhou profesiou by mal ešte trochu popracovať, lebo v nej má menšie nedostatky, ale zase takéto dynamické flashbacky so CIA mi nadobro zavreli ústa aj so všetkými kritickými pohľadmi. A predsa i tak mal The Report niečo do seba, a to nielen iba záverečné titulky ! (12.01.2020)