Scooby-Doo na stopě

Moja 2. najobľúbenejšia verzia Scooby-Doo hneď po The Scooby Doo Show Opäť skvelé príbehy, zábava, zápletky, pozerateľnosť. Je to iba o trošku menej zábavné ako spomínané Scooby Doo Show, ale aj tak za mňa 5 hviezd. A 2 najlepšie veci, ktoré v oblasti Scooby Doo existujú. Hanna-Barbera sú úžasní. (12.03.2016)

Půjdu proti proudu, ale nemůžu jinak. Celá pětice, včetně jednoho z nejslavnějších kreslených psů na světě, je legendární, to bezpochyby. Osobně jako dítě jsem seriál sledoval a má dvouletá dcera se právě díky pejskovi na epizody dokáže dívat. Nicméně z dospělého uvážlivého hlediska je třeba říct, že kvalita na počátku tohoto seriálu nebyla valná. Jednak animace byly ještě v plenkách a nejsou ani příliš barevné ani navzájem originální, a jednak jednotlivé díly postrádají hlubší myšlenku včetně vzájemného rozlišení. Jistě, pokaždé jde o odhalení jiného zločince, ale jinak se díly v podstatě opakují pořád dokola. Po pár epizodách to tak začne být silně nezáživné a nudné. Na škodu je určitě i to, že se všechno stále jen odehrává v noci a s tmavými animacemi. Jediné, co tak lze bezpochyby pochválit je jednoznačně hudba. (08.04.2019)

Hanna-Barberovský tv kreslený seriál, zábavný, vtipný, jednotlivé díly opakují podobnou formulku, ale to je u Colomba taky. Mnohem lepší než pozdější série, ve kterých jsou hrdinové malí a kýčovitě nakreslení (podobně jako paskvil Tom and Jerry Kids). Prostě - tohle je ta původní klasika, která stojí za zhlédnutí. (07.01.2006)

Tento seriál som miloval. Jasné, je to plné klišé a dej sa prakticky opakuje, ale má to svoje čaro. Navyše film je plný klasických Hammerovských monštier, ktoré pre mňa vytvárajú krásnu vtipnú béčkovú atmosféru. Seriál je plný dospelého humoru v podtexte. Psie sucháre (=drogy), po ktorých Scoob urobí čokoľvek, partia teenegerov, ktorí nechodia do školy a nie sú tu ani zmienky o ich rodičoch ... A nezabudnite, že je to banda hipíkov! A kto nemiloval Daphne? :) Zlatá éra Hanna-Barbera,. (01.01.2006)

I dnes se rád někdy ráno podívám. Je to taková americká obdoba rychlých šípů. Akorát víc "pokleslá". Přiznejme si to: strašidla a hra s nadpřirozeným tajemnem je zábavnější než suché ideály sokolství pozůstalé z dob první republiky. [(Sokolové ale možná neznali obludnou tvář kapitalismu, a proto orientace na harmonizující ideál antické dvojdomosti duše a těla.) To je vtip. hehe] Zajímavá otázka ale je: Je možné vnímat integraci mysteriózního prvku do reálně pojatého světa jako pokus o vytvoření novodobé mytologie? (To se týká hlavně USA a jejich specifického kulturního a historického vývoje.) Není také od věci připomenout, že vznikla řada děl, kde vystupují postavy z cartoonů jako reálně existující postavy. Jejich vystupování v jiném než v původním kontextu jen mimeticky utvrzuje jejich "reálný", ne-fikční charakter. Říkáte postoderna? No, možná, možná je v tom ale něco víc. A to od doby, kdy Warhole vystoupil s těmi svými ohavnými obrazy a upozornil na integraci novodobých prvků (výrobků/zboží) na taková místa kulturní paměti, kde bychom je my možná nečekali. (14.01.2009)