La morte non ha sesso

Italsko-německý snímek „La morte non ha sesso“ je vlastně filmem o tom, jak se chlap dovede vypořádat s ženou, kterou podezírá z nevěry. Nic moc v tom navíc není, ale je to místy celkem zajímavé z hlediska psychologického, kdy John Mills svou postavu zahrál dobře. V konečném důsledku se ale ničeho víc než průměrného kriminálního thrilleru nedočkáte. (12.06.2019)

Po dostatečném nasbírání zkušeností u Leoneho se kameraman Massimo Dallamano vrhl i na režii a už jeho druhý hraný film spadá do žánru, který jej posléze proslavil (první byl samozrejme western). Pokud budu k A Black Veil for Lisa pristupovat jako k naprosto klasickemu giallu, narazim nutne na radu nedostatku. Predne netypicke odhaleni vraha dlouho pred koncem a ubirani se pribehu novym smerem neni zrovna obvykle. Z klasickych zanrovych propriet zbyly vpodstate pouze cerne kozene rukavice a to je trochu malo. Co me vylozene zklamalo je zpracovani, od tak slavneho kameramana bych cekal precijen obrazy hodne zapamatovani a ne obycejnou nemeckou detektivku. Zaujme snad jen povedena kompozice nekterych scen. Dallamano s zanrem proste teprve zacinal a ucil se, takze mu obcasne zavahani odpustim a hodnotim lehce nadrpumerne. (19.06.2006)

Dallamanův debut, jeden z těch starších filmů který měl nějaký vliv na samotný subžánr. Z dnešního pohledu už jen staromódní kriminálka (jakýsi mix thrilleru a tvrdého Noiru), bohužel s méně výrazným scénářem (který nezpůsobuje nějaké velké otřesy, napětí a nakonec i větší překvapení), celý intrikářský příběh (na téma; láska, žárlivost, pomsta) je ale dost ukecaný, film působí spíše unaveným dojmem, je docela jednotvárný a nějakým způsobem i předvídatelný. Nedostatek tajemna, je tu nahrazen určitým vývojem jednotlivých charakterů. Těch typických žánrových trademarků tu vážně moc nebylo (viz ty rukavice, jak se zmínil Obitus, černý kožený kabát nebo zkrvavený nůž) a tak mě zaujala jen kultovní herečka, bývalá Bond-girl Luciana Paluzzi v roli znuděné a nevěrné manželky, která ostatně nakonec natočila daleko lepší filmy. Od Dallamana doporučuji především čistokrevné giallo "Cosa avete fatto a Solange?" a povedený mix gialla a poliziesca v "La polizia chiede aiuto". ps: Plakát ač hrozivý, tak tuto sekvenci (jen ve snu) nebo ještě hrozivější tu vážně nečekejte:-) Zklamání 2,5/5*. (29.03.2011)

Niekde som sa dočítal že je to vraj giallo,niekde že thriller.No mne to pripadalo ako obyčajná detektívka.A aj to nič moc.Témou filmu je láska,žiarlivosť a pomsta.Totožnosť vraha nie je zahalená žiadnym tajomstvom,to je rozdiel od ostatných filmoch tohoto žánru.Policajný inšpektor mi pripadal ako neskutočný starý hlupák.Zápasí s nebezpečným drogovým gangom a zároveň si vybavuje svoje súkromné záležitosti so svojou o hodne mladšou manželkou,jej neverou atď.Mne sa ten film nepáčil,hoci bol zrozumiteľný a myslím si že mi nič neušlo. (16.01.2010)

Film drží nad vodou predovšetkým skvelý Mills v hlavnej úlohe. Jeho postava však viac ako na vyšetrovanie prípadu myslí na osobné problémy s nevernou manželkou. Až sa mu divím, keď vidím po jeho boku iba pehatú babu s hrdzavými vlasmi. Miluje ju a zároveň nenávidí tak, že ju nechá odrovnať hľadaným vrahom, čo vyznieva dosť nevierohodne. Situácia sa zamotáva a z priemernej kriminálky sa aspoň v závere stáva trilerové divadlo. Celkovo neurazí. (09.01.2021)

Pekna redheadka Luciana Paluzzi v prumernem (ale ne spatnem) eurokrimi, ktere je prodchnute lehkym noir pristupem v te nasilnosti, a ktere je ocividne natocene v Nemecku. Takova az cesky duverna krajina/prostredi... Neurazilo, pro fajnsmekry v pohode. (30.10.2014)