Přiznání

Jak je u anglických kriminálek zvykem, ani tentokrát nejde o klasickou detektivku, jako spíše o rekonstrukci skutečného případu. Pět dílů by asi stačilo ale pořád herecky vynikající s výborným scénářem. Bohužel napětí chybí a přeci jen zde nechybí zbytečná výplň, zpomalující průběhu jinak poutavého příběhu. (06.06.2023)

Série se dá rozdělit do několika mikro sérií. První dva díly se zabývají samotným vyšetřováním, které se mnohdy dost táhne, a i na poli dvou dílů dokáže nudit. Od třetího dílu se dostáváme k soudnímu procesu, kde se postupně ukazují chyby ve vyšetřování, a jejich následky na samotný výsledek soudu. Do popředí se tak dostávají i postoje jednotlivých zúčastněných a začíná se klást důraz na charaktery pozůstalých a kriminalistů. Závěrečné dva díly se pak zaobírají následným vyšetřováním v rámci policie a soudním procesem, který proběhl až několik let po vraždě. Ani jeden z těch šesti dílů nedokáže dostatečně nadchnout a vtáhnout do děje. Freeman je herecky stabilní, ale některé z vedlejších postav jsou občas otravné, a nedokážete se tak dostatečně vcítit do jejich traumat. Dokumentární styl občas spadá do až přespřílišného vyprávění a začínáte si říkat, že by možná stačilo i o jeden až dva díly méně. (08.11.2020)

Boj proti systému v britských barvách. 1)  Spoiler. To špatné zde představuje zkostnatělý právní systém bazírující na formalitách, kvůli jejichž nedodržení nejenže nedojde k patřičnému odsouzení pachatele, ale naopak dojde k odsouzení vyšetřovatele._____ 2)  Je třeba předeslat, že v Británii v bojích policie s irskými separatisty (kromě Španělska žádná evropská země nemá podobnou zkušenost) docházelo celkem logicky i k mnoha porušením práva na straně policie. Irské nebezpečí pominulo, zdá se, a tak aktuální předpisy se snaží podobným případům předcházet. Jejich slepé dodržování spolu s laxním výkonem služby některých policistů pak vedly k zobrazeným událostem._____ 3)  Jak je patrné, seriál není detektivka, i když tak začíná, ale společensky kritické dílo podle skutečné události. No alespoň že anglická demokracie je schopna této sebereflexe._____ 4)  Konec mě zklamal, ale očividně je ze života._____ 5)  Zaujal mě přitažlivý 41letý Joe Absolom (vrah Halliwell). (17.02.2022)

Všeobecně se dá říct, že na filmové příběhy natočené podle skutečných událostí se vždycky ráda podívám, už jen z toho důvodu, že se často dozvím něco, o čem jsem do té doby neměla tušení. Ale konkrétně u Přiznání jsem se místy krapet nudila. Navíc mě úplně neuspokojilo závěrečné soudní přelíčení, mohlo být určitě o něco propracovanější. Na druhou stranu musím uznat, že řemeslně se jedná o velice dobře zvládnutý počin. S celkovým hodnocením však jdu o hvězdičku níž, než jsem měla původně v úmyslu, protože je to takový ten seriál na jedno zkouknutí a dost. (65%) (08.11.2020)

Námět je bomba, o tom žádná, ale v tom provedení mi chybělo trošku víc důrazu na originálnost, abych si mohl říct, že koukám na něco vysloveně dobrého. Martin Freeman je určitě dobrej vyšetřovatel, on je vlastně dobrej všude, kde se zjeví. Horší je to ale s tou kamerou, která zřejmě chce odkazovat na oblíbený dopolední pořad ze Západního Německa - Lenssen a spol. Mně to strašně vadilo. Vyklepané, rádoby v tématu, takovej ten druh kamery, co kmitá divákovi před očima a snaží se vytvořit důraz na skutečnost, jako kdyby divák byl přímo u dění. Hodně jsem s tím bojoval a když už jsem to přijal, tak jsem vlastně bojoval s tím, že s tím případem Angláni brousí kudlu docela dlouhou dobu a mohli by to típnout klidně o dva díly dříve. Námětem precizní a přesné, leč zpracováním lehce okoukatelné. (11.11.2020)