Hra na oliheň

Tak tenhle seriál je dokonalý. Patří k těm, jejichž tvůrce budete milovat za to, co a jak vymysleli, a zároveň je budete nenávidět za to, co vám provádějí. Oblíbili jste si postavu? Dost možná jí zbývá pár minut života, protože Hra na oliheň je v tomhle ohledu nekompromisní. Všichni trochu důležitější hrdinové a hrdinky jsou naprosto skvěle napsaní, dětské soutěžní disciplíny, v nichž jde o život, končí zpravidla strašlivým masakrem, ale co je to ve výsledku proti tomu, když se hráči musí zamyslet sám nad sebou a začnou se odkrývat jejich povahy. To je teprve ten pravý děs. Cena vlastního i jiného života, cena peněz, cena lidskosti... Hraje se o vše, a jak to dopadne? Troufám si tvrdit, že finále překvapí každého. Druhou řadu bych asi ani mít nemusel, konec se mi líbil takový, jaký byl. Ale když už bude... Tak si pište, že se na ni těším. (09.03.2023)

Konečne niečo nové a originálne. Ojingeo geim má svoje logické nedostatky a v detailoch niekedy poriadne zaškrípe, rovnako ako aj v nevyrovnanom scenári. Napriek tomu ide o strhujúcu jazdu, ktorá očarí svojím nevšedným vizuálom, zvrhlým nápadom a efektnými kontrastami. Celkové hodnotenie azda najviac zráža jej finálna epizóda, ktorá stráca na razancii a dopláca na svoju predramatizovanosť. Diváka necháva s nezodpovedanými otázkami, ktoré si pravdepodobne Hwang Dong-hyuk šetrí na druhú sériu. Tá je už definitívne potvrdená a ďalšie peniaze by rozhodne zarobila. A pre tie je predsa každý ochotný spraviť všetko. Netrpezlivo očakávame druhú sériu. (4.11.2021) (02.09.2022)

"Squid Game" je perfektní ukázka toho, že i 100x viděný příběh může být výborně napsaný, výborně natočený a bavit natolik, že první řadu nejen zhltnete během jediného dne, ale navíc budete při poslední hře fandit víc než při mistrovství světa v *doplňte si, co máte rádi*. Zvrat, ke kterému v závěrečné epizodě dochází, je opět neoriginální (přesto však nečekaný) a neoriginální je i samotný "motiv" her. Ale upřímně, čekal někdo z vás nějaké super sofistikované rozuzlení? Já tedy ne. "Hra na oliheň" je především psychologické drama a tohle tak děsivě sedí... Co mi naopak moc nesedí, je úplný konec. Nějak si neumím představit, jak chtějí uchopit druhou řadu (já osobně bych to nechala uzavřené, poselství bylo předáno). (02.10.2022)

Hodnotím asi trochu prísne,  ale už dlho som nevidel áčkovú produkciu (k dnešném dňu najsledovanejší seriál v histórii Netflixu), tak plnú chýb a logických nezmyslov. Po štvrtú epizódu to ešte nie je tak okaté, neskôr sa začnú hromadiť, a najvyššie hodnotenú časť (s kockami),  mi to už v podstate pokazilo. Raz nechajú všetkých sa vraždiť v spánku, pretože pravidlá neexistujú, neskôr zabijú vlastného, lebo porušil právo na “rovnosť pre všetkých.” Omg, rofl, lol. VIP klub celé zle. Také tie detaily, akože hráč stojí v strede medzi dvoma vojakmi a jeden z nich ho rozstriela samopalom, tie sa mi ani nechcelo počítať. Ten manželský pár, do záveru kockovej epizódy, podľa mňa zabudli dopísať, preto bol až v ďalšej časti. Koniec by som zhrnul ako neuspokojivé finále, prerušené klišé, nasledované najväčším nezmyslom celého seriálu, ukončené ďalšími dvoma klišé a korunované cliffhangerovým klišé. Cez to všetko som si ale Squid game užil, má to nápady, pre západného diváka to prekračuje niektoré zažité hranice, ponúka to hry a krv, a človek si môže pokrytecky zafilozofovať nad zlými peniazmi. Takže návykové, drsné a zábavné. A tiež hlúpe a neskonale predvídateľné. Obľúbené postavy: Cho Sang-woo, Ji-yeong. (26.10.2021)

1. série - 70% - Koncept lákavý, průběh nekompromisní a konkrétní charaktery upřímné tak, že Hře nelze nepodlehnout, nesledovat dál a dál a nenechat se strhnout šílenstvím, kdy na obličeji nosí geometrické obrazce i diváci, kteří by si o korejskou kinematografii ještě před týdnem neopřeli ani ovladač. Nejlepším okamžikem je ale prvotní šok nad tím, co se před protagonisty odehrává. V tu chvíli se snoubí očekávání, napětí i pocit, že na podobnou podívanou jsem i přes znalost Battle Royale nebo Hunger Games čekal spoustu let. Ale ten okamžik už nic nepřekoná a naopak mě brzy rozčiluje, že je publikum neustále o krok před hlavními postavami, aniž by přitom tušilo, co bude dál. Naivita nad tím, co chudáky asi čeká v další hře a vyjevené překvapení z toho, že zase půjde o život, lezou na nervy čím dál víc, stejně jako způsob uvažování a touha spolčovat se s těmi, kteří očividně kují pikle a hrají jenom na sebe. Ze spousty otazníků se potom na samém konci překotně couvá a neherní linka se mi dokonce s radostí vysměje do tváře s tím, že odpovědi přijdou snad možná někdy příště. Údernost je pryč, zvědavost přesto v menší míře zůstává. (18.01.2022)