Mirka a Kuba (E01)

Fakt špičkový vhled do mužského a ženského světa, až z toho mrazí. Že jsme kluci doživotně hraví, to je fakt, ergo kladívko, musí se s tím počítat. Zároveň máme v genech postarat se o rodinu. Jen nesnášíme tlak a stačí málo – třeba jen bezpodmínečné vytržení z činnosti, byť by to bylo čištění senkruvny... To nám dělá stres a ten máme zakódováno řešit kyjem anebo útěkem. Ač drsňáci, v tomto rozpoložení nás zaručeně přemůže jakákoli křehotinka, která pohladí a tvrdí, že chápe... ---- Klučina se mi moc líbil i přes jeho podivnou původní profesi. Víme jak děsivá je u nás rozvodovost. Buď jsme zde v Čechách, v rámci lidstva, specifická odnož, která není monogamní, anebo nám krutě schází oběživo - náš hrdina do společenství vrazil dědictví a bylo to málo (i u partnerky) a barák byl vymazlený, jaký vídáme třeba u umělců... Že by oni, vzhledem k nákladům na život v CZ, byli ohodnocení přiměřeně? ---- Včera politikové o5 zvedli minimální mzdu, co také pohnout se mzdami? Já např. jsem desátým rokem nastejno. A to někteří volají po Euru... To by se už raději nikdo ani neženil. ---- Vidět to znovu asi nee – jest to horor. (28.11.2019)

Vypadá to, že největším problémem dnešních vztahů je netrpělivost (namísto společného hledání řešení útěk), infantilita mužů (hrajících počítačové hry a prchajících ze vztahu, když je na ně naložena větší zodpovědnost) a nejisté finanční zázemí. Jakub se obtížně vypořádává s tlakem na to, že by měl živit rodinu, což se mu nedaří. Také Mirka má obavy, že by se vztah mohl rozpadnout kvůli finančním problémům. Zprvu šťastný pár kvůli potížím se splácením hypotéky propadá depresím. Aby uživil rodinu, přivydělává si Jakub v dělnických profesích, pohrdavě se označuje za sociálně slabého „pankáče na podpoře“ a ztrácí veškerou sebeúctu, ambice i chuť do života (od aktivity přechází k totální pasivitě). Jakub oproti Mirce na jednu stranu více prosazuje vlastní osobnost a partnerku zjevně vnímá jako toho, kdo by se měl přizpůsobit muži, ale současně se chová méně zodpovědně a působí méně dospěle. Ani dvě děti jej výrazněji nezměnily. Zdrojem konfliktů je tak rovněž skutečnost, že žena se od doby prvního seznámení posunula, zatímco muž se stále chová jako čerstvý dvacátník - hraje si s kamarády na vojáky a občas se hrozně ztříská na něčí svatbě. Později je okolnostmi pouze donucen vyměnit jízdu ve skutečném obrněném transportéru za řízení tanku na počítači. ___ Třeštíková dynamizuje vyprávění uplatňováním týchž vyprávěcích vzorců (paralelní stříhání mezi oběma manželi na různých místech, při odlišných činnostech) a udržuje naši pozornost zaměřením na několik navracejících se motivů (peníze, hledání kompromisu, výchova). Oproti své matce se do filmu nesnaží vpašovat velké dějiny. Vysvětlením může být nezájem Mirky a Jakuba o politiku a společenské dění, jejich přílišné zaujetí soukromými dramaty, stejně jako fakt, že žijeme v postideologické době bez velkých příběhů. Přesto nabízí dost výmluvný fragment životního příběhu, který je v lecčem příznačný pro dnešní společnost zadlužených mileniálů na antidepresivech, pro něž je příliš velké množství možností spíše paralyzující než osvobozující. Už po jejím prvním filmu není pochyb, že má srovnatelný pozorovací talent a schopnost vystihnout určující motivy něčího života jako její matka. Z Nové generace si tak můžeme odnést poučení, že budoucnost českého časosběrného dokumentu je mnohem nadějnější než budoucnost moderních vztahů. 75% (14.03.2019)

Tak tímto dvom budete držať palce, ale tak nejak už od začiatku máte dojem, že to dlhodobo fungovať nebude. A že problémom bude anarchistický Jakub. Ten je ale pre mňa trochu záhadou. Najprv má super prácu, na ktorú sa bohvie prečo vykašle a začne vymýšľať nejaký nový projekt. Hádajte, ako to bude pokračovať.Pritom ide o šikovného chlapa, čo nemá problém s manuálnou prácou a ako vidno, vie, respektéve vedel to aj na poli finančného poradenstva. Ak chcete, môžete brať tento príbeh ako vhodne zvolenú vzorku dnešného spôsobu fungovania manželstiev, alebo to môžete brať ako čisto individuálny prípad. Samozrejme niektoré súčasné problémové trendy tu vypozorujeme, napriek tomu som optimista a myslím si, že nie každý pár je odsúdený na ten istý, často sa opakujúci vzorec priebehu vzťahu. (27.11.2019)

Hana Třeštíková navazuje na práci své matky Heleny, ale zachovává původní metodu tak doslovně, až mám dojem, že bych možná vlastní autorský vklad uvítal. Jinak tohle přesně je projekt, který dává větší smysl v seriálové podobě, ze které už se dají vyvozovat nějaké závěry o celé generaci. Tohle je jen takový seriálový pilotní díl se sympatickou dvojicí protagonistů, která se pere s vlastním vztahem, očekáváními, ambicemi, dětmi a hypotékou. Uvidím, co bude dál... (30.11.2019)

Také jsem jako druhý obor studoval podobně jako Mirka sociální práci. Mirka svůj vstupní filtr na muže popsala jednoduše. Technařskou kulturu znám z mnoha technoakcí dobře včetně blízkého vztahu, ale není to moje subkultura. Dokument ve mě vyvolával mnoho nezodpovědených otázek. Dvě třecí plochy : peníze, práce. Dědictví zřejmě padlo na rekonstrukci domu na venkově, ale později jak to že kombinace platu a sociálních dávek rodině nestačila? Ze by hospody a alkoholismus či drahá marihuana? Kuba tedy byl hodně pracovitý doma, ale v zaměstnání ne? Oba hodně věcí před kamerou tají. Celý dokument je jinak zajímavý z hlediska geniální knihy ještě geniálnějšího psychologa Jeronýma Klimeše Partneři a rozchody, která popisuje šest fází rozchodu. V závěru dokumentu je viditelná fáze kdy iniciátor rozchodu již uvažoval o zpáteččce, ale iniciativu převzal druhý. V úplném závěru by mohla platit věta "už nemá rád stejně staré ženy, tvrdí, že je vedle nich starý".Ale nevěra je nejhorší pocit, jaký prý lze zažít a závěr má opravdu katarzi. (01.04.2020)