Bez okolků

O pár desetiletí starší bratříček Helgelandovy Odplaty má svůj specifický půvab a styl,chápu proč je v USA považován za velký kult,ale je tak neodmyslitelně spjatý s dobou svého vzniku,že už dnes zkrátka a dobře tak úplně nefunguje.Jeho líné tempo v kombinaci s přebarveným vizuálem způsobuje,že jsem občas vůbec nesledoval film,ale jen tak bloumal očima po pokoji.Bez okolků obsahuje bezpočet skvělých režijních nápadů,podle střihové skladby by se dalo vyučovat na filmových školách a Lee Marvin definoval slova "cool drsňák" čtyři roky před Clintem Eastwoodem,ale co na plat,dnes už film prostě nemá moc co nabídnout. 65 % (09.08.2011)

Boorman už aj tu ukazuje, že chce robiť netradičné filmy. Lenže šesťdesiatkove a sedemdesiatkove trilery (vrátane bondoviek) sú pre dnešného diváka (pre mňa?) príliš smiešne - hlavne pri pästných súbojoch neviete či sa máte smiať alebo... Ale to je problém väčšiny filmov z tej doby, snáď len FRANCÚZSKA SPOJKA a Melvillov SAMURAJ nestarnú. Film sa viac drží predlohy ako Helgelandova verzia (ODPLATA), hlavne čo sa štýlu rozprávania príbehu týka. Ale jednotlivé scény sú pramálo pamätné, hlášky úplne absentujú. Hlavný hrdina sa rovnako ako v Odplate nevolá Parker, ale teraz je to asi dobre, lebo Marvin nepôsobí natoľko drsne/sympaticky ako v románe. Gibson asi najlepšie poňal tohto nejdnoznačného hrdinu. Ale Statham (PARKER) tiež nebol zlý, i keď nešlo o zázračný film. Ale obe novšie spracovania sú určite zábavnejšie, než Bez okolku... (09.09.2016)

Mému naturelu bližší je přeci jen Changův nepřiznaný remake (vykrádačka, chcete-li...;-)) Bao chou, jenž je klaustrofobnější, emotivnější, mnohem přímočařejší a výrazně melancholičtější (ale bez ohledu na moje preference, vděčí Point Blanku opravdu za hodně). Ovšem tenhle Boormanův odtažitě psychedelický, formálně naprosto dokonalý majstrštyk hned tak z hlavy nedostanu. (07.08.2011)

Obě verze Odplaty sice jsou mému oku sympatičtější než tento jejich starší bratr, ale vzhledem k datu výroby se jedná o velmi podařený kousek. Rád bych tímto poděkoval uživateli Foma za jeho komentář, který pokřivil mé triviálně přímočaré vnímání světa natolik, že mi začaly dávat smysl i scény, při jejichž sledování jsem si málem nechápavě ukroutil hlavu. (15.09.2011)

Poslední vteřiny života bojovníka, ve kterých přichází vyrovnání se životem. V Asii častý námět bojových wuxia filmů, na západě spíše výjimka (z poslední doby snad jen Bessonova Lucy, ve které umírá v akčně-mystickém stylu drogová dealerka). Boormanovi se podařilo udržet snovou složku filmu v pevných mezích, k čemuž mu prý hodně pomáhal Marvin. Pro něho to bylo určité vyrovnání se s válečnými zážitky. Rozhodně je Point Blank sevřenější a údernější než většina wuxia, které jsem na toto téma viděl. A mimochodem: scéna rvačky v klubu je takový dávný předchůdce Johna Wicka (kulisami i atmosférou). (20.07.2019)