Byl by to hřích

Před několika lety rezonovaly v televizi a kinech Stejná srdce, Pride a Nikdy neotírej slzy bez rukavic, které se podobně jako Byl by to hřích zabývaly stále aktuální tematikou HIV/AIDS v jejích počátcích. Daviesova minisérie nepřináší v tomto směru tedy nic extra nového, co bychom již předtím někde neviděli. Přesto se Daviesovi podařilo naservírovat uvěřitelný a poutavý příběh několika mladých lidí, jimž se do cesty postavila tehdy naprosto neznámá a nemilosrdná nemoc. První dvě epizody na mě působily maličko rozpačitým dojmem, nicméně poté už jel děj na plné obrátky na vlně emocí a více či méně silných scén, jež byly sem tam okořeněné špetkou humoru. S postavou Ritchieho jsem měl místy velký problém sympatizovat, ale aspoň nepůsobil tak ploše. Nejvíce mě však oslovila Lydia West v roli Jill, jež byla pro mě osobně hereckým tahounem v celé sérii. Nesmím též opomenout zmínit menší, ale i tak působivé role Neila Patricka Harrise a Stephena Frye. Oceňuji, jakým způsobem Davies zobrazil počátky a první roky šíření viru HIV, a zároveň jak vykreslil různorodé pohledy jednotlivých postav, ale i institucí na tuto problematiku. I přes viditelný úsměvný nádech zanechala po sobě takřka každá epizoda v závěru hořkosladký dojem, jenž směřoval až k opravdu silnému (byť na city hrajícímu - ale co už!) finále. (13.02.2021)

Podívejte se na jakýkoliv plakát s tématikou boje proti AIDS a ušetříte hodně času a možná bude i podnětněji zpracovaný. Série o propuknutí epidemie AIDS mezi gay komunitou je zoufale a prvoplánově edukační. Nejdřív: ejchuchu - juchuchu, posléze: Au, au, au. ____ Postavy jsou jednorozměrné, zejména nadpozemsky starostlivá aktivistka, u které jsem měla pocit, že je spíš emocionální upírkou, když se tak vyžívala ve vyprovázení svých kamarádů na smrt. Ona nebyla holka, byla princip - starostlivá ochranitelka bez vlastního života. U hlavní postavy Ritchieho se ukázalo až v závěru, že byl hlavní postavou, předtím byl jen jedním z opět ukázkových, plakátových hochů, který si dlouho nepřipouští, co se děje. Láska mezi ním a dalším z party byla leda k smíchu - tam bylo už od začátku jasné, že nastane. Cit byl ryze scenáristickou dojímavou berličkou bez opory v ději. ____ Finální dialog mezi matkou a kamarádskou ochranitelkou zastupoval opět spíš jen teze o homofobii a zakrývání si očí před realitou. Takto natočený v reálu působil jako parodie. ___ Snad jen díl, kdy se ještě neví, co všechno nemoc obnáší a jak se šíří, měl jistou dávku autenticity - horečnaté mytí použitého hrnku, zuřivé sprchování, pálení pozůstalosti - aby se člověk nenakazil. To mělo sílu. SHRNUTÍ: Používejte prezervativ. (08.02.2021)

Jsem v rozpacích, protože to je sice zajímavé, barevné, hudební… ale tak nějak teatrální a zkratkovité. Jsou nám podávány instantně informace a emoce a teze oděné do hysterického hávu a nakonec si stejně řekneme „such a fun“. Edit: Po odvysílání prý prudce stoupl počet lidí nechávajících se testovat na hiv. To mi dává smysl. Pokud to celé pojmu jako video kampaň Ministerstva zdravotnictví, dává to smysl. (06.04.2021)

Seriál sice je o smrtelné nemoci, ale není zdaleka jen o smrti. Čekal jsem víc dramatických okamžiků se smrtí na jazyku, ale žádný herec nebyl nucen nějak dramaticky hubnout, nebo vypadat odpudivě. Je to hodně o předsudcích, hanbě v rodině a nedostatku informací, takže taková historie počátků AIDS. Musela to být tehdy síla, vidět umírat kamaráda za kamarádem a seriál to zvládl zobrazit upřímně a bez lítosti. (20.09.2021)

Bude zde v menšině, ale mně se to vůbec nelíbilo, a to podobné seriály miluji, především tvorbu od Ryana Murphyho. Nějak mi zde nesedly postavy, kromě Shauna Dooleyho, kterého znám z dalšího skvělého britského seriálu (Misfits), zbytek se mi prostě nedostal pod kůži, čímž jsem automaticky nemohl tak silně prožívat události v seriálu, které byly opravdu silné. Postavy mi přišly takové plytké, nerozvážné. Respektuji ale názory ostatních a jsem rád, že podobných seriálů v poslední době přibývá. (26.11.2022)