Byl by to hřích

Tématika homosexuality a AIDS ve svěží, občas odlehčené podobě, která rozesměje občas až bláznivými scénami, případně dialogy, ale zároveň dojme při scénách úmrtí na nemoc AIDS. Seriál je velice dobře natočen a hlavně zahrán, jen se přiznám, že mám docela problém při sledování souložících chlapců. A tady toho je docela dost. (11.09.2021)

Zajímavý a výtečně zahraný vhled do komunity homosexuálů 80-tých let, kdy se objevila AIDS jako zcela nová a zcela fatální nemoc. Víc než o homosexualitě se téma zaobírá netolerancí a prudérností okolní většinové společnosti, což působí zhoubnějji než samotná nemoc a podstatně zhoubněji než homosexualita. Za samotný závěr přidávám 5-tou *. (10.04.2021)

Rozhodně se vyplatí dát si všech pět částí najednou a ty čtyři hodiny tomu obětovat. Jenom tak si lze naplno užít tuhle geniální jízdu do tchatcherovské Británie. Russell T Davies má za sebou skvost jménem Queer As Folk, který se stal manifestací LGBTQ komunity konce 90. let. It's a Sin, jak už bylo řečeno, se vrací ještě o dekádu dál a svůj název si půjčuje od slavné písničky skupiny Pet Shop Boys. Osmdesátá léta nebyla pro nehetrosexuální lidi nijak jednoduchá, protože kromě jiného se s nimi začala spojovat smrtelná nemoc, tehdy neléčitelná. It's a Sin je nádherným dramatem o mladých lidech toužících po obyčejném štěstí a sdílení o to více, že lidé infikováni virem HIV tehdy umírali v krutých bolestech a navíc o samotě bez jakékoli pomoci. Olly Alexander, nádherný mladý herec s nezapomenutelným úsměvem, tu předvádí životní výkon. Předčí ho snad Lydia West v roli nejlepší kamarádky našich hrdinů. Je to silný a emotivní zážitek, u kterého jsem se v pár okamžicích neubránil silnému dojetí. Dokonale vybroušené dílo od začátku do konce, které si zaslouží maximální pozornost. Už jenom za ten boží dobový soundtrack. (24.01.2021)

Na produkci HBO je pokaždé znát, že to nešidí. Technické věci jako kamera nebo střih jsou na úrovni celovečerního filmu. Hodně vysoko je i soundtrack, který dokresluje jak dobu, tak homosexuální prostředí. Pokud je to vskutku autobiografické, musel si autor ty roky užít plnými doušky, doslova. Parta homosexuálů a jejich kamarádka, kteří spolu bydlí, spolu střídavě chodí a nechodí a mezitím souloží s náhodnými lidmi, které různě potkávají. A do toho nastupující AIDS, o kterém se ví zpočátku jen to, že se přenáší sexem mezi muži, což ovšem většina komunity nebere nijak zvlášť v potaz. I když to má většinu času veselý styl, celkem otevřeně tu popisuje některé ne moc pěkné jevy, jako je obrovská promiskuita, nechávání se vydržovat, nebo pokračování v nechráněném sexu i po pozitivním testu na AIDS. Mám tam v podstatě problém se třemi věcmi - že není úplně jasné, jaká je role Jill, že od 3. dílu se to dost opakuje (nějaká postava má kašel-léze-pohřeb) a potom se závěrečnou moralitou, že viníkem toho, že hlavní hrdina nakazil vědomě stovky dalších lidí, je vlastně jeho matka (jako symbol netolerantní společnosti?), protože se jí nemohl přiznat. (04.02.2021)

Strašně vyprázdněné postavy, které jsou jen prostými nositeli určitých znaků a osobnostních rysů. Až na Ritchieho neprojdou žádným vývojem a je velmi těžké aby diváka dokázaly něčím oslovit. Například chudák Colin má jen umřít, aby ukázal, že k nákaze HIV není třeba být promiskuitní extrovertní osobnost. Nejhorší to mají postavy ženské, které jsou v tak silně gay seriálu zastoupeny minimálně a jejich role se dají rozdělit na pečovatelky a hysterky. Jinak jsou ty téměř čtyři hodiny samozřejmě úplně přepálené a děj seriálu by se dokázal vtěsnat do průměrně dlouhého filmu. Spousta prvků a témat je jen načrtlých, jen aby kolem nich seriál rychle projel v jasně daných kolejích a radši se v nich moc nešťoural. V tomhle u mě zatím na plné čáře vyhrává procedurální 120 BPM, na který jsem s radostí vzpomínal i díky skladbě Smalltown Boy na konci prvního dílu. Na konec jsem ale rád, že vznikl seriál, který se tématu AIDS věnuje. Jen škoda, že se Daviesovi nedaří na diváka uvrhnout ani desetinu té nepředstavitelné bezmocnosti, kterou museli v té době lidé prožívat. Pořád je to moc učesané a uspěchané, takové dnešní... Celkovým vyzněním se to podobá třeba staršímu švédskému seriálu Torka aldrig tårar utan handskar. (04.02.2021)