Kyslík

Chytře vypointovaná sci-fi záležitost, která se vyjma ústřední herečky může rovněž pochlubit i několika vydařenými příběhovými twisty. Režisér Alexandre Aja také velmi dobře pracuje s budováním atmosféry a s vodítky, které hlavní (a jediná) postava v průběhu děje dostává. Ve finále tedy dostaneme komorní a velice povedený snímek, který Vás díky svému chytrému scénáři a bravurní atmosféře chytne a už nepustí. Skvělá práce! (Netflix) (16.05.2021)

Behom troch rokov Alexandre Aja uviedol do kín dve skvelé hororové lahôdky, a to Noc s nabroušenou břitvou a Hory mají oči. Od tej doby stále hľadá scenár, ktorý by znova dokázal pretaviť v niečo nadpriemerné. Čakanie trvá už 15 rokov. Pokusy typu Zrcadla, Rohy, Kořist boli s prižmúrením oboch očí maximálne tak zaujímavé. Kyslík sa snaží sériu narušiť, ale bohužiaľ neúspešne. Prináša dva wow momenty. Prvý je odhalený po prvých minútach. Stačí si uvedomiť žánrové zaradenie do sci-fi a hneď viete, že... Druhý wow moment bol v rámci sci-fi žánru použitý x-krát. To čím dokáže film zaujať je skutočnosť, že sledovať 95% času len jednu herečku nie je nuda. Čím však zráža všetky nazbierané plusové body je fakt, že odpočítavanie úrovne kyslíka je až trápne nerovnomerné. (16.05.2021)

Velmi příjemné překvapení, které jsem skoro vynechal. Nevím čím to přesně je, ale když už se někdo rozhodne adaptovat filmy z jedné "místnosti" (Locke, Tísňové volání), má zřejmě skvělý nápad a vyleze z toho prvotřídní film, který člověka drží v napětí a v tom lepším případě i zaujme pointou a nechá v něm nějaké ty emoce. Oxygen Alexandra Aji není masterpiece, ale povedly se mu všechny tři možnosti. (12.05.2021)

Minimalistické komorní drama o jedné kryse, která hledá cestu z tunelu, obrazně řečeno. Za ryzí sci-fi to lze považovat jen s velikou nadsázkou. Tematicky a dějově bych to přirovnal ke Gravitaci, Moon, Pasažéři, nebo třeba 127 hodin. Další příklady by se jistě našly, ale základní myšlenkou je unudit diváka xmrti. Natočit něco takového je vždycky trochu balancování na tenkém ledě a ne vždy se to podaří. Tohle je příklad typické nemastné a neslané ucourané vykrádačky "point of interest" filmů, která se táhne jak poševní hlen přestárlé provozovatelky nejstaršího řemesla. Vše je dost předvídatelné, stejně jako konec, a tak divák pomalu upadá do letargie a po očku sleduje, kolik ještě musí protrpět do konce této tryzny. Nezachrání to ani hezký xicht hlavní představitelky, ani flashbacky z minulosti, jak se snažíme vypátrat příčinu celé té kyslíkové patálie. Už zítra si nevybavím detaily a za týden už si nebudu pamatovat děj, který byl složitý, jak puzzle pro děti do tří let. Jediné, co vím s jistotou je, že to nikomu doporučovat nebudu. 35% (26.10.2021)

Prostorově omezené filmy to mají vždycky těžké. Na jednu stranu si vystačí s minimem postav i nízkým rozpočtem, na druhou stranu musí vymyslet něco, čím diváka budou bavit. A bohužel ne vždy se to daří a stejně tak je na tom i Kyslík. Prvotní seznámení s postavou a prostředím je ještě fajn. Postupné zjišťování co a jak taky pobaví, stejně jako časový tlak. Od půlky už ale film jede na neutrál, nemá moc co nabídnout a konec je až zbytečně natahovaný. i přes krátkou stopáž, by zde zkrácení o 15-20 min vůbec nevadilo. 50% (25.05.2021)