Kyslík

A zase budu za misogyna. Protože po prvních pár minutách už jsem vduchu nelibě prskal "sakra to snad napsala ženská!". Protože opět další scifárna, jejíž děj se orientuje především na iracionální (a místy dost mozkorvoucí) dialogy mezi člověkem (mírně hysterická ženská) a strojem (ohavně vlezlý mužský hlas), v níž se řeší všelijaké otázky a otazníky, nastolují různá morální dilemata a vysílají různá humanistická poselství, aniž by v ní ovšem šlo primárně o nějakou tu vědeckou fantastiku. Prostě užvaněná a moralizující "one woman show" konverzačka, zabalená do scifistického oblečku. Navíc dáma v hlavní roli často po francouzsku nepříjemně přehrává. Postupně jsem ovšem ocenil pár zajímavých překvapení (dějové zvraty by byl příliš silný výraz) a taky docela obdivuju, že tvůrci dokázali natočit stominutový film v interiéru dvou tří metrů krychlových. Výsledný dojem nakonec ca průměrný. (12.05.2021)

Minimalistické komorní drama o jedné kryse, která hledá cestu z tunelu, obrazně řečeno. Za ryzí sci-fi to lze považovat jen s velikou nadsázkou. Tematicky a dějově bych to přirovnal ke Gravitaci, Moon, Pasažéři, nebo třeba 127 hodin. Další příklady by se jistě našly, ale základní myšlenkou je unudit diváka xmrti. Natočit něco takového je vždycky trochu balancování na tenkém ledě a ne vždy se to podaří. Tohle je příklad typické nemastné a neslané ucourané vykrádačky "point of interest" filmů, která se táhne jak poševní hlen přestárlé provozovatelky nejstaršího řemesla. Vše je dost předvídatelné, stejně jako konec, a tak divák pomalu upadá do letargie a po očku sleduje, kolik ještě musí protrpět do konce této tryzny. Nezachrání to ani hezký xicht hlavní představitelky, ani flashbacky z minulosti, jak se snažíme vypátrat příčinu celé té kyslíkové patálie. Už zítra si nevybavím detaily a za týden už si nebudu pamatovat děj, který byl složitý, jak puzzle pro děti do tří let. Jediné, co vím s jistotou je, že to nikomu doporučovat nebudu. 35% (26.10.2021)

Aja zase nenatočil film z ktorého by som bol nadšený aj ja. Ale uznávam, že si neviem predstaviť, jak lepšie by sa dal spracovať námet o jednej osobe uväznenej v nejakej kapsuly, v ktorej sa nemôže ani poriadne pohnúť. Tento typ námetu mi proste nepripadá dostatočne nosný, aby utiahol film. Takže okrem toho jak sa má hlavná hrdinka z kapsuly dostať, kým jej dôjde kredit u nášho telefonického operátora, čo by v dnešnej dobe žiadny závislák nerozdýchal, jej scenáristi skomplikovali život tým, že nemá šajnu kto je a čo to je za kapsulu. Týmto detektívnym skúmaním, vďaka ktorému sa v spomienkach dostaneme aj z kapsuly, síce tvorcovia zabili trochu stopáže, ale aj tam som sa celkovo väčšinou nudil a dokukal som to iba preto, lebo som bol zvedavý na pointu. Ako fanúšika sci-fi ma potešila, tak to nakoniec preklopím na tretiu hviezdičku, ale druhýkrát si to nikdy nepustím. 5/10. (15.05.2021)

Zpočátku je to naprosto luxusní klaustrofobický thriller, po odhalení mindfucku se z toho stává dost promarněná záležitost, která je zakončena naprosto nedůstojně. To nemění nic na tom, že Melanie hraje jak o život a zcela se roli poddala. Aja si tentokrát vybral o něco slabší sirku. BTW je to zbytečně moc dlouhý. 60% (14.05.2021)

Minimalistický thriller o typicky poeovském pohřbení zaživa, tentokrát jen ve sci-fi reáliích. Kvalit o dekádu staršího thrilleru Pohřben zaživa Rodriga Cortése, který fungoval i jako konverzačka, to nedosahuje. Zde scenáristka banální zápletku schovává za laciné finty, jako je ztráta paměti a postupné odkrývání karet, jejichž obsah si divák ale dokáže domyslet pár, někdy i desítky minut předtím, než jsou ve filmu odkryty. V poslední čtvrtině mírně potěší ukázání širších kulis, ve kterých se děj odehrává, ale jinak se mi u toho tedy dech nezatajil ani jednou. (17.05.2021)