Aberdeen

Krásný film, výborná režie, kamera, hudba, skvělí herci. Martin Hollý uměl!

Americké velkofilmy 2. poloviny 50. a 1. půle 60. let 20. století měly rozhodně svůj půvab a v žádném případě proti nim nejsem zaujatý. Všude ale musí být výjimka potvrzující pravidlo a takovou výjimku pro mě v tomto případě představuje Kleopatra. K odpadovému hodnocení mě přiměla naprosto komická výprava filmu, šíleně odfláknutá práce filmových architektů, představa tvůrců, že dějiny fungují jako šestáková love story, a silně rozpačitý výkon představitelky titulní role, který nenapraví ani scény s Kleopatrou spoře oděnou. Liz Taylorová si rozhodně v životě střihla role, před kterými bych mohl smeknout, avšak tato k nim rozhodně nepatří. Určitě nemyslím, že ekonomické ukazatele jsou hlavním barometrem kvalit filmu, ale to, že se Kleopatra stala ohromným finančním propadákem, je výjimečně spravedlivým ohodnocením filmu i po této stránce.

Zbytečně dlouze mluvit. Paráda! Slyšel jsem kohosi vyprávět historku, jak si Ladislav Fuks představoval hlavní postavu - spíše hubeného, vyššího, bledého, černě oděného "havrana". Když se mu prý Juraj Herz svěřil se záměrem obsadit do hlavní role Rudolfa Hrušínského, nebyl z té představy moc nadšen. Jakmile poprvé viděl snad ještě nesestříhaný film, omluvil se Herzovi i Hrušínskému a uznal, že teď už si jako Kopfrkingla nikoho jiného neumí představit. Nevím, jestli se to zakládá na pravdě, ale historka je to pěkná a film je po všech stránkách vynikající!

To je opravdu jeden z nejstrašlivějších polistopadových televizních děsů! Toporní herci, komické dialogy, padouši z brněnského podsvětí... Pravda, u některých dílů jsem se skutečně skvěle bavil, ale obávám se, že výhradně tím, co tvůrci rozhodně neměli ve svém záměru prezentovat jako humor.

Na základě tohoto neuvěřitelného paskvilu jsem jako dítě dlouho žil v možná nespravedlivé představě, že pionýrské tábory musí být šílený vopruz....

Vojnu za komunistů jsem si odsloužil, a proto jsem se musel někdy nevěřícně štípat, jindy zase válet smíchy, když tehdejší filmoví či televizní tvůrci zvolili jako dějiště příběhů prostředí Československé lidové armády a věšeli nám na nos bulíky, že vojna vždycky z kluků udělá chlapy, lampasáci jsou správní a spravedliví "chlapáci", morálně na výši... Ó, vy, kteří jste tam nebyli, jak vám vysvětlit, že realita byla totálně obrácená!? A tak zejména ve čtyřech případech mne mimoděk nenapadá nic než anglické slovo "bullshit" - u seriálů Velitel a Chlapci a chlapi a u filmů Kluci z bronzu a Dva muži hlásí příchod.

Kdybych měl sestavit TOP TEN klasických westernů, nechybělo by tam Bandolero! To schéma, kdy se nakonec muži zákona spojí s darebáky proti ještě větším darebákům, sice není zdaleka použito poprvé ani naposled, ale nejvíc je mám v podvědomí spojeno právě s tímto McLaglenovým filmem. I když Stewart i Maritn jsou vynikající (mimochodem neznám film, kde by mě někdo z těch dvou profíků každým coulem zklamal), nejvíce se mi vryla do paměti psychologicky poměrně složitá postava šerifa Johnsona, skvěle zahraná dalším spolehlivým hollywoodským veteránem Georgem Kennedym. O herectví Welchové bychom mohli samozřejmě dlouze diskutovat, ale důvody, proč byla v 60. letech tak často obsazována, jsou jasné a například v tomto filmu na mě nepůsobí její přítomnost vůbec rušivě. Bandolero! má navíc velmi zajímavou hudbu. Bohužel, nemohu si vzpomenout na jméno skladatele. Zkrátka pro mě znamená tento film vrcholnou kvalitu ve westernovém žánru a dávám mu pět hvězdiček.

Jako dítko jsem měl strašný strach, aby se krvelační Huroni nedostali na srub Toma Huttera, postavený uprostřed jezera. Má oblíbená četba, poměrně pietně natočená v rumunsko-francouzské koprodukcií, malebné rumunské exteriéry. Dávám nostalgické maximum!

Nesouhlasím s těmi, kteří tvrdí, že tohle je jen obyčejná dobře natočená kriminálka. Chápu tento film jako smutné poselství o setkání ztroskotanectví a idealismu, z nichž první už ví a druhý teprve pozná... Lino Ventura ve své podle mě životní roli. Po závěrečném citátu verše rumunského básníka Mihaie Eminesca o životě jako promarněném daru se většinou zmůžu jedině na panáka... Je to zkrátka za pět!

Vím, že se svým subjektivním názorem narazím, a také ho nikomu nevnucuji. Netvrdím, že film, který si říká "historický", musí přesně odpovídat historickým reáliím, i když alespoň do jisté míry by měl. Nemám nic proti autorské licenci - to bychom jinak museli koukat jen na zfilmované učebnice dějepisu. Ale zde je přece jen těch prohřešků trochu moc, počínaje úvodní bojovou scénou, "Španělem", nesmyslnými hodnostmi jako "generál" a konče například Commodovým nástupem do arény proti nebojácnému Maximovi, který tak průhledně tlumočí novodobé americké hodnoty, na hony vzdálené starému Římu, že to alespoň na mě působí až komicky. Slabomyslně schématický scénář a Russel Crowe, jenž se evidentně se svou rolí příliš "nepopasoval", abych to napsal poněkud eufemisticky, mě bohužel nutí navzdory většinově nadšeným reakcím zařadit tento film mezi odpad, i když uznávám kvalitu jeho technického provedení, což ovšem v mých očích celkový dojem v žádném případě nemůže vylepšit - na technickou dokonalost zkrátka do kina nechodím. Když jsem nicméně slyšel jistou paní učitelku nadšeně prohlásit po zhlédnutí tohoto filmu, že už konečně ví, jak to doopravdy vypadalo v antickém Římě, uvědomil jsem si, jakou magickou moc má film (míněno v obecné rovině) jakožto iluze...