Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Komedie
  • Akční

Recenze (327)

plakát

Godmonster of Indian Flats (1973) 

Zajímavé, málo známé (o filmu a o režisérovi Hobbsovi se můžete dočíst v knížce Nightmare USA od Stephena Throwera) a velice těžko zařaditelné dílo. Westernové prostředí, spousta škaredejch kovbojů farmerů a šerif, ústřední skupinka sympaťáků, tahanice a ta bizarní zmutovaná ovce, kolem které se většina děje točí. Do hororu to sahá, ale přímo horor to není, je to...zajímavě zpracovaný podobenství o lidské hlouposti, chamtivosti a falši. Bizarní megaovce to celé doprovází jako zcela normální součást příběhu. Jinak teda je to zajímavej chlupatej mutant, řve, cupitá po dvou, trošku nemotornější a s jednou vlající přední končetinou, to se jen tak nevidí, hehe. Zvláštní a netradiční film, trochu rozvleklejší ale stojí za vidění.

plakát

God Told Me To (1976) 

Velice zajímavý mysteriózní horor-thriller s velice zneklidňující atmosférou. Detektiv pátrá po motivu masových vrahů, údajně vedených k jejich činům bohem. Tohle je snímek s velice originálním nápadem, který se z ústředního motivu rozvíjí do nevídaných rozměrů, které ke konci začínají pomalu klepat na hranice příčetnosti. Syrová atmosféra, chladná polodokumentární kamera, děsivé rozkrývání dějové podstaty, hraničí to až s bizarností. Film nenechá diváka klidným až do konce, postavy postupně prochází jednotlivými fázemi uvědomování si a zděšení a tomuto rozvoji je podřízena i vizuální a hudební stránka. Velice zajímavé překvapení tenhle prakticky neznámý Cohenův snímek. 4,5 hvězdičky.

plakát

Vražedná terapie (2001) 

Velice tíživý horor-thriller o dekontaminaci jednoho sanatoria. Má to výbornou děsivou a klaustrofobní atmosféru, přesně taková mi sedne. Postavy vykreslené taktéž výborně. Několik momentů je skutečně až skoro na podělání. Hodně dobře odvedený kus práce :-) .

plakát

O Nanynčiných koláčích (1975) (TV film) 

Příjemná a sympatická krátká televizní pohádka, ač není nijak novátorská a mne byla dosud prakticky neznámá než jsem na ni náhodou narazil. Je v ní spousta znázornění různých dobrých a špatných vlastností člověka a vše podané tou milou a nenucenou dětskou formou, která je podobným pohádkám vlastní. Se super hereckým obsazením, skvělá je hlavně mladá Simona Stašová jako sympatická copatá Nanynka a Jaroslava Valerie Schallerová (hehe :-) ) jako kouzelná víla. Moc fajn filmík, mne navíc bodnul a pohladil o to víc, když jsem jej sledoval večer po hafo náročné a hlučné silvestrovské kalbě :-) (komentář psán 1.1. 2011 ve 23:55)

plakát

Pravdivá romance (1993) 

Tenhle film je pro mne absolutní kult už od dětství, kdy jsem ho poprvé někdy cca ve 13 letech viděl. Otevřel mi nové obzory, nové filmové světy a nové pohledy na filmové násilí. Vizuální zpracování je bravurní, stejně jako tarantinovské rozehrání děje, vykreslení charakterů jednotlivých postav a nastavení všech dialogů. A i po těch letech se na to kouká stále víc než výborně. Tři nezapomenutelné scény, které se mi vryly do paměti navždy - Christian Slater vs. Gary Oldman v nočním klubu, šílený zápas Patricia Arquette vs. James Gandolfini (pro mne jedna z nejlepších scenes of violence ever) a závěrečná mexican standoff. Kult.

plakát

Vampiros lesbos (1971) 

Docela fajn a ukázkový kousek z velice obsáhlé tvorby Jesse Franca. Ve slunném Turecku se odehrávající soft core eroťák - horor o upírkách, které jsou posedlé jedna druhou. Celkem jednoduchý děj, místy trochu nudnější, místy zase trochu zmatenější, pár kapek krve a nahaté upíří krásky Soledad Miranda a Ewa Strömberg. Co je na tomto snímku nejlepší je ta typicky Francovská snová vizuální stránka, plná červených interiérů, krvavě rudých nasvětlení, vhodně vybraných šatů a dalších rekvizit. K tomu najazzlý hudební doprovod, který dotváří onu hypnotickou a magickou atmosféru. Někomu se to může zdát jako nuda bez děje, já tento styl oceňuji a sedne mi. Můžete sledovat i večer s přítelkyní, kouká se na to dobře :-) .

plakát

The Loved Ones (2009) 

Školní horor o jednom plese a jedné smutné princezně Lole, která je stejně nejradši doma s taťkou a spolu dávají co proto všem těm nevděčným mladým klukům :-)))) . Jo, spojuje to v sobě inspiraci z různejch exploatačních válů a hororů (šílená rodina atd.) a kříží je se školní teenge story typu kalby, plesy, baby, hulení, hustá gothic sympaťanda Mia která hrozně kalí atd :-) . Po dobu děje tyhle věci relativně drží pohromadě, ale zdůrazňuji relativně, postupně by se o soudržnosti filmu jako celku dalo trochu polemizovat. S přibližujícím se koncem to pak docela začína standardnět a mění se v takovou tu klasickou honičku. Zajímavé je využití naprosto precizní a těžce profi vizuální stránky, která je zde nasazena a kontrastuje se syrově exploatačním filmovým jádrem. Je to zde záměrně a přijde mi to až jako experiment, že si tvůrci řekli, uvidíme co to udělá. Jinak teda ten profi vizuál je opravdová pastva pro oči - jak už jsem psal dřív, já tohle vždy ocením - ty syté barvy a odstíny a spousta šikovných detailů - Loliny leskle růžové šaty, blízké záběry obličejů, Loliny zpocené tváře, pití mléka, zbytky jídla kolem úst - hraničí to tady opravdu až s fetišizací některých momentů. Sedne to dobře i se skvělým hereckým výkonem Robin McLeavy, která ji zahrála jako hodně šílenou (a zároveň docela sexy :-) ) potvoru :-) . Na druhou stranu ale tenhle vizuál zase v některých momentech zbytečně ční - např. v "jámě lvové", tam by mi spíš sedlo mnohem prostější a syrovější ztvárnění. Ale to už je věc názoru. Suma sumárum, má to jak dobré momenty tak mouchy, takže trojka na to sedne nejlíp. Jinak ta míra brutality tady není zase nějaká ultra, takže to můžu doporučit i normálnějším divákům, kteří mi jinak za ty jiný hrůzy vždycky říkají že sem magor :-) .

plakát

Amoklauf (1994) 

Zajímavý film z počátků tvorby Uwe Bolla, trochu jiný než jeho pozdější počiny. Komorní ponurý příběh, sledující pár sekvencí z života úchylného vraha (vypadá trochu jako mladý Robert Forster) se nese v podobném duchu, jako snímky Angst, Henry: Portrait Of A Serial Killer, Maniac nebo Schramm. Snímek je opravdu velmi komorní, téměř bez dialogů a docela depresivní. Scéna, kdy se šílenec jde v koupelně umýt, sama o sobě čiší samotou, navíc je doprovázená velmi trefným hudebním doprovodem. Ve filmu se objeví velmi zajímavé použití výpravné velkolepé hudby, která doprovází ponuré a krvavé scény, což vše staví do velmi bizarního světla. Zajímavý počin, netradiční a zapamatovatelný. Stojí za vidění. Doporučuju uncut verzi, oproti cutu obsahuje navíc nevystříhané záběry z porna, na které se maniak v průběhu filmu na videu dívá.

plakát

Satanic Sluts: The Black Order Cometh (2008) 

Nigel Wingrove není jen zakladatel distribuce a vydavatelství Redemption Films a CEO skupiny Salvation Group, ale věnuje se taktéž designu a v neposlední řadě režii. Pod jeho taktovkou vzniklo již několik snímků, které měly vždy problémy s cenzurou. Satanic Sluts: The Black Order Cometh je kompilací obskurních videí, které natočil spolu se zajímavou avantgardní skupinou žen, která si říká Satanic Sluts. Tohle DVD je řádně zvrhlou kompilací, která se točí kolem sexu, fetiše (všechny protagonistky samozřejmě černý latex či kůže, piercing všude, černé stíny, bílá tvářenka, síťované punčochy, vysoké podpatky, provazy, řetězy a další pikantnosti :-) ), gotiky, gore, vampýrismu (v jednom klipu sexy upírka celá pobryndaná čerstvou krví), mučení, ukřižování jeptišek, ponižování, věznění a dalších bizarností. Velice nepříjemná je část GIMP, kde jsme naživo svědky vpichování injekčních jehel pod kůži, brrr. Jednotlivé části jsou prokládány rozhovory s hlavními protagonistkami (no jako kočky jsou to všechny, u mě vede Ivy Midsumer a Kerosene :-) ). Nějakou dějovou linku zde samozřejmě nehledejte. Tady jde hlavně o ten vizuál a to je opravdu pastva pro oči - to provedení, ty sytě rudé, oranžové a modré barvy a odstíny, super. Doprovází to různé ambientní zvukové plochy a občas pár techno věcí. Celkově je to slušná morbidní zvrhlost. Ale jak říkám, je to fakt hlavně o tom vizuálu, nic světobornýho od toho nečekejte, to by vás to zase zklamalo :-).

plakát

The Plumber (1979) (TV film) 

Weirův málo známý televizní snímek, který se pohybuje na rozhraní psychothrilleru, hororu, velice černé komedie a psychologického dramatu. Ústřední motiv se opět pohybuje u Weirova často opakovaného tématu setkání odlišných kultur a v tomto případě i lidí ze stejné kultury, ale absolutně odlišného sociálního zázemí. Antropoložka Jill, pracující doma na své rigorozní práci se setkává s instalatérem Maxem, který v jejím domě několik dní opravuje koupelnu. Max v podání Ivara Kantse je naprosto úžasně zahraná postava, týpek, kterej bilancuje na rozhraní rezignovanýho vyvrhela, který společnosti vyčítá, že mu nedala šanci získat vzdělání, stydlivýho týpka kterýmu se Jill vlastně líbí a chce ji sbalit a vyšinutýho psychopata, kterej na Jill vyvíjí tlak a psychoteror. Situace se rozvíjí fakt zajímavě, Max neustále chodí po bytě, odkládá dokončení práce, dává si pořád kafe, složí pro Jill písničku (to je úlet scéna :-) ) a divák vůbec nemá tušení, zda je to opravdu psychopat anebo zda se jedná pouze o naprosté nepochopení dvou lidí, kteří žijí v úplně jiných světech. Film si rýpne i do Jill a jejího manžela, jelikož ti představují úplně opačný protipól Maxe - akademici, kterým jsou zase jiné části reality světa taktéž naprosto skryty. Jo a scéna, kdy Jill se svým manželem hostí u sebe doma profesory z Ženevy, to se fakt musí vidět, to je velice černej humor, přesně takovej mi fakt sedne :-) . Konec prozrazovat samozřejmě nebudu, ale je to fakt dokonalá tečka za již tak velice zajímavě rozvitým dějem. Jinak herecké výkony na víc než výbornou. Hodně originální film tohleto, fakt stojí za to.