Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Komedie
  • Akční

Recenze (327)

plakát

Cutting Moments (1997) 

Ono je to vlastně takové smutné podobenství o komunikační propasti mezi partnery. Ovšem převedené do extrému, což velice výrazně vyzdvihuje ústřední smutnou myšlenku. Zajímavý by bylo používat to v manželské poradně jako varovné video, kam až může nenaslouchání druhému vést. 8/10 (hodnotím tedy samotnou povídku Cutting Moments)

plakát

Pou Pou (1960) 

Vynikající starý japonský surreal kraťas. Zezačátku mi chvíli trvalo než jsem přistoupil na způsob vnímání prezentovaného proudu střípků emocí, snových úryvků, kontextových vytržení a místy celkem bizarních performací, ale s postupem času mne to čím dál tím víc strhávalo a hltal jsem snímek vteřinu po vteřině. Interpretace velice volná, jedná se o vysoce pocitovou záležitost, ale to už u těhle snímků snad ani nemusím neustále opakovat. Velice povedený kus práce. 8/10

plakát

Ledová smrt II (2008) 

Fajn pokračování suprovýho norskýho slasheru. Tentokrát se skoro vše odehrává ve městě v nemocnici, kam přivezou promrzlou ultrasympaťandu Jannicke, oběti a taky zmrzlýho vraha. A vše se může rozjet znovu, personál a pacienti nemocnice (nahlédneme samosebou i do psychologie a vztahů dějových postav), pár poldů a Jannicke čelí šílenýmu polárníkovi v opuštěné noční nemocnici. Nemocniční atmosféra se povedla, tohle je super, zvlášt pro ty co v nemocnicích rádi šmejdí po různejch jejich sklepních zákoutích, strojovnách, suterénech a dalších skvělejch ambientních prostorách. Jinak je pokračování opět solidní slasher po všech stránkách, amtosféra tajemna je teda samozřejmě o něco slabší protože už jednak polárníka známe (i když je tady pár vyšetřovacích prostřihů, rozhovor s doktorem kterej jej rodil atd., což šperkuje atmošku) a jednak jsme přeci jen ve městě a ne v pustém hotelu v horách. Ale i tak, slušné. Gradace děje možná ne až tak tradiční, což je plus, akorát potom ten závěr, to už mi abych řekl pravdu nesedlo, mělo to (SPOILER) skončit ve špitále nějakým efektivním zlikvidováním polárníka a ne se kýčovitě vracet na místo činu prvního dílu, pronásledovat vraha a ještě psát do návštěvní knihy kdo tam byl atd., to už je trochu melodrama a klišé, atmosféra fuč a musím říct že mi závěr dojem trošičku pokazil. Ale jinak je to velice kvalitní dílo, doporučuju, série drží hodně slušný standard. 8/10

plakát

Scream... and Die! (1974) 

Příjemné překvapení tenhle anglický horor. Jednoduchý příběh vypráví o modelce Valerii, která se svým přítelem Terrym je v záhadném domě v lesích za Londýnem svědkem vraždy a následně ve městě čelí ohrožení oním vrahem, který Valeriinu přítomnost odhalil. Děj není nijak složitý, ač tedy v průběhu vývoje filmu se pak ve městě začne připlétat čím dál tím víc postav, a divák je lehce maten. Je to vlastně spíš takový horor - krimi - thriller. Co tenhle film dělá příjemným zážitkem je jeho dobová sedmdesátková atmosféra, pomalé rozvláčné vyprávění (není to giallo, i když to líznutí tímhle žánrem by se zde trochu našlo) a noční interiérové pasáže. Tady si každý fanda sedmdesátek přijde na své, takovéhle zpracování jsem si třeba já osobně víc než vychutnal. Například Valeriiny nejisté noci v temné ložnici - to je co do pojetí a atmosféry velice pěkná esence doby a interiérové temnoty, působí to snově, tady se z toho opravdu dostalo hodně. Krásně zapadne i hudební doprovod s jedním velice známým motivem (nebudu prozrazovat), který do celé atmosféry sedne víc než dobře. Uvidíme zde i na dobu relativně odvážné incestní scény. Jediné, co mi na snímku trochu vadilo byla až přílišná flegmatičnost hlavní hrdinky, přece jen když je někdo svědkem vraždy tak se bude chovat trochu jinak, ale budiž, ve srovnání s celkovou atmosférou a vyprávěním filmu se to dá prominout. Pro milovníky sedmdesátek dobrý tip. 8/10

plakát

Wavelength (1967) 

Legendární a dokonalý audiovizuální experiment! V duchu koncepce strukturálního filmu jsou zde výrazové prostředky převedeny na nosný prvek filmu. Sledujeme pokoj, dění v něm, zkoumáme jeho detaily a vše kolem se prostřednictvím různých filtrů, clon, pohybů kamery a zvukových efektů mění - až máme pocit, že námi viděný výsek reality nabývá podoby jakéhosi metafyzického uzlu, bez jasné vnější struktury, lokalizace a měřítka. Výsostně hypnotická záležitost a esenciální zážitek, zejména pro vnímavé jedince, kteří jsou fascinováni úžasnými možnostmi filmových výrazových prostředků a jejich způsoby zobrazování reality. Sledování pod vlivem omamných látek pouze na vlastní nebezpečí. Já jsem sledoval s čistou hlavou a i tak mně to víc než mocně strhlo. Pustíte a nemůžete odtrhnout oči dokud není konec. Paráda. 10/10

plakát

Nightdreams (1981) 

Další bizár od tvůrců kultovního Café Flesh. Stephen Sayadian (AKA Rinse Dream) tentokrát neseděl na režisérské sesli, ale podíl na tomhle filmu měl opět velký. Celé je to snad ještě větší bizár než Café Flesh. Pár vědců dělá experimenty na nadržené dívčině a my po většinu času sledujeme její řádně bujné surreálné porno sny. A je to opravdu velikej mazec, vidět tohle v dětství tak těžko říct, kam by směřoval můj sexuální vývoj, či zda by po shlédnutí raději nezakrněl :-))) . Souloží se v bizarních surreálných fantasy prostředích, souloží tady spousta bizarních týpků v nejroztodivnějších kabaretních maskách, do veselých radovánek se v jedné obvzvlášť pekelné scéně přidá i sám Lucifer...ufff, no a pak scéna s chlápkem-sendvičem nebo recitující lesby ("april showers give me flowers" :-DDDD) a lesbická scéna za doprovodu Cashova Ring Of Fire, předělaného do gothic hávu jak kdyby to hráli Bauhaus či The Damned... Vizuál parádní, prostředí těžce ujeté, nejroztodivnější ruchy (sténání, industriální skřípění) jako doprovod ... myslím že pro každého fandy kvalitního bizáru další dobrej tip. Už se těším na další Sayadianovy vály. 8/10

plakát

Boy with Cat (1966) 

Ambient s chlapcem, kocourem a fotkami. Vržený do hry světel a stínů. Klavírní a ruchový doprovod tomu dodává výsostně hypnotický charakter. Další povedená Richieo maličkost. 8/10

plakát

Atami Blues (1962) 

Příjemné a náležitě letně rozvláčné pozastavení se v jednom přímořském japonském městečku, kde sledujeme lehký nezávazný příběh o krátkém vztahu mladého muže a dívky. Beze slov, celé je to doprovázeno vrnícím bluesovým doprovodem dotvářejícím celkový dojem. Letní atmosféra a prostředí prostupuje celým snímkem, od jednání postav přes prostředí až po kameru a střih. Krásné ústřední postavení zde má koupelna. Povedený snímek věhlasného tvůrce, filmového teoretika a publicisty. 7/10

plakát

Snuff 102 (2007) 

Excelentně natočená argentinská brutalita, někde mezi fake snuffem a brutálním thrillerem, s mimořádně vynikajícím audiovizuálním zpracováním. Máme tu v podstatě velice jednoduchej příběh o maniakovi, kterej vězní pár mladejch bab ve svym sídle a tam je vraždí, souloží s nima (většinou po smrti) a celý to natáčí, a fotí...Pak tu máme nějaký časový vhledy před a po, mimořádně přitažlivá a velice sexy novinářka Yamila Greco (všimněte si těch riflí, bot a bundy v cca dvou scénách :-) ) která pátrá po prapůvodu lidské touhy vidět vše a několik prostřihů k dalším obětem... Film je mimořádně efektně zpracován, maximálně syté barvy a odstíny, kombinace černobílých a barevných pasáží, temnota, až snově depresivní podání šílených masakrů...trochu to připomíná skvělé vizuální podání Valentinova Slaughtered Vomit Dolls (jj, souhlasím s Flipnicem ;-) ) a následujících vomit gore snímků, či podobně vizuálně laděný snímek The Great American Snuff Film. Děj občas plyne velice tiše a klidně, v kontrastu s hrůzami které se tam dějí, až to někdy směřuje k taktéž jihoameričanovi Boglianovi a jeho No Moriré Sola. Do toho se občas mísí hutný elektronický doprovod, který skvěle dotváří již tak pekelnou atmosféru filmu. Co do brutality je to hodně veliká prasárna, nicméně díky fake snuffovému podání ony hrůzy co se tam dějí nedosahují tak extrémně vyprecizovaného audiovizuálního tlaku na diváka, jako dnes již skoro legendární Srpski film. Nicméně musím varovat, během filmu shlédneme pár záběrů, na které hlavní postava narazí na netu a myslím že tady se jedná o skutečné masakry typu Faces of Death, či extrémní pornografii, takže se na to raději připravte. Jinak je to, zejména co do zmiňovaného vizuálu a hudby mimořádně vyvedené dílo, vysoce vysoce zvrhlé, které by nemělo chybět v každé sbírce řádného fandy extrémní kinematografie. Jen pro ty nejotrlejší. 9/10

plakát

Sucker Punch (2011) 

Tak jsem se po nějaké době s kamarádkou vypravil do kina na jeden blockbuster, s tím teda že jsem dle přechozích zmínek neočekával příliš velkou bombu. No každopádně i tak jsem se teda v druhé půlce filmu vrtěl, spíš jen tak přihlížel a občas se zasmál, i když ne tomu, čemu tvůrci chtěli. Ona je to relativně povedená akční pecka, s naprosto úžasnejma efektama, což já samozřejmě ocením a dokážu si vychutnat, ale i u takovéhoto akčního filmu (resp. spíš právě tady) alespoň trochu očekávám nějaký efektivně vedený vývoj událostí a ne dramaturgické fiasko. Poloklipově laděný příběh mlaďoučké nevinné blondýnky Babydoll, která prožívá snahu o útěk z bordelu, spolu se svými podobně sexy kamarádkami (hehe, no, Rocket mi teda strašně připomínala Jenny z Clarkových Kids, v podání Chloe Sevigny :-))) ), je nicotným spletencem naivních rozhovorů, které prostřídávají velkolepé akční fantasy scény, kdy holkám velí nejsprávnější správňák Scott Glenn. Emocionálně je příběh na nule, osudy postav mi byly od začátku úplně u prdele, film se valí v takové té sinusoidě akce - dialog - akce - dialog, kdy příchod změny je naprosto očekávaný a nezpůsobí žádné překvapení. Jak říkám, velkolepou akčňárnu si vychutnám, ale tady to ten stupidní příběh a nulová dramaturgie natolik sráží, že člověk po čase úplně rezignuje a je mu to všechno úplně jedno, efekty neefekty (i když ty jsou opravdu místy povedené). Ke konci mne na chvíli napadlo, že když baby (SPOILER) utíkaly s mapou a hledaly východ, tak že zabloudí a padnou do nějaké pekené jámy a skončí to jako reklama na knížku Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách, kterou mi kdysi doporučovala tehdejší přítelkyně. No ale ono prd. No a potom ten závěrečnej kýčovitej patos, to už jsem fakt se v kině chlámal a nevěděl co na to dál říct. Jako kdyby tenhle film byl rozsekanej na pár efektních videoklipů, tak nepochybně dám všem mnohem vyšší hodnocení, ale tady tahle slátanina...no nevím. Efekty sou fakt super, takže mě svádí k tomu zvýšit hodnocení, ale myslím že tady si klidně a rád dovolím bejt zlej, protože z tohohle se bývalo dalo opravdu vytřískat mnohem mnohem víc. 4/10