Lupes

Nějak to nebylo ono, porevoluční pokukování po velké výpravě ala prachy na Západě tu působili dosti směšně už tehdy, dnes však lacinost (především triků) pohádku vyloženě sráží. O toporných hereckých výkonech zahraničních herců (asi na lepší nebylo) nemluvě. Troškovské (pitomé) pitvoření, které je bůhvíproč už třicet let vydáváno za nadsázku, je už samozřejmě přítomno, stále je ale drženo na uzdě. Námětu a scénáři chybí samozřejmě dramatičnost a byť nejsou vyloženě zlé, nechávají diváka chladným a do děje jej nevtahují. Jenže další porevoluční nešvar, nereálná dokonalost exteriérů, odsuzuje pohádku do světa neživotaschopných skanzenů a navoněných turistických památkových center. To co bylo uprostřed žalostného stavu památek  za komunismu nutností, ukazuje se dnes jako deviza. Vláčilovy filmy plné opadané omítky a hnoje jsou vlastně nádherné, neb z nich kouká život.

Opět Janákovina. Tzn. totální zprznění dobré zápletky "humorem" za každou cenu. Šílené je, že tento nešvar najdeme jak přes kopírák ve všech jeho pohádkových počinech. Měl zůstat u humoru teenagerského ala Prci, prci, pohádkové vtípky mu opravdu nejdou. Nicméně, právě za vtipné setkání rodičů obou snoubenců a především za herecký výkon Matouše Rumla a Veroniky Freimanové budiž  alespoň **. Nicméně, nikdo mi nevysvětlí, proč se prchá v nosítkách, stráže i zlouni se chovají jako retardi a Marek Eben ala Ladislav Špaček působí slabomyslně.

Velmi slabé trikové možnosti vzbuzují dnes ironický úsměv. Ale doba byla jiná a trapný souboj s drakem se novodobými variacemi snad ani nesmí srovnávat. Jenže ony pokulhávají i herecké výkony. Magda je velmi mdlá a obsazení Ivana Palúcha byl už vyložený přešlap. A když k tomu přidáme i velmi nevěrohodné zápolení několika padouchů s celým hradním vojskem... Sakra, to nebylo ani na komparz?

S odstupem času se mi už tahle podívaná nezdá tak geniální, jako kdysi v mladém opojení devadesátek. Vše kazí thrillerové klišé závěrečného souboje, povinného překvapivého odhalení a zlosynů, co náhle ztrácí nervy. Kdyby zůstalo u obyčejné vraždy, byl by to skvělý film, ale musí se přidat oblíbené spiknutí a moralismus vůči farmaceutickému byznysu. Naštěstí rychle zapomenete a po čase se vám vybaví zase jen ten skok z přehrady. A to je dobře, neb za první půlku si tento počin minimálně tři hvězdy zaslouží.

Banální zápletka o poldech, kteří odhalili... co vlastně? Hodně sledování a posedávání v autě, nesympatický Gene Hackman, který by měl jít na konci sedět a ne být pouze přeřazen. Jako dokudrama o policejní fušeřině by to bylo zajímavé, jako krimi thriller děsná nuda. Uznávám, že slavná honička pod newyorskou "nadzemkou" je natočena svižně, její důvod je však scenáristickým selháním.

Možná jsem měl příliš velká očekávání. Příběh je přímočarý, vlastně krátký a bez kudrlinek, dílo tak ve své stopáži těží především z animace. Ta je sladce kouzelná, chvílemi snad až příliš.

Složité hrátky s časem a záměny osob rozhodně nejsou pro menší děti. Totálně se ztratí. I tak by to ovšem mohla být velice slušná podívaná, neb zápletka je dobrá a pár vtipů i pobaví ("Podrž si mě!"). Prvních dvacet minut ještě ujde, jenže pak si uvědomíte, že režie ovládá jen jednu tvůrčí polohu - tu za všech okolností veselou. Běda, začne-li se divák ještě ptát, proč vševědoucí sudičky nic netušily či jak takové "královské" dítě přesvědčíte, aby se vzdalo otce (byť geneticky nevlastního). U Janáka navíc platí, že často i obstojný scénář pošle výběrem herců a jejich režií do kopru. U Korunního prince to navzdory hereckému pitvoření bylo ještě na shovívavé ****, tentokrát je ovšem výkon hereckého osazenstva ve vedlejších rolích tak bídný, že to připomíná seriálovou produkci televize Prima. Především Ľuboš Kostelný v roli adoptivního mysliveckého otce je totální dřevo, zklamáním je ovšem i má srdcovka - Miroslav Táborský. Největším hříchem Janákovým ve všech jeho pohádkách zůstává ale humor. Za ten by měl být souzen, neb svým pojetím legrace se nebezpečně blíží Zdeňku Troškovi. V zásadě by stačilo méně pitvoření, v pohádce pak nemusí vždy zbrojnoši pobíhat jako stádo zmatených pitomců. Kdyby tak Janák-Hudský nasadili vážnější tvář, vzali celou tu vojensko-zbojnickou patálii trochu dramatičtěji a třeba i akčněji... To ale evidentně neumí a výsledek tak zcela zapadá do současné vlny "korektně" sterilní filmové produkce. Když pak hlavní padouch odchází pouze "s domluvou", člověku se zasteskne po dobách Mrakomora připíchnutého ke zdi.

Morricone napsal výbornou hudbu; motiv policie vnáší do filmu např. tolik dramatičnosti, že si k němu děj vystačí jen záběrem na přicházející Linovy muže a divákovi běhá po zádech mráz. Skvělý scénář nenabízí žádnou logickou botu (snad jen podiv nad tím, že ti kluci sicilský byli před zákonem naprosto neznámý neviňátka). Pomalé tempo. Pramálo střihů. Nechybí napětí ani překvapení. Inteligentně vymyšlená zápletka... Ostatně, mluví i sám název. Krev není voda. Rodina je víc než zákon. A Sicilana zajímá vždy jen další Sicilan. Ale to žádný Francouz ani Francouzka nepochopí...

Zmatek, absence vysvětlení, jak se Krejčíř ke svým penězům dostal a dostává... Neustálé záběry tisknutí peněz vyvolává dojem, že si prostě jen koupil tiskárnu... Vyšetřovatelé jsou skutečně trapní statisté, rušivé jsou i zasvěcené komentáře o tom, jaký byl Krejčíř drsňák a jaká šméčka vymyslel, neb jim chybí to podstatné. Zobrazení toho, o čem se povětšinou vedou jen zasvěcený kecy. I tak se ale jedná o lepší český průměr, o snahu věrně zachytit skutečnost.

Počítačové efekty stárnou, spolu s nimi strašně rychle stárnou i fantazie Petera Jacksona. Svým pojetím akce rezonuje každé jeho další zpracování Tolkienových příběhů víc a víc s přepáleným pojetím Marvelovek. Zde dostupuje svého vrcholu a ze všeho nejvíc připomíná počítačovou hru. Jenže nemáte v ruce gamepad a pasivně pozorovat tuto nekonečnou a zmatenou akci je velmi velmi únavné. Navíc i směšné, vždyť každým seknutím meče padají všichni ti obrovští obrnění skřeti jako mouchy. Easy úroveň je bohužel kompenzována množstvím (zlaté doby živého komparzu), a tak se tu jen nekonečným proudem hrne čerstvé maso na porážku. Emoce jsou zastoupeny patetickými proslovy před smrtí, rasové kvóty zase "láskou" trpaslíka a elfice, která tu ala Xena navíc supluje i gender požadavky. Chudák Tolkien, ještě že ho nemůžou tahat na premiéru. Právě pro prznění krásného knižního příběhu musím při hodnocení sahat k hranicím samotného odpadu. Kouzlo lokací už zkrátka po šesté nezabírá. A únava z nepřetržité přepálené akce si vybírá svou daň. Na Jacksonově ztvárnění příběhů Středozemě by se mohl vyučovat postupný sešup filmového "umění" do skřetích hlubin pod Mlžnými horami.