Recenze (353)
Dracula cerca sangue di vergine... e morì di sete!!! (1974)
Sobotně-půlnoční soft erotika ochucená několika splatterovými efekty aneb hodně nedokonalý kult.
Tajemná řeka (2003)
Zatímco americká kritika zpívá alelujá, ta česká zívá nudou. Komu věřit? Podle mě spíš americkým roztleskávačům než tuzemským studeným čumákům - film má pěknou atmosféru, postavy jsou syrové a věrohodné, a finále se vymyká standardům klasické americké morality. Ale ty upíří metafory jsou opravdu k smíchu...
Pod ochranou nebes (1990)
Vznešená nuda, jenom lehce opepřená Bertolucciho sexuální otevřeností a cameem Malkovichova penisu. Možná, že kdyby se ve filmu nesešli dva z největších onanistů světového filmu - Režisér Obrazoborec a Herec Narcista - dopadl by mnohem líp.
Matrix Revolutions (2003)
Poněkud aseptická fantazie. Poslední filmy bří Wachowských nejsou o nic lepší než poslední filmy dalšího "zázračného dítěte" Hollywoodu, George Lucase. Všichni tři by potřebovali scénáristické redoučování a odvykačku megalomanie.
Bouchači a bouchačky (2001)
Banální love story mezi policajtem a chiropraktičkou. Neúčelné míchání lehké komedie a tragického násilí. Nevtipné rýpání do Tarantina. Jak dlouho budeme ještě DiCillovi líbat nohy za to, že kdysi natočil dobrý film (LIVING IN OBLIVION)?
Rudí (1981)
Vysvětlí mi někdo, jak tahle podivná epika, která místo obvyklých velkofilmových atrakcí nabízí konverzační maraton na téma amerických levicových intelektuálů a k tomu zoufale neatraktivní Keatonovou, mohla ve své době utržit 10x víc než TENKRÁT V AMERICE a NEBESKÁ BRÁNA dohromady?
Harold a Maude (1971)
Kdyby tvůrci nebrali tak vážně tu pro-life agitaci a víc přitlačili na komediální pilu, pak by to na 5* bylo. Ale koule ten film rozhodně má (viz docela otevřeně znázorněný vztah s důchodkyní).
Simone (2002)
Přetáhlé, užvaněné, nevtipné. Námět téhle hollywoodské parafráze frankensteinovského mýtu by možná vystačil na epizodu Simpsonů, ale rozhodně ne na 2H film. A vůbec, Andrew Niccol začíná připomínat svého hrdinu - taky točí pseudovýpovědi, na které nikdo nechodí.
Hurá na to! (1999)
Tuhle komediální srágoru s POUČENÍM sice (spolu) napsali bráchové Farrellyovi, žel jedinými farrellyovskými kvalitami tu jsou jeden vozíčkář, motiv buzerace na střední škole a taky jednooký pes. Třetí hvězdu vydřel skvělý Baldwin.
Malé životní etudy (1970)
Americká lehkost tu místy příliš ustupuje evropansky chladnému dušezpytování, a to nemluvím o naprosto bizarním nápadu posadit Nicholsona za klavír. Přesto 4* za nápadité finále a Velkého Jacka, který tu protentokrát hraje víc svou postavu než Sebe.