Antabelus

Vydařený kocourův prequel k fenomenálnímu Shrekovi. Stejně tak jako Shrek, i Kocour v botách osloví nejen děti, ale určitě i dospělé. Vtípky se nesou ve stejném duchu, který se zřejmě právem osvědčil. Určité narážky jsou dostatečně decentní, aby dětem nepřekáželi a zároveň dostatečně vypíchnuté tak, aby si jich dospělý všiml a správně je pochopil. Děj je situován do trochu jiného prostředí, což je pochopitelné vzhledem k tomu, o čem se ve snímku jedná a kdo je jeho hlavní postavou. Roztomilá a přesto inteligentní magičnost se z prostředí ani postav neztratila a tak se jedná o změnu více než příjemnou. Samotný příběh mi přijde stejně jako ve Shrekovi spíše jako pojidlo pro jakési epizody, které teprve stojí za to. Ty ale spojuje opravdu příjemně a výsledkem není žádný prázdný paskvil, což jistě při podobném zacházení s dějovou linií hrozí, ale pořádný nářez, který si skvěle užije i divák, který "zahlédne" jen pár scén. Bavící se publikum jakékoliv generace je zřejmě nepřekonatelným údělem chlapců z Dreamworks.

Pokud měl Heijningen v úmyslu natočit popkornový remake pro otupělou mládež kategorie "Myslíš, že mě tam pustí, když mi nebylo 15?", povedlo se mu to celkem obstojně. Budeme-li ale mluvit o tomto filmu jako o prequelu, jedná už se rozhodně o nedůstojnou práci vzhledem ke Carpenterovi. Rozdíl téměř třiceti let je znát možná tak na kvalitě zvuku a obrazu. Je mi záhadou, zda byli tvůrci původní Věci tak výjimečně šikovní, nebo zda jsou současní tvůrci taková paka. Přehnanou snahou o napodobení úspěšné Věci z roku 1982 vypadají scény nejen parafrázovaně, ale v konečném důsledku původní film vlastně parodují, což myslím nebylo záměrem. Příběh nepřinesl absolutně nic nového, dovolím si snad i tvrdit, že se původního konceptu držel zcela striktně a do hloubky ve všech ohledech. Také tu chyběla pořádná atmosféra. Téměř paralyzující rozšiřování paranoi a úzkosti je zřejmě lepší tah, než nechat hrdiny bezmyšlenkovitě se navzájem posekat sekačkou na trávu. Heijningen si s největší pravděpodobností neuvědomil, že jisté absurdity dnešní divák nemůže omluvit větou "Na tu dobu...", což lze u původního filmu a člověk to i s chutí udělá. Postavy byly odfláknuté a hlavní hrdince bych s chutí nafackoval - to asi také není dobře. Hodnocení nepřidá ani skutečnost, že jsem se za celou dobu lekl jen když divákovi za mnou spadl nápoj a při děsivých scénách jsem se více smál, než bál. Jsem si vědom toho, že mám zřejmě jiný pohled na věc díky tomu, že mám tu možnost srovnávat tento snímek s tím původním. Nejsem si však jist, kterým směrem by se mé hodnocení hnulo. Problém s hodnocením mám také protože hranici mezi remakem a prequelem překročila pouze závěrečná "titulková" scéna, která samoúčelně navazuje na Carpentera. Dokonce na mě působila jako kdyby byla dotáčená na poslední chvíli před tím, než se snímek vydal na cestu kolem světa. Zkrátka a dobře, nějakým způsobem tam nepatřila. Člověk pak přemýšlí jak snímek správně uchopit. Zklamání roku.

Čtyři hvězdy nedávám přímo tomuto filmu, ale prostřednictvím něj hodnotím celou trilogii, kterou právě tento díl posunul na úplně jinou úroveň. Paranormal Activity se najednou jeví jako propracovaná a špičková podívaná, která rozhodně má co nabídnout. Trojka byla pro mě divácky nejpřijatelnější ze všech dílů. Koncept zůstal sice do puntíku totožný, nicméně tempo je v tomto dílů nesrovnatelně lepší. Díky tomu mě tento díl jako jediný z trilogie opravdu bavil, a to bez debat. Lekačky obstojné, atmosféra postupem času čím dál tím mrazivější, postavy sympatické a hlavně uvěřitelné! Jsem příjemně překvapen.

Taková Kobra 11 na 2 hodiny, snažící se vypadat trochu reálně. Na Kobře jsou alespoň příliš akční a tím pádem i vtipné momenty. State of Play tedy žádný zázrak rozhodně není.

Můj původní komentář zněl přesně takto: :-D - nicméně s odstupem času jsem si uvědomil, že tento vytlemený smajlík není ani zdaleka tolik vytlemený, aby vyjádřil to, co měl. Komentář bych přeformuloval asi na takovéto znění: Škoda slov. Rodič, který toto pustí svému dítěti a ví, do čeho jde, je zřejmě terorista. Proti diareám podobným V peřině bych napsal zákon!

Opravdu zajímavá je snad jen licence filmu a možnost stáhnout si projekt v Blenderu. Animace je vedle "plnohodnotné" konkurence podle mého gusta spíše podprůměrná, příběh také ničím neoslní.

Milé. Jenom nerozumím tomu, proč má drtivá většina herců (a to v jakýchkoliv filmech!) problém držet telefon u ucha správně, a ne vzhůru nohama. Je to sice banalita, ale vypadá to opravdu hloupě :-) O to více v krátkometrážním filmečku, ve kterém bych uvítal scény bez jakýchkoliv nedostatků.

Nádherná, srdcervoucí podstata filmu by si zasloužila tisíckrát lepší režii a milionkrát lepší příběh než ten, do kterého byla vsazena. Film s jednoznačnými ambicemi na obsazení žebříčku těch nejlepších filmů mě vlastně ve výsledku zklamal a to jen kvůli tomu, že se tento (pravděpodobně) celkem nízkorozpočtový film snaží vypadat tuctově. Alespoň mi to tak přišlo. Špatně vybraný a vůbec i ve scénách zcela nevhodně užitý soundtrack hovoří zcela jasně a za vše v neprospěch tvůrců, co se týče práce se scénami atd., což právě filmu jako celku uškodilo nejvíce. Škoda!

Skutečnost, že se tuzemská filmografie všeobecně konečně probrala a natáčí filmy, které se dají bez jakékoliv újmy shlédnout, snad ještě není důvodem k tomu, abychom tu na ČSFD lacině rozdávali silně nadprůměrná hodnocení. Tento rádoby boom jde zřejmě tak trochu mimo mě. Ve filmu chybí jakýkoliv hlubší psychologický aspekt a já tedy moc nerozumím tomu, čím "příběh" oslovil tolik lidí a proč by mi měl nějakým způsobem lámat srdce (tím samozřejmě nemyslím skutečný příběh Lidic, ale jeho reprodukci tímto filmem). Postavy, sic perfektně herecky ztvárněné, mi byly naprosto ukradené, což nepovažuji za chybu své osobnosti, ale za problém filmu jako takového. Po shlédnutí podobného filmu bych předpokládal, že ve mně něco zůstane, že se mně nedávná minulost prostřednictvím právě takového filmu dotkne nějak více, než když si přečtu dvoustránkový referát studenta střední školy. City? Pouta? Nula, nula, nic. A právě na tom měl být (dle mého) film postaven. Tvůrci si nejspíš dopředu pořádně nepromysleli, zda-li chtějí natočit dokument anebo celovečerní film, a tak ve snaze nahonit co nejvíce historických fakt natočili v podstatě prázdno, ve kterém je každý z účinkujících nepopsaný list a tím paradoxně zůstává až do konce filmu. Marná snaha o vsugerování atmosféry probíhala po celou stopáž velmi neoriginálně - jak jinak, než tématickou hudbou a nebo kamerou, která sem tam samoúčelně blázní. Přiznávám, že jsem se na Lidice velmi těšil, nicméně svá očekávání nepovažuji za nějak přehnaná a tak jsem ve výsledku spíše zklamaný. Lepší průměr.

Skvělá ukázka toho, jak se dá z geniálních a dokonalých nápadů snadno vytvořit komerční věc se snahou o to stát se jakýmsi mainstreamovým fenoménem. Nové nápady téměř žádné, až na marnou snahu o parodii (případně tvorbu rádoby sarkastických vtípků) týkající se nedavných událostí a současných "celebrit hvězdiček" vzhledem k době vzniku. Obyčejné vtipy se změnily na trapné a příjemně drzé vtipy se změnily na fekální a těžko stravitelné blafy. Úvod mě silně nebavil a ono vlastně vůbec - celá snaha přiblížit divákům Dunhamův osobní život a ukázky z interních věcí vystoupení mi přišly trochu jako vaření z vody. Spousta z toho (včetně již zmíněného začátku) mohla být vynechána a stopáž by byla mnohem příjemnější. Podtrženo sečteno, Dunham si v minulosti nastavil laťku asi nejvýš jak to šlo a teď si tak trochu šlape na paty. Škoda. I tak jsem se ale dobře bavil a určitě se těším na další vystoupení.