dO_od

// Football is life. Ohromnej doják, kterej člověk zhltne na jedno posezení, pobrečí si, nabije se u toho a pokud už to dávno neudělal, konečně si právem zamiluje Jasona Sudeikise. P. S. ten soundtrack je boží. 10/10

// Filmové cvičení spíš než plnohodnotná tvorba, ale zatraceně poctivé a upřímné, takže je z toho nakonec přece jen i něco víc než zapomenutelná lockdownová anti-romantika. Víc Zendayi prosím. 7/10

// Netflix nabídl, já byl línej to vypnout, a těch 43 minut, co jsem zažil, se dá jen stěží popsat. Ale stejně to zkusím. Takže máme tady dreamy doktora #635, který tentokrát šéfuje rovnou celé nemocnici. Ta je zároveň obřím multistřediskem pro všechny další pohotovostní služby (a spin-offy). Dreamy doktor s příjmením Goodwin (oh god) hází láskyplné pohledy na ostatní doktory i pacienty, zároveň ale dává jasně najevo, že hodlá využít svoji pozici především k boji s celým zdravotnickým systémem USA (kudos). To by asi v realitě zahrnovalo především spoustu papírování a politikaření, a minimum pobíhání po nemocnici. Ale ne v případě tohohle dreamy doktora! Goodwin totiž dokáže být všude, někdy dokonce i na více místech naráz. V jednu chvíli tak sleduje pacientku s Parkinsonem, hned po ní pacienta s Ebolou (vážně), následně ruší vyhazov jednoho z kardiochirurgů, kterého předtím sám vyhodil, pak zase přemlouvá hvězdnou doktorku, aby přestala dělat rozhovory s Oprah, a začala zase léčit pacienty, do toho řeší případ zneužívané náctileté holky, a aby toho nebylo málo, jeho vlastní manželka, se kterou čekají dítě, ale z nějakého důvodu spolu nežijí (dreamy doktor byl moc dreamy a tak kladl dobro ostatních nad své vlastní, taaaaak šlechetné), mu záhy rovněž skončí v nemocnici. A on je pokaždé u všeho připravený zasáhnout a zapojit do práce svá dreamy kukadla, aby silou čistého dobra pravidelně zachraňoval situaci. Jako je to naprosto ujetý, ale jednu věc tomu nelze upřít. Ten seriál má fakt všechno, co by podobný seriál měl mít. Takže naprosto chápu, proč se to dočkalo už celkem tří (!) sérií. Já to každopádně balím a pár let zase nechci od NBC nic vidět, ať už se mě k tomu bude Netflix snažit dotlačit sebevíc. Příště se pro ten ovladač natáhnu!

// Nemůžete točit dvouhodinový dokument o depresivním teenagerovi a čekat, že z toho vyleze kdovíjak zábavná záležitost. Billie má talent, je autentická, je taky pořád strašně mladá a ty zajímavý roky teprve přijdou. Všechen úspěch, co sklízí, je zasloužený, tenhle dokument ale nemá na takovou přestřelenou stopáž ani omylem dost materiálu, takže jestli máte hudbu naposlouchanou - což byste fakt měli - klidně ho vynechte a počkejte si až na ten další. 5/10

// WandaVision začíná mít nebezpečně blízko ke kvalitám předloňských Watchmenů. Not quite there yet, but f*cking close.

// Dejme tomu, že to byl jen úlet, jen zoufalé cvičení uprostřed pandemie, experiment, který nevyšel, protože kdybych na tenhle film vzal dnešní standardní filmová měřítka, musel bych mu napálit odpad, a to mému oblíbenci, co mi dal takové klasiky jako Proutníky, Agenta bez minulosti nebo Mr. & Mrs. Smith vážně dělat nechci. Anne Hathaway to slušelo, to je ale asi tak vše. 3/10

// Jedna noc, čtyři ikony hnutí za občanská práva a sympaticky upřímná a emotivní konverzace o tom, co se musí ve společnosti změnit. Čelist vám z toho nespadne, ale pokud se alespoň trochu zajímáte o kulturní a společenské události 60. let, budete s touhle fikcí více než spokojeni. 8/10

// Atraktivní námět přetavený do průměrné kriminálky, v níž se režisér a scenárista John Lee Hancock celou dobu snaží zakrýt fakt, že jeho příběh vlastně vůbec není tak chytrý, jak se celou dobu tváří. Denzel Washington i Jared Leto dělají, co můžou, ani oni ale z téhle plytké záležitosti nevytáhnou víc, než obyčejný zapomenutíhodný thriller. Bohužel. A to jsem se fakt hodně těšil. 5/10

// Asi je všem jasné, že to za pár epizod bude vypadat docela jinak, tenhle padesátkový sitcomový úvod byl ale jinak docela roztomilým zavzpomínáním, Bettany i Olsen tady mají parádní chemii, komedie je to prostá, byť funkční, a jestli nás tohle čeká ještě chvíli, vlastně mě to vůbec nebude trápit, naopak. Povedený experiment.

// Carey Mulligan v Britney Spears módu říznutým lehounce Jokerem? Count me in! Režisérka/scenáristka Emerald Fennell natočila provokativní female sondu do zkaženýho světa obviňování obětí, toxické maskulinity a společenského ignorantství, kde mají všichni přetvářku dokonale zmáknutou až do té doby, než jim někdo metaforicky (ale i doslovně) přiloží nůž ke koulím. Je to fér na obě strany? Ani maličko. Ale hej, welcome to women's world. Tenhle hořkosladkej koktejl z hlavy jen tak nevypustím, zejména díky procítěnýmu výkonu parádní Mulligan, k níž mimochodem jeden debil z nejmenovaného filmového plátku napsal, že na roli sladké dámy v nesnázích není dost sexy. Ne, že by to totálně míjelo pointu tohohle filmu, ale i tak si dovolím zásadně nesouhlasit. A byť bych téhle neoficiální sólovce Harley Quinn bez komiksového pozlátka moc rád nadělil těch pět hvězd, přece jen tomu občas chyběla větší šťáva. Přitom kdy jindy jít až na dřeň než tady. Škoda, ale i tak velice solidní debut. 8/10