Naslund

Nuda to není, ale od filmů, kde se hlavní hrdina pro něco nadchne, očekávám, že se to nějak přenese i na mě. Zatímco jinde to bezpečně funguje a já kvůli tomu umím základy go, šermu, boxu, běhání a dokonce i bobování, tak tady jsem zůstal pouze v roli diváka a film proplul kolem. Není to, že by člověk litoval ztráty času, ale pochybuju, že by si po roce vzpomnělo na film víc jak 3% diváků.

Na filmy se lidé dívají z různých důvodů. Někdo kvůli hercům, někdo kvůli žánru, předloze, doporučení, hudbě, režisérovi nebo protože je film prostě in. Nebudu nic skrývat, já jsem se díval, protože se tam chvíli mluví o Starcraftu :) Nakonec to bylo jen příjemným zpestřením moc milé romantické komedie. Bavil jsem se opravdu skvěle až na část s prskavkama (ta byla taková nepřirozená) a závěr pracovní linie (ten byl blbý jako v jiných komediích, ale aspoň krátký). Bylo by hezké vidět tuhle komedii v českých kinech, protože nevidím, čím by se lišila od ostatních, co se do kin nasazují. Možná distributorům vadí, že to je z Asie a není to ujeté, jako čínské kung-fu filmy. Jinak už si moc nedovedu představit, co jim může bránit nasazovat Asijské filmy.

Neviděl jsem původní HxH, ale tenhle je naprosto úžasnej. První díl vypadá spíš jako chytřejší zábava pro děti, kde se hlavní hrdinové účastní zkoušek na profesionální lovce. Chvíli je to běžná sranda, ale jakmile začnou ostatní účastníci zkoušek umírat, tak se k dobrodružství začne přidávat i vzrušení z lovu, které jsem nikde jinde neviděl. Něco jako když se v šachách připravujete pár dní na soupeře a čekáte, že udělá v patnáctém tahu chybu. Jak taháte a blížíte se k onomu tahu, tak vzrušení neustále roste. Zahraje to? Nezahraje něco jiného? Nepřipravil se na mě taky? to vše Vám běhá hlavou. Uplyne čtrnáctý tah a už jste jen blízko k výhře. Pak se už jen snažíte zamaskovat vaši nervozitu a necháváte plynout čas, který rázem běží tak pomalu. A pak veškeré vzrušení vyvrcholí, když opravdu udělá tu očekávanou chybu. Slast, která je odměnou za tu dlouhou přípravu, se rozlije tělem. Něco takového je lov a seriál Vám to na Vás krásně přenese i bez větší snahy. Jediné, co bych vytknul, je část s Phantom Trupe, protože je to tam děsně ukecaný a přestože to v manze vypadalo asi dobře, tady človék nemá moc čas se zamýšlet nad každou předpovědí jednotlivým členům.

Hraných akčních seriálů, na které se dá dívat, je asi jako počet výrazů v obličeji Kristen Steward. Proto mě dost překvapilo, že zrovna v Koreji jsem na něco podobného narazil. To mě utvrdilo, že korejské seriály jsou schopny přebít západní v každém žánru. Jenom na sex nikdy nedojde. Iljimae není dokonalý seriál, ale patří do kategorie "ještě jeden poslední díl a půjdu spát" a takové mám nejradši. Komu to nestačilo mohl by zkusit seriál The Return of Iljimae, ale není sranda se k němu dostat.

Ani ve snu bych nevěřil, že se povede udělat hraný remake Kenshina. Čekal jsem tragické herce, wu-sia létání a béčkové kulisy. Přitom prostředí je fantastické, bojové scény jsou přesně ve stylu původního seriálu a většina herců předvádí na jejich schopnosti životní výkony. Jen je škoda, že se tam toho snažili nacpat tolik. Obzvlášť prostřihy do minulosti byly zbytečné a matoucí. Díval jsem se na film se dvěma nezna-kenshinovcema a velkou část filmu jsem musel vysvětlovat, proč se co děje a tak, takže nevím, jak to bude fungovat, pokud jste neviděli seriál nebo nečetli mangu. V každém případě to bude více stravitelné, jak 90% hraných akčních historických filmů, takže dobrá volba na zabití večera.

Konečně zase super film, na který bych se podíval hned podruhé. To je něco, co mi u předchozích dílů scházelo. Asi je to tím, že Stark trošku dospěl a tentokrát je v očích veřejnosti brán jako borec. Takové hrdiny mám v poslední době radši než ty smutné, kteří dělají dobro a přitom je nikdo nemá v rád... soráč Batmane. Doporučuji zůstat až do konce titulků, abyste o nic nepřišli. Pokud vás titulky budou nudit, tak si to můžete zpříjemnit děláním si srandy z cizích jmen. Nás to bavilo dost. Tak a teď vzhůru na Iron Mana 1 :)

Po tom failu, kterým byla předchozí třídílná série jsem očekával hodně málo a on se z toho vyklubal starý dobrý trpaslík. Některé díly bych zařadil mezi to nejlepší a některé mezi lehčí podprůměr, ale ve výsledku hurá, už není jen 52 dílů, ale 58. Tak jen doufám, že sranda bude pokračovat dál.

Jedno z mých nejoblíbenějších anime vůbec. Během jednoho roku jsem ho viděl hned třikrát dokola a vždy mi velmi úspěšně zlepšilo náladu. Všechen ten humor a nádherná hudba jsou opravdu nejlepší relaxací, kterou člověk může mít. Navíc ta troška romantiky, která tam je, funguje opravdu úžasně. Myslím, že to můžu doporučit komukoli, obzvláště těm, kteří už jsou unavení ze všech těch krváků, které se na nás hrnou ze všech stran.

Mmmm, baštá :D Zkuste pustit seriál nějakému vegetariánovi a uvidíte, jak se z něj za pár dílů stane chladnokrevnej krávožrout. Příběh je jednoduchý. Ne zrovna sympatický mladík osvobodí civilizací nepoznamenanou devítiocasou lišku v podobě krásné dívky, která neztloustne, byť by zbaštila celou krávu. Gumiho chce být s ním a on... by preferoval rychlejší smrt. Tak nějak to začíná a bál jsem se, že se brzy vystřílí veškerý vtip a potenciál a seriál zabředne do běžné romanťárny, ale naštěstí se děj po celou dobu vyvíjí a to občas i dost nečekaným směrem, takže je super až do konce. Přesto bych dal podruhé přednost asi jen prvním dvěma třetinám.

Duchařské filmy mi vždy přijdou děsně pozitivní. Nejen, že dokazují, že existuje život po životě, ale zároveň, že člověk (později duch) si ho pořádně užije. Tady mi přijdou duchové takoví spíše smutní, což podtrhuje depresivitu prostředí. Všechny scény s duchama mi přišly výborné a občas jsem se i docela bál, ale bylo jich málo. Je sice hezké, že se snaží někdo dát hororu hlavu a patu, ale když do toho ještě začne cpát filosofické úvahy, tak už nemá horor tolik prostoru, kolik by měl mít. Navíc na horory se lidé dívají pozdě v noci a tou dobou není přemýšlení zrovna v kurzu.