Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (600)

plakát

Mimoni (2015) 

Od Mimoňů jsem dostal přesně to, co jsem očekával. Tohle není žádná pixarovka s přesahem, ale na devadesát minut roztažený gag s těmi úžasnými žlutými blbečky, které nejde nemilovat. Takže klidně za čtyři, účel film splnil.

plakát

Spectre (2015) 

Těžké, přetěžké to měl Mendes se Spectre po úspěchu fenomenálního Skyfall. A je tedy jasné, že mnoho lidí půjde s hodnocením níž, nebo přinejmenším pocítí lehké zklamání. Ale s odstupem (a bude to chtít ještě větší, až skutečně skončí Craigovská série) je nutné říct, že i Spectre je vynikající film a především bondovka. A skutečně by se mělo jednat o konec série s Craigem, jakkoliv mě to bude mrzet. Tvůrci totiž opsali věrohodnou křivku, vracejí se ke všem třem předchozím příběhům a velmi symbolicky je proplétají do jedné... chobotničky. Bondovi se tak dostává vysvětlení, rozuzlení, pomsty, prozření a snad i rozhřešení. A po zcela správném finále nemůže následovat nic než další restart, který naopak dává prostor k návratu ke klasičtějším bondovkám, jejichž náznaky probublávají ve Spectre nejvíce ze všech Craigových bondovek. A tak je to správně, tím se ukazuje síla a nezastupitelnost jeho kapitoly ve fenoménu 007. P. S. Lea Seydoux je nejvíc, Waltz naopak docela zklamal. A Craig je Bůh.

plakát

Jurský svět (2015) 

Bylo by příliš snadné Jurský svět odstřelit za přitažený scénář, nelogické chyby či ploché a zcela nelidské (vedlejší) postavy. Jenže filmy tohoto typu nevznikají proto, aby aspirovaly na Oscara za scénář a představily nezapomenutelné a propracované hrdiny. Vznikají proto, aby létem rozměklé mozky vzaly na velkolepou jízdu směr dětství a ukázaly nám, co všechno umíme s počítačem. Je pravdou, že už v dnešní době nejde ohromit tak, jako se to povedlo prvnímu Jurskému parku, Čelistem, Hvězdným válkám apod., protože už jsme (skoro) vše viděli. Ale pořád jde natočit blockbuster srdcem a s nadšením, což je přesně to, co udělali tvůrci této dinosauří nostalgie. S úctou odkazují na první film, s klukovským zápalem servírují božanské dinosaury a jejich cross-bitky a nešetří budgetem. K tomu lze přičíst nádhernou vizuální stránku, ještě nádhernější Bryce Dallas Howard a badass Chrise Pratta. Jen s tím product placementem mohli naložit nenápadněji (jak jsem se radoval, že je neviditelný u bondovky Spectre, tak jsem zaplakal při návštěvě Jurského světa).

plakát

S láskou, Rosie (2014) 

Tenhle režisér že je německý dětsko-televizní tvůrce? Pak smekám před parádní atmosférou britských romantických komedií, kterou jsem mu zbaštil i s navijákem. Nicméně, ač bych dal rád čtyři, zůstává S láskou, Rosie v žánrovém průměru. Ničím nijak zvlášť nepotěší, současně ani neurazí a navíc na Lily Collins je jako vždy krásný pohled a nejde jí nefandit. Jen ti dva mužové jejího života nemuseli vypadat oba stejně.

plakát

Dárek (2015) 

Filmařsky brilantní a atmosféricky strhující thriller, kterému však chybí nějaký zásadní WOW efekt či moment, který by Dárek vystřelil mezi absolutní špičku psychologických žánrovek. Nicméně velká poklona před autorským debutem herce Joela Edgertona a jednička za casting, kameru, hudbu (nebo zvuky) a lokace.

plakát

Labyrint (2015) (seriál) 

Komentář k první řadě, čtyři hvězdičky: Strach nezklamal, o to jsem ale strach ani neměl. Naopak ještě dál posunul svůj režijní cit, vyšperkoval spolupráci s kameramanem, sehnal dobrého hudbotvůrce a hlavně a zcela evidentně víc peněz. Podařilo se mu taky proti všem očekáváním obsadit herce, kteří své role zvládli - hlavně Majer, Kanócz, které její policejní zapálení fakt věříte, a nakonec i ten Langoš jde. Co ale zaskřípe je scénář - je tu krásná série nápaditých vražd podle Bosche, což je super, ale bohužel způsob splétání jejího objasňování a především pak pointa, která zas a znovu hledá potřebu vše vysvětlit do posledního detailu a hlavně racionálně, je fakt pitomá. Škoda toho, jinak to mohl být plný počet.EDIT PO 2. A 3. ŘADĚ: Odpad, nesmysl, scenáristická tupost a absence jakékoliv dramaturgie. Nekoukatelné.

plakát

Případ pro exorcistu (2015) (seriál) 

Já myslím, že se tu (a asi i obecně v diváctvu) Hřebejk s Jarchovským trošku minuli. Zdá se mi, že všichni to čtou jako detektivku a očekávali další Případy 1. oddělení mixnuté Ďáblovou lstí. Ale to, co já viděl, a co se mi v zásadě dost líbilo, byla velmi hyperbolovaná absurdní komedie okořeněná vraždou a jejím vyšetřováním. Považuju Případ pro exorcistu za takovou svébytnou variaci na detektivku, svým způsobem až parodující žánr a vyhýbající se očekávaným postupům - a proto může být špatně pochopena. Nečetl jsem předlohu, ale tak nějak se mi zdá, že se od ní Jarchovský odklonil a vyšperkoval ji o geniálně absurdní dialogy a charaktery postav, které by se neztratily ani ve skandinávské grotesce. K tomu všemu je to skvěle zahrané, válí hlavně Melíšková a spolehlivý Majer, Budařův kněz je fajn a Kyšperského magor je brilantní. Jedna hvězda dolů za pointu detektivní linie, což jsem ale trochu čekal.

plakát

Vřískot 3 (2000) 

Ale jo, třetí díl už trochu ztratil dech. Přišlo mi to už moc překombinované a nelogické (rozuměj výrazněji, než předchozí dva díly), takže jsem se místy nudil a už nebyl schopen přistoupit na scenáristickou hru. I když se snaží stále využít prostředí filmu a díla Stab, už to trošku hapruje. Unylejší mi přišly i herecké výkony (byť hvězdných) přicmrndavačů (Emily Mortimer, Parker Posey, Patrick Dempsey), byť vrah pořád docela ušel. Kolem a kolem však díl, který už být nemusel. Ale pořád docela pobaví, když nic nečekáte.

plakát

Vřískot 2 (1997) 

Nečekaně solidní pokračování, které se vyrovná, ne-li překoná původní díl. Za mě geniální prostředí filmové školy a dalšího nerdovství, spolu s popkulturním boomem kolem filmu Stab, povyšuje celou meta úroveň filmu, kterou nastínila už jednička. Zde je vše dovedeno k dokonalosti, nadsázka je ukočírovanější než v prvním díle, vrah taky dává kupodivu i nějakou logiku, takže velká spokojenost.

plakát

Vřískot (1996) 

Dnes již klasika, která jako by se řadila k tradičním slasherům, ale přidává pořádnou porci nadsázky, spoustu odkazů, citací a hommage, a především humor. Bohužel někdy právě kvůli humoru a přehnanému pitvoření herců (hlavně otravný Matthew Lillard) ztrácí na působivosti atmosféra, ale budiž. Vyčítat tomu nelogičnost nelze, o to tam nejde, ale někdy bych ocenil více děsu a méně srandy. Kolem a kolem ale pořádná zábava a ve své době svěží krev do žánru.