JohnCZ

Vizuálně pohlcující a režijně velmi dobře zmáknuté drama, které navzdory tématu a délce nenudí. Redford tu léčí koně, napravuje pochroumané dcery a nezapomíná ani na seksuchtivé matky, přičemž ta poslední část navzdory očekávání nevyskočila (resp. nespadla) na úroveň německého TV filmu ala Rosamunde Pilcher, což mě teda upřímně překvapilo a potěšilo. Kýčovité to samozřejmě trošičku je, dopomáhá i k tomu přepálený bloom v některých scénách, ale režijně i herecky je to natolik na výši, že odcházím spokojen... stejně jako moje mamka a babička! Yee-haaaw!

Plné nápadů, originálních monster a zřejmě i myšlenkového přesahu, který jsem tam ale neobjevil. V osobní rovině mě to úplně minulo, postavičky mi přišly spíše protivné a zhruba od poloviny mě to už děsně nebavilo tím, jak přeplácané a nedějové to celé je. Prostě jeden velký autorský trip, který mi vůbec nesedl.

Vizuálně se to velmi podobá Hrobu světlušek a i tady se jedná o příběh dvou sourozenců. Tady ale podobnost končí. Zatímco první zmiňovaný je depresivní protiválečné drama, Tonari no Totoro je především dětské anime. Se specifickou atmosférou, příjemným - částečně rodinným, částečně asi i eko - poselstvím, ale pořád jen dětská pohádka, navíc bez výraznějšího příběhu.

Třetí hvězdu za aktuální témata, což je ale paradoxně věc, kvůli které druhý Borat imo o mnoho dříve zestárne a taky za to, že má někdo koule v dnešní připosrané americe něco takového vůbec natočit. Oproti jedničce je to ale jako celek výrazně uzívanější, často hnané hodně na sílu a naopak tu absentuje takový ten feel autentičnosti a určitá nadčasovost humoru, který si první díl stále drží. Neříkám, že bych se nezasmál, ale na můj vkus jsem se u toho až příliš často nudil.

Klaustrofobické thrillery mám rád, stejně jako film United 93, takže jsem od 7500 vzhledem k Josephovi Gordon-Levittovi v hlavní roli očekával dost, byť jsem si byl vědom, že to je budgetový film. Důvodem pro nižší hodnocení, než jsem měl zprvu v plánu, je poslední třicetiminutovka. Natočené je to parádně, napínavé to je hodně, ale v posledních momentech stopáže, tedy kdy měl film gradovat, se začal naopak hrozně táhnout a namísto strhujícího finiše to celé tak nějak vyšumělo a působilo nedotaženě.

Tady si nelze nic moc nalhávat, je to v mnoha ohledech dost špatnej film. Nezkušená režie, papundeklový vizuál (pár interiérů a botanická zahrada) a hlavně je to dost zdlouhavé, nezáživně napsané a fakt blbě zahrané. Výkony jsou totálně over-the-top - hysterické a neupřímně teatrální - jako kdyby film vyšel z dílny čínských soudruhů. Do toho hraje monumentální smyčcový orchestr dojemné (a fakt pěkné) melodie, které se však k těmhle levným scénám zoufale nehodí a v kombinaci s topornými hereckými výkony působí dramatické momenty spíše komicky. Digitálu je tu docela hodně a je fakt hodně digitální, ale nemůžu zase říct, že by se na něj nedalo koukat a má i nějaké ty kulervoucí momenty (stejně jako ty fakt špatné). Dost se mi líbila finální scéna a celkově pointa. Ta cesta k ní ale bohužel za moc nestojí.

Journey's End se mi dost špatně hodnotí. Ono to v zásadě není špatné, režii i herectví (mladej vyžle Butterfield fakt překvapil) hodnotím hodně vysoko a některé napjaté momenty před bitvou jsou skutečně... no napjaté. I ty dvě akční scény jsou pěkně nasnímané a ještě lépe ozvučené. Ale jako psychologický náhled do života vojáků v zákopech to na mě paradoxně příliš nefungovalo a emočně mě to neoslovilo, což je u scénáře, který zpracovává tak zajímavou látku, asi docela problém.

Alpha Code je takovej dost specifickej bizárek, kterej jsem i přes nízké hodnocení toužil vidět. Proč? Tak zejména proto, že je to alien abduction film natočenej v Česku, z velké části českým štábem a českými herci. Film produkovaný vyučeným instalatérem, který se (zřejmě) vlastní šikovností stál americkým boháčem a který si splnil sen a začal produkovat filmy. Alpha Code je samozřejmě céčková krávovina s pitomými dialogy a mizernými hereckými výkony (nikoli vinou herců), která vesele vykrádá všecho možné - především Akta X, ale třeba i Hvězdnou bránu. Např. ten jeden jediný pořádný CGI moment ve filmu vypadá úplně stejně, jak finální scéna z The Signal. Do toho sem tam zazní naprosto šílený uječený popík, který z tohohle filmu dělá snad ještě větší trash. Jednu hvězdu za hudbu Karla Antonína, solidní cinematography a roztomilou Sabinu Sojkovou, která ale příliš prostoru nedostala.

Keanu Reeves na Sibiři? To nemůže být přeci až tak špatné, říkal jsem si. A v první hodině je sice film takový divný - divná romance, divné prostředí, divnej děj, ale atmosférou ruského venkova, zvláštní nepříliš hezkou femme fatale a neurčitým charakterem Keanu Reevese mi to přišlo vlastně docela zajímavé Postupně jsem ale nějak přestával pobírat, kam to celé směřuje a začaly se tam dít poměrně absurdní věci (pokrevní bratři), takže chápu, že to mainstreamového diváka spíš otráví. Dosud bych snad i řekl, že solidní 3* záležitost. Jenže pak přišlo dlouho očekávané, bohužel blbě ozvučené a celkově nenápadité akční finále, které výsledný dojem srazilo hodně dolů.

Parádní komorní, dalo by se říci úsporné sci-fi, které však předvádí naprosto skvělé vizuály - od fantasticky nadesignovaného droida v hlavní roli, přes prostředí, až po CGI. Hutnou atmosféru buduje za pomocí kamery, hudby, kvalitní práce se zvukem a především "tichem." A přesně tohle já miluju. Příběhově se nejedná o nic vyloženě originálního, jednou jsem v tom viděl Terminátora, podruhé zase Horizon: Zero Dawn, popřípadě libovolnou sci-fi odehrávající se high-tech interiérech, ale i tak to působí svěžím a neokoukaným dojmem. Tajemno si film udržel prakticky až do konce a já po finálních pointách odcházím naprosto spokojený.