JohnCZ

Na jednu stranu je to parádně raw a akční scény v závěru (lezení po skalách, plavání v rozbouřeném moři) jsou natočeny velmi uvěřitelně a působí tak, jak by to dneska horko těžko jen někdo dokázal (dneska by to točili na umělých skalách/v bazénu za podpory tuny CGI). A je tak až s podivem, jak nenápaditý a rutinní je zbytek filmu. Zejména navzdory tak ohromně atraktivnímu námětu. Primitivní dialogy, jednoduchá dějová kostra, často je to jen sled nějakých scén ze života domorodců (mluvících vtipně dokonalou britskou angličtinou) a je to prostě trochu nuda. Tu zmiňovanou syrovou autenticitu právě ta jednoduchost a naivita stokrát ohraného příběhu (v zásadě milostný trojúhelník) dost kazí. Film se navíc dost blbě shání a jediná dostupná verze v originálním znění je svou kvalitou dost za hranicí koukatelnosti, což je taky škoda, protože ty exteriéry by v případné zrestaurované blu-ray verzi mohly stát za to. 2,5*

Snad ještě nadupanější cesta, která je sice kratší vzdáleností, ale za to je nabitá zážitky totálně k prasknutí a ani hodinová stopáž snad skoro nestačí. Cením daleko větší focus na informační hodnotu a kontakt s lidmi. To se ale nakonec ukázalo být dvojsečnou zbraní, protože mi ve finále pojetí téhle série sedlo o fous méně. Štáb tentokrát není skoro vidět a osobní rovina samotného cestování a řešení různých problémů prakticky vymizela. Kde první série Any Means působila více jako nadšenecký buddy trip dobrodruha Charleyho a producenta Russe, pokračování je zase více... no jako BBC dokument. Obsahově stále maximálně nabitý, ale již ne tak bezprostřední co se ústřední party týče a Claudio, dvorní kameraman známý již z Long Way Round, tu na rozdíl od Russe není skoro vidět. Samotné cestování ustoupilo zlehka do pozadí a zaměřené je to spíše na vnější svět a jednotlivé "atrakce." které Charley navštíví. Tady samozřejmě záleží na preferencích, ale mně osobně sedla více ta druhá varianta.

Středověkou dobu temna ve spojení s žánrem mysteriózního krimi bezmezně miluju a je škoda, že podobných filmů zas až tak moc není. Obsahově Il nome della rosa sice překonáno nebylo, ale takové ambice The Reckoning snad ani od začátku neměl. Přesto se jedná o chytlavě ponurej film plný špíny a bláta. Přesně taková ta středověká mrazivá bída, která vyzařovala i ze zmiňované adaptace knihy Umberta Eca. A i přes umírněnou, spíše televizně působící režii, The Reckoning baví, protože je kvalitně napsaný, dobře zahraný a navíc zasazený do stále ne až tak okoukaného prostředí.

Zas tak černě bych to neviděl. Místy film neví, jestli si z toho má dělat srandu nebo se brát smrtelně vážně, ale je to za pár babek natočená fajnová akční rubačka, většinou docela nelogická, ale rozhodně zábavná a vizuálně zvládnutá. Takový Supernatural, akorát bez Winchesterů a v alternativním vesmíru, kde na démony každej sere, protože ani andělé nekopou za ty dobré.

Výborný vizuál, super obraz, kulisy, kostýmy i herecké výkony, ale jinak je to tak neskutečné slabé a nezáživné, že je to až k neuvěření. Sterilní horor bez atmosféry a se statickou kamerou, která příjemně snímá scénu, ale nedokáže budovat žádné napětí. Divák se tu nebojí, divák je akorát jak na jehlách z toho, kdy na něj jak čertík z krabičky vyskočí nějaký hnusný digitální xicht. A horor postavený akorát na četných laciných hlasitých lekačkách je špatný horor. Dějově je to úplně banální, stejně jako 100 dalších duchařin, co se dneska točí, ale tady navíc i chybí, z důvodu mizerného prokreslení, i jakékoli spojení s postavami.

Po pomalejším rozjezdu, který vypadá jako poctivá temnější krimi ze staré školy, se to překlápí v dost nekompromisní thriller plný těch nejodpornějších lidských zrůd, kde se divák hezky postupně propadá do toho největšího svinstva společně s hlavním hrdinou. Joel Schumacher naštěstí nenatočil nějakou zrůdnost snažící se jen samoúčelně šokovat, v klíčových scénách se drží pro dobro diváka relativně při zemi, ale to nic neubírá na působivosti celého zážitku. Je to mega ponuré, napínavé, výborně zrežírované (práce s hudbou parádní) a Nicolasem Cagem tehdá ještě dost dobře zahrané. K úplně žánrové špičce chybělo snad jen vypointovanější zakončení.

Trochu jsem se obával, jestli to bez Ewana a motorek bude ono a bál jsem se zbytečně. Ono je to totiž snad ještě lepší, než Long Way výpravy. A to hlavně proto, že se všude tak extrémně nespěchá a naopak je věnován dostatek času zážitkům, jednotlivým místům a lidem. Zároveň je tenhle trip díky různorodým dopravním prostředkům o dost pestřejší a s menším "štábem" o třech, občas čtyřech lidech je to i výrazně více dobrodružný cestopis a méně televizní show. Škoda, že je to na některých místech sestříhané zbytečně hrr a je to vidět především na finální Austrálii, která je odbytá v sotva 30 minutách. Pátou hvězdu především za epizodu v Nepálu, Vietnamu a Laosu - tyhle zážitky mají bezpochyby kluci na celý život. K česky komentované verzi mám akorát jednu výhradu: dost mě rušily voice-overy díl od dílu rozdílné hlasem i kvalitou.

První polovina mě trochu nudila. Jednotlivé charaktery jsou totiž strašně na pěst, zkarikaturizované a nesympatické. Postupně se zápletka vyvinula docela zajímavým směrem a i když mi to celé ve finále přijde strašně přitažené za vlasy, mám tyhle twistoidní mysteriozní thrillery rád. Na druhou stranu dneska nejde už o nic ohromujícího (jeden nedávný film s hodně podobným námětem se mi líbil podstatně víc), vidět to už v roce 2003, asi by byl dojem výrazně silnější.

Jiří Mádl je bezesporu lepší režisér, než herec. Už podruhé mě totiž svým filmem naprosto uhranul, ač v něm nehrál. Milé, vtipné, ale i trochu posmutnělé drama, kterému vévodí charismatem a elegancí sršící Alois Švehlík. Komorní, ale režijně přesné, navíc s duší a specifickým kouzlem.

Působilo to na mě, jako kdyby tvůrci, resp. autor předlohy vzal několik známých záhad z Epochy, uplácal z toho jakýsi mišmaš a divák ať se v tom zkusí zorientovat. Namíchané je to ovšem docela originálně a po pomalejším začátku, jakmile se vyrazí do lesů, to po stránce atmosféry funguje velmi slušně. Tvůrci sází především na strach z neznáma a i prakticky bez triků dokáží budovat nepříjemnou atmosféru. Rozumím, že absence konkrétních odpovědí bude v tomto případě záměrem, ale je to také dvousečná zbraň. Závěr na mě působil neuspokojivým dojmem.