JohnCZ

Se Stargate jsem vyrůstal, se Supernatural dospěl. Patnáct let je zatraceně dlouhá doba na jeden seriál. A i když ten core příběhový Supernatural skončil na konci 5. série a poté se jelo 10 let na volnoběh, byly to postavy, malé příběhy a celková rodinná atmosféra linoucí se celým seriálem, co mě u Supernatural udrželo až do konce. A i když to mnohdy drhlo, vykrádalo sebe sama a v poslední i sérii už ani pořádně nectilo lore a nastavenou původní logiku svého fikčního světa, měl Supernatural až do konce to něco, co má jen málokterý seriál. To něco, k čemu jsem se každým rokem s chutí vracel a nechtěl, aby to někdy skončilo. Po finální sérii nicméně musím uznat, že již bylo načase, protože na ní bylo poprvé skutečně cítit, že už tvůrci neví, co dál vyprávět a zatímco epizodické zápletky i přes svou repetitivnost byly díky tvůrčímu týmu stále svěží, mytologii již jednoduše nebylo kam dál vést. Finální zbytečně doslovný a emoce ždímající epilog v podobě epizody "Carry On" snáším jen hodně rozpačitě. Za mě ten pravý Supernatural skončil o díl dřív - přesně tam, kde měl.

Úplně ukázková hollywoodská romantika. Nenáročná, decentní, příjemně obsazená, ale taky co do scénáře nepříliš ambiciózní. Nejvíce to bylo znát v závěrečné dvacetiminutovce, která po všech těch útrapách nepůsobila až tak uspokojivě, jak by asi mohla.

Jestli mě na Vánocích něco leze na nervy, tak je to song Last Christmas hrající v adventních dnech na ulicích snad z každého reproduktoru. Pustit si film inspirující se právě tímto songem tak mohlo být dost dobře solidní sebemrskačství, ale nakonec se to dalo docela ustát. Emilia Clarke se do podobných rolí hodí, žel tady na mě ta její sassy nátura přišla docela otravná a podobný problém mám tak i s celým filmem. Je to tak barevné, kýčovité a praštěné, až je to vlastně místy docela nesympatické. Jenže pak na scénu přichází Henry Golding, který charismatem a upřímným hereckým projevem zastíňuje úplně všechny a jestli se něco skutečně povedlo a tahá to film ze šedivého průměru, tak je to vypointování jeho postavy.

Na filmu je velice znát ženská režisérská ruka a vzhledem k problematice odloučení mezi matkou a dcerou je to jednoznačně dobře. Na druhou stranu je to možná až příliš obyčejně napsané a natočené, byť herecky přesné a až na závěrečný "útěk" i nebývale realistické. Zejména, co se reálných lokací týče. Zajímavá je i snaha o naprosto minimální počet vizuálních efektů. Syrové atmosféře to jen prospívá.

Haha, Izraelci si prostě jen tak natočili ukázkový found footage přesně tak, jako kdyby přijela parta amerických filmařů do Jeruzaléma a natočila tam zdebilněný horor pro západní publikum se stupidně a rozcapeně se chovajícími amíky v hlavních rolích. Srsly, ani bych nepoznal rozdíl. Úvod se trochu táhne, ale posléze udeří hutná nepříjemně neurčitá atmosféra, které found footage formát velmi sluší. Cool je i následný apokalyptický sprint v ulicích, ale jakmile se vleze do jeskyní, tak přichází na scénu i klasický žánrový nešvar - je tam naprosté prd vidět. Zachraňuje to ale zase údernej stylovej konec. Za mě palec nahoru, ukázkové hororové skoro až céčko.

Helstrom nám nadobro uzavírá první vlnu MCU seriálů a to rovnou ve formě ponurého R-kového thrilleru. Škoda, že hororová exorcism atmosféra vydrží pouze první dva díly a seriál postupně přejde do polohy vcelku obyčejného supernatural dramatu, ze kterého se až do konce série už nezvládá vymanit. Helstrom navíc trpí problémem, který sužoval i původní netflixácké marvelovské seriály a to jest scénář, který vystačí leda tak na 4-dílnou minisérii a ne na 10 epizod. I přes kvalitní cinematography a herecké výkony se to zejména v druhé polovině řady dost táhne a konec mi připomněl předposlední série Supernatural, tedy neambiciózní a plný klišé. Supernatural měl však jiné kvality a po 15. sériích si to snad i mohl dovolit, kdežto Helstrom sklouznout do vod scenáristického průměru takhle brzo vskutku nemusel. Ale vzhledem k tomu, že byl seriál odepsán ještě dřív, než šel na obrazovky, je to vlastně i docela jedno. Tahle sympatická dvojka by si zasloužila lepší zacházení.

Nějak už mě podobné nevtipné komedie o mileniálech dělající poskoky svým šéfům v luxusních kancelářích amerických velkoměst lezou krkem. Set It Up je v téhle úvodní rovině obdobně nezáživná, ale jakmile se rozjede romantická zápletka, hlavní dvojice ukazuje, že jim to spolu šlape. A to nejen po stránce chemie, ale i humoru. Každopádně Set It Up není nic jiného, než komedie na jednorázové použití a ani se ničím jiným být nesnaží.

Nejdříve taková ta klasická komedie, kde se sejde parta postarších chlápků, kteří si chtějí dokázat, že ještě nepatří do starého železa. A nezapomínají si u toho ze sebe dělat srandu. V druhé diametrálně odlišné polovině film tak trochu sklouzne do roviny no-brain akčňáku ve vesmíru, ale i v téhle poloze film baví. Stejně jako efekty, které jsou i na rok 2000 prazvláštně nedokonalé, ale vizuálně osobité a svěží.

Filmů, kde si hlavní hrdinové plní sny, je tuna. Od závodníků, přes vědce až po herce, zpěváky či jiné umělce. Astronaut v podobě Billyho B. Thorntona letící do vesmíru v podomácku postavené raketě je teda asi to nejabsurdnější, co jsem za ta léta viděl, ale když divák vypne mozek a nesnaží se v tom hledat byť jen elementární logiku, tak dostane příjemnou americkou limonádu s pěkným vizuálem a klasickým poselstvím, kde do poslední chvíle hlavnímu hrdinovi jednoduše nelze nefandit.

Příjemné retro dobrodružství, které se pomaleji rozjíždí a papundeklovými rekvizitami působí trochu dětinsky, ale ve výbušném finále dává vzpomenout na klasiky dobrodružného žánru. Nakonec ani ten Indiana Jones zmíněný v popisku, není tak úplně mimo mísu, jak jsem si původně myslel. Likvidace zlovolných nácků jen tak neomrzí. A největší raketa filmu je beztak Jennifer Connelly.