Třinácté patro

Pomalejší (nikoliv však uspávající) tempo, ponurá atmosféra, jeden silný charakter tápající po pravdě a žena, která drasticky změní jeho život... Ano, toto zkloubení filmu noir a moderního sci-fi zde funguje velice dobře. Nebýt spoileroidního plakátu nebyla by ani pointa předvídatelná, naopak jistá míra šoku se dostaví tak jako tak... Problém vidím v nedostatečném expandování děje do "šířky", centrem zůstane vždy jen úzká detektivní zápletka namísto prozkoumávání možností konceptu "svět uvnitr světa" a ještě k tomu závěr je naplněn tak povrchním klišé, až je to pro zbytek filmu nedůstojné. 7/10 (24.07.2012)

Slušný nízkorozpočtový sci-fi příběh ze stejného roku jako první Matrix, navíc se vzdáleně příbuznou zápletkou, a i když není zdaleka tak geniální a orgasmicky pohledný, dlouhou dobu mě hodně bavil. Jeho vrcholem je asi scéna, ve které Doug dorazí na konec světa. Působivé. Ale bohužel vzápětí poté celý film bezradný scénárista naprosto zařízne nebetyčně pitomou lovestoryovou zápletkou, čímž mi způsobí nejen prudký záchvat blití, ale i zkažený divácký zážitek... Když nad tím tak přemýšlím, Matrix byl vlastně taky taková lovestory s happyendem... No ale tam mi to nějak nevadilo, ani nevím proč, zajímavé... (28.02.2014)

S blížícím se koncem čím dál více předvídatelné, ale pořád zatraceně mysteriozní sci-fi. Zajímavě dějově vystavěné, v rámci možností vizuálně dobře vypadající. Na můj vkus však tvůrci šli málo do hloubky a rozhodně by mě zajímala mechanika virtuálního světa v mnohem podrobnějších měřítku. Neznámí herci naopak velice potěšili. (07.05.2014)

Kdybych o filmu nic před jeho shlédnutím nevěděl, asi by mě ani žádná souvislost s Matrixem nenapadla. Ale stalo se. Oba dva filmy jsou postaveny na podobné myšlence dvojího světa (rozepsal bych se o tom i víc, ale nechci zbytečně spoilerovat), který hrdinové prozkoumávají. Abychom dostali do filmu příběh, tak se zákonitě musí něco pokazit, no a pak už dostane prostor režisér jak si s divákem pohraje. Jestli na něj vybafne s akční lavinou nebo jej usadí nějakou pěkně hustou pointou. Bohužel, Třináctému patru chybí oboje. Tedy pokud za pointu nepovažujeme odhalední zhruba ve dvou třetinách filmu. Akce, která by možná někomu mohla chybět, by zde absolutně postrádala smysl. Režisér Josef Rusnak už od počátku vypráví příběh v civilním tempu a rozjíždí film spíše na pole detektivního pátrání hlavního hrdiny po možných příčinách zvýšeného zájmu policie o jeho osobu. Craig Bierko je pro mě naprosto neznámým hercem, který se mi opravdu předvedl. Má charisma a celý film je na něm vidět, že se v roli cítí dobře. Velmi silnou složkou je hudba Haralda Klosera, která občas v napínavých scénách dotahuje to, co nezvládá režisér. Třinácté patro je hodně civilním sci-fi filmem, který se navíc z jedné třetiny odehrává v 30. letech 20. století, takže nečekejte akční řež á la Matrix, ale inteligentně pojatou detektivku, ve které ale musíte dát minimální prostor pro mozek, protože by se mohlo stát, že všechno prokouknete moc brzy a mohli by jste se začít nudit. A to bych vám nepřál. (20.11.2004)

Pro scífka mám slabost, pro evropská obzvlášť. Je mi jedno, že Třinácté patro neoslňuje úžasným vizuálem, protože má nosný příběh, zajímavou pointu a relativně příjemné a neokoukané herecké tváře. Byť hraje spíše na béčkovou strunu a má sem tam mouchy, své pevné a mírně kultovní místečko na sci-fi slunci si zajisté našel. Tedy u mě, alespoň. 75%. (05.07.2009)