Povolení zabíjet

„Přijměte mou rezignaci, pane.“ - „Nejsme klub, 007!“ Nenechte se odradit těmi, co tvrdí, že tento snímek měl nést v rámci Bondovské série spíše název "Licensed to ill". Glen totiž dávno před Craigovou érou nabízí dynamicky natočenou privátní pomstu namíchnutého agenta , jenž by i nyní klidně obstála jako samostatně stojící akční thriller! Mihne se v ní spoustu známých béčkových tváří s přelomu 80. a 90.let (škatulkový záporák s pomuchlanou pletí Robert Davi, yakuzák Tagawa, pěstí od 007 dostane i věčný otloukánek Bobby Sixkiller) a vše je zaopatřeno akcí o výbušnosti zubní pasty "Dentonite" s dílny pana Q (především úchvatná cisternová honička na závěr). Troufám si říct, jedna z nejlepších Bondovek vůbec, nicméně z těch Daltonových navždy zůstane až na žalostném předposledním místě… (28.10.2010)

#16 - John Glen, vrchný režisér bondoviek, sa rozlúčil so svojim agentom veľmi dôstojne. Dôstojný však nebol scenár. Ten svojou pestrejšou originalitou trošku vytiahol Daltona spod neúspechu svojho debutu a mohol kľudne ešte natočiť jednu-dve časti. Tržby nemohli byť až takým sklamaním. Ani bondgirls. Ani akcia, tá je síce trošku prihlúplejšia, ale aspoň viac oku lahodiaca a baviaca. Najmä posledná polhodina, ktorej by som dal s čistým svedomím aj za päť, nebyť tej ťažkotonážnej, nudnej prvej polovici. A k tomu poteší aj záporácka rolička Benicia Del Tora a zatiaľ asi najzvučnejší a najpočúvanejší titulný song. 70%. (11.05.2006)

Místo odlehčené komedie plné nadsázky a vysněných dobrodružství přišel vážný akční snímek. Místo hláškujícího svůdníka se dostavil agent s minulostí a touhou po pomstě. A já trvám na tom, že je to zatraceně dobře. Sice bych v hlavní roli ještě o něco raději viděla původně zvažovaného Lewise Collinse, ale Timothyho Daltona mi můžete podávat kdykoli, a není třeba ho protřepávat, natož míchat. Protože co svede, když se namíchne, tady ukázal dost výmluvně. (18.11.2007)

Povolení zabíjet znamená optikou obyčejného diváka přesně ten samý problém, jako v novém miléniu Quantum of Solace. Tedy žánrově naprosto ryzí film, který je sebevědomý, sveřepý, se syrovou akcí, vědom si "sám sebe" a svých kvalit. Licence to Kill není samostatně příliš funkční. Je potřeba, aby měl divák Bonda trochu "nakoukaného" a dokázal číst mezi řádky, spojit si paralely. V tu chvíli ví, že se koukáme na nejsevědomější díl, který v rámci tvrdé akce posouvá laťku o level dále. To samé se koná v rámci bondgirls, kdy poprvé můžeme vidět to, co v následujících letech bude samozřejmost - tedy sebevědomé mladé ženy, uhlazené, elegantní, "imidžové", reprezentující nejnovější módní trendy. Do té doby to byly až na výjimky (např. Barbara Bach - Spy Who Loved Me) jen doplňky téměř s absencí mozkových závitů. Zde se trademarky trochu mění - či snad upravují. A změnu dostává i samotný hrdina, který je tady paradoxně mnohem tvrdší a přímočařejší než kdy dříve a přece jen je mnohem víc člověk než by se na první pohled mohlo zdát. Jeden ze stavebních kamenů Jamese Bonda. Náklaďákové finále je na učebnici. (21.05.2014)

Bond č. 16 - Podruhé s Daltonem a za mě lepší než předchozí Dech života. 007, který dosud oddaně sloužil zájmům své vlasti, ztratí povolení vzít život a má odevzdat zbraň, ale zároveň je i poměrně tvrdší a přímočařejší než naposledy. Cool je Robert Davi, bavil i noži vládnoucí Benicio Del Toro v roli mafiánského pohunka. Pro řadu scén posloužilo Mexiku, zároveň se jednalo o první bondovku, která dostala označení PG-13 – nevěsta se tu nedočká ani první svatební noci, pak je tu ukousnutí nohy žralokem či rozmašírování padoucha v drtičce. Kamionové finále fajn. (23.10.2022)