V tajné službě Jejího veličenstva
On Her Majesty's Secret Service
Režie:
Peter R. HuntScénář:
Richard MaibaumKamera:
Michael ReedHudba:
John BarryHrají:
George Lazenby, Diana Rigg, Telly Savalas, Gabriele Ferzetti, Ilse Steppat, Lois Maxwell, George Baker, Bernard Lee, Desmond Llewelyn, Jurij Borienko (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Nebojí se nepřátel ani smrti. Bojí se jen opravdové lásky. Nová tvář a nové dobrodružství agenta 007. Agent britské tajné služby James Bond zachrání před sebevraždou půvabnou italskou komtesu Teresu di Vicenzo, zvanou Tracy (Diana Riggová). To je dcera vlivného mafiánského bosse Draca (Gabrielle Ferzetti). Ten v Bondovi vidí muže, který dokáže v jeho dceři vzbudit lásku a pomoci jí tak z psychické lability. Výměnou za to, že se Bond bude Tracy věnovat, nabídne agentovi 007 informace o jeho největším nepříteli, Ernstu Stavrovi Blofeldovi (Telly Savalas). Blofeld se totiž neoprávněně pokouší získat hraběcí titul prostřednictvím britského genealogického úřadu. Bond skutečně Blofelda vypátrá, a to v jeho soukromém sanatoriu pro léčbu alergií. Institut se nachází na vrcholu jedné z alpských hor a je dokonale hlídán ozbrojenými strážci. Blofeld zde připravuje rafinovaný plán, jak vydírat vlády celého světa s pomocí nového viru, který hodlá rozšířit po celé Zemi. James Bond opět uchrání lidstvo před katastrofou. Mezitím se mu však stane něco, co dosud nezažil: on a Tracy se do sebe zamilují... Bondovka V tajné službě Jejího Veličenstva, kterou v roce 1969 natočil režisér Peter Hunt, poprvé nabídla divákům jiného představitele hlavní role než Seana Conneryho, jenž byl nečekanou enormní popularitou během několika let znechucen. Agenta 007 zde ztvárnil manekýn australského původu George Lazenby, který se do té doby objevil jen v několika reklamách. Přeobsazení „pravého" představitele se u diváků nesetkalo s pochopením, a to ještě předtím, než měl film premiéru. Snímek, hýřící nápaditými akčními sekvencemi, odkazy na předcházející bondovky i správnou mírou sentimentu, měl i přesto ohromný kasovní úspěch a mezi fanoušky bondovské série dodnes patří k nejvýše ceněným dílům. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (537)
Lazebny není zdaleka největší problém této prapodivné bondovky s úchvatnými sceneriemi Švýcarských alp. Nejvíc je znát jiný režisér, který se snaží vzít personu Bonda z gruntu jiným směrem, než tomu bylo doposud. Výsledkem je mise agenta 007, jejíž děj je daleko víc protkán osobními peripetiemi, nežli jako služba vlasti. Naneštěstí je i technická stránka filmu velmi kontroverzní. Osobní souboje možná trochu přitlačily na pilu, ale stříh je ukrutně zmatečný a technické fígle nijaké. V podstatě Bond bez šťávy, navíc s velmi dlouhou stopáží. ()
[90%] Jediná Bondovka, kde hrál představitel tajného agenta 007 Geroge Lazenby. A dnes je mi to docela líto, protože jsem si ho po letech docela oblíbil, zejména tento díl, který pro mě nyní dost znamená. Tento film jsem vlastně viděl v mých dětských letech a byla to pro mě druhá Bondovka, kterou jsem shlédl. Ta první byla Goldfinger, která už tehdy pro mě znamenala velkou pecku. Tato bondovská část ve zkratce v orig. OHMSS mě tehdy moc neuchvátila, ale dnes to vidím jinak. George Lazenby celkově určitě nepřekonal velké charisma jedinečného Seanna Conneryho, ale přiblížil se mu docela dost. Lazneby je sympaťák a v roli Jamese Bonda se vžil docela dobře. Už jen titulní úvod mě chytl a byl plný nostalgie. Žádná píseň, ale s Barryho hudebním doprovodem. V obrazcích tu máme náhledy na předchozí filmy s Connerym a to potěší. Celkově je to opravdu solidní počin ve všech ohledech. Akce je velice kvalitně natočena, zejména ty lyžovací naháněčky, spojené se skvělým soundtrackem. Zhruba ta prostřední část stopáže snímku se zdá být tempem trochu pozvolná, ale mě bavila každá minuta snímku. Jak už jsem dříve v komentářích zmínil, tak jsem četl všechny knížky, zejména ty od autora agenta, Iana Fleminga. Musím uznat, že tento film je snad o ždibec lepší než kniha. Ta emocionální hloubka je zde doslova neuvěřitelná. A to emoce jako takové se začali promítat v Bondovkách až později. Velkou zásluhu na tom má určitě výborný skladatel a otec hudebního OST o Jamesovi John Barry, kterého poslouchám i samostatně (myslím tím jeho snímky s Bondem). Zde skladatel opravdu v hudbě emocemi nešetřil. V mnoha variacích se tu objevovali krásné skladby a v určitých scénách skvěle gradovali. Když opět zmíním akci, tak je to především o tom lyžování a zde musím pochválit záporáka Blofelda, kterého zde hraje představitel Kojaka. Blofeld se zde zapojí i do lyžovacího pronásledování a to nemluvím ani o finále. Zde má navíc ta postava určitý respekt, který zoufale chyběl v předchozím dílu. Ostatní herci jsou v pohodě, včetně krásné a charismatické Tracy. Tento film není asi úplně oblíbený ze všelijakých netypických aspektů … Bond se zde ke konci ožení a jak to tragicky v poslední scéně skončí apod. Romantická linie zde funguje a je viditelná. Děj je prostý, ale zabaví. Škoda, že Lazenby nenatočil víc dílů. Hrál to dobře, navíc to byl jeho vůbec první film, tak nechápu proč tolik kritiky. Ještě zmínil postavu Irma Bunt, která mi byla nepříjemná a připomněla mi Rosu Clebb ze Srdečných pozdrav z Ruska. Zato Draco mi přišel pohodový. No, co k tomu ještě dodávat? Je to stopáží dlouhá část o tajném agentovi, ale za mě to v poslední době funguje jako celek a neuvěřitelně mě to baví. Moc se mi nestává, že bych nějak k filmům rapidně změnil názor. U Bodovek se mi to stalo třeba s Casinem Royale, který se mi zpočátku vůbec nelíbil a dnes je to 1 z 6, 100% snímků o Bondovi. Takže asi tak. ()
Hodně podivný Bond, který by spíše unesl trošku jiné označení filmu, než jako 007. Nad Lazenbym se divák, který je navyklý na Conneryho musí opravdu obrnit notnou dávkou shovívavosti. Za vše hovoří věta z počátku filmu, kdy Lazenby pronese "Tohle by se Connerymu nestalo." Ve filmu je notná dávka odlišností od jiných dílů: 1. Bond se ožení a zamiluje. Pro Bonda je přece manželství něco jako záhuba, tady skočí do chomoutu více než dobrovolně. Navíc je zamilovaný a klidně si skočí do postele mezi tím s jinou. Tady to trošku scénáristům pokulhává. 2. Chybí v ději hlavní zabiják. Chápu že tentokráte pro něj nebylo místečko. Ale člověk si už navykl na Oddjoba, Granta, Mr. Winta s Mr. Kiddem nebo třeba na Jawse. Tady prostě nic. 3. Jamese Bonda pochválí dokonce i Q. Jakoby se snad tvůrci pomalu se sérií tehdy chtěli loučit. No a těch rozdílů oproti jiným dílům by se našla celá řádka. Dokonce se nám 2/3 děje odehrávají na jednom místě. 55% ()
Lazenby byl omyl, to je jasné, ale ne jen kvůl němu je tohle nejspíš nejhorší Bondovka ze všech - on je tady totiž špatně nejen zahraný, ale i napsaný. I ostatní postavy kromě něj jsou zoufale nevýrazné (s čestnou vyjímkou hlavní bondgirl), což obzvlášť zamrzí u velkoformátového padoucha jakým byl Blofeld, a i když ději nechybí nadsázka a klasická zábavnost, je roztažený do neúnosné délky a tudíž zákonitě místy nudí. Ani ty akční scény, pohříchu postrádající bondovská udělátka a sci-fi prvky, to nevytrhnou díky prachmizernému střihu. A co se týče milostné linie a jejího závěru je poměrně zajímavé srovnat film s nový Casinem Royale... pak totiž ještě víc vynikne jeho nulový emotivní dopad. 5/10 ()
Galerie (205)
Zajímavosti (95)
- Zatímco ve filmu je Ernst Stavro Blofeld (Telly Savalas) plešatý, v knižní předloze je popisován jako muž, který má "poměrně dlouhé pečlivě udržované stříbrné vlasy upravené do téměř parádivého účesu". (Žralok)
- George Lazenby je dosud nejmladším hercem který kdy hrál Bonda. Bylo mu tehdy třicet (Seanu Connerymu v Dr. No o jeden rok více). (džanik)
- Joanna Lumley naučila řadu filmových dívek, Blofeldových pacientek, háčkovat. (džanik)
Související novinky
Zemřela herečka Diana Rigg
Z Velké Británie dnes přišla smutná zpráva, ve věku 82 let zemřela filmová, televizní a divadelní herečka Diana Rigg. Informaci s odvoláním na jejího zástupce zveřejnila stanice BBC. Hereččina dcera… (více)
Jednou to přijít muselo- Rok 1969, 6. bondovka a vůbec poprvé si Jamese Bonda nezahrál Sean Connery. Ve službách Jejího veličenstva původně mělo vzniknout už po Goldfingerovi, nakonec ale došlo na Thunderball a adaptace Flemingovy 11. knihy s Jamesem Bondem tak dorazila později. Po 5 filmech nicméně definitivně (alespoň tou dobou) s rolí skončil Sean Connery, protože se chtěl věnovat jiným rolím a producent Albert Broccoli musel nutně objevit novou tvář. Zajímavé je, že oslovil Timothy Daltona (ten se později stal Bondem v letech 1987-1989), avšak tehdy 21-letý Dalton odmítl, protože si myslel, že je na roli příliš mladý. Poté padla volba na Rogera Moorea (ten se stal později Bondem v letech 1973-1985), avšak ani to nakonec v roce 1969 nedopadlo. A pak se Broccoli setkal s tehdy téměř 30-letým Georgem Lazenbym, který měl dle Broccoliho ideální fyzické atributy a hned Lazenby podepsal smlouvu na 7 filmů, která nikdy naplněna nebyla a Ve službách Jejího Veličenstva je tak jedinou bondovku s Georgem Lazenbym v historii, protože Lazenby sám s rolí po tomto snímku sekl. A celé to má nejspíš několik důvodů. Ve službách Jejího Veličenstva má velmi těžké uchopení u filmových fanoušků- Někteří tuto bondovku milují a berou jí jako jednu z nejlepších (Christopher Nolan tuto bondovku řadí mezi svých 10 nejoblíbenějších filmů), druzí jí naopak berou jako slabý odvar ideální bondovky. Do jaké poloviny se řadím já? Mám tuto bondovku ze všech rád nejméně! Ve službách Jejího Veličenstva se jako první bondovka vůbec snaží Bonda polidštit. Ne zas tolik jako se o to pokusila éra Timothyho Daltona a později ještě výrazněji éra Daniela Craiga, fakt, že se zde ale Bond skutečně zamiluje, ožení a má v plánu s práci u MI6 definitivně seknout ale předvádí, že se tu někdo snažil Jamese Bonda pojmout tak trochu jinak a s nástupem nového herce mu víceméně dodat nový tvar. Šlo o režijní debut Petera R. Hunta, který už předtím ale pracoval jako střihač Dr. No, Srdečných pozdravů z Ruska a Goldfingera a tudíž měl s Jamesem Bondem již jistou zkušenost. A i proto zamrzí, že skutečně nedorazilo něco mnohem lepšího! Problém je bohužel právě i v Georgi Lazenbym. Ten byl vybrán díky ideálním fyzickým atributům a faktu, že byl víceméně podobný Connerymu. Fakt, že se tu ale především koukalo na tu podobnost předchozímu představiteli ztroskotal v tom, že je Lazenby mimo, do role se víceméně nehodí a ve svém hereckém debutu se nepředvedl v nejlepším světle. Lepší herec by dost možná tuhle lidštější verzi Jamese Bonda zvládl přesvědčivě prodat, Lazenby ale tohle bohužel nezvládl a ve srovnání se všemi ostatními představiteli Jamese Bonda je hodně bídný. Z nějakého důvodu má tahle bondovka 142 minut! Tahle bondovka skutečně trvá skoro 2 a půl hodiny a neposkytuje k tomu žádné logické opodstatnění. A především se střihač John Glen (pro kterého šlo o první kinofilm na kterém pracoval) nejspíš úplně zbláznil a zničil veškeré kouzlo akčních sekvencí. Akční sekvence jsou kvůli tomu chaotické, nepřehledné a víceméně neatraktivní. Ta Nolanem věčně obdivovaná scéna obsahující lyžování má své kouzlo, tenhle střih ale jinak skutečně poničil atraktivitu téhle bondovky výrazně. Zajímavé ovšem je, že se Glen po vzoru Hunta později stal režisérem a natočil celkem 5 bondovek (3 s Rogerem Moorem, 2 s Timothy Daltonem). Diana Rigg je jako jedna z nejvíc osudových Bond girl velmi fajn, tenhle fakt ale kazí to, že mezi ním a Lazenbym není žádná uvěřitelná chemie a tu osudovou a tragickou lásku jim ve finále nevěříte ani za boha. Naopak Telly Savalas vystřídal Donalda Pleasance coby Ernesta Blofelda a předvedl po Pleasanceovi další dostačující inkarnaci tohoto nejslavnějšího bondovského záporáka. Samotný scénář této 6. bondovky je ve skutečnosti velmi dobrý a skutečně tu byl potenciál na zásadní milník téhle legendární akční série. Výsledné zpracování ale 6. bondovku skutečně odstrčilo na dno série, kdy se ale pořád musí mluvit minimálně o průměru. Přesto už byl ale svět v roce 1969 od Bonda zvyklý na lepší věci a tahle bondovka může být jenom ráda, že se přece jen najde velký zástup jejich fanoušků. Ve službách Jejího Veličenstva možná dvakrát nemusím, přesto je ale tahle bondovka z několika důvodu zásadní. Snažila se Jamese Bonda vůbec poprvé polidštit a s lepším hercem a uvěřitelnější chemií by se jí to možná i skutečně povedlo. Především ale předvedla, že James Bond nemůže být každý a vizuální podoba Conneryho neznamená vše. I přesto, že tenhle film tudíž v rámci hierarchie bondovek vůbec nemusím, z několika důvodů je skutečně dobré si uvědomit, že tento film existuje...... () (méně) (více)