Úsměv Mony Lisy

Tenhle film se mi náhodou líbil. Mám ráda Julii - hrála dobře, takže první plus. Potom i prostředí a téma mi sedlo do noty, protože dějiny umění patří mezi mé nejoblíbenější předměty. No a navíc film hezky ukazuje, jaké těžké má žena postavení ve společnosti, navíc pokud má tak odlišné a moderní názory... (10.06.2014)

Pokud vezmete Dead Poets Society, místo Williamse použijete Robertsovou, místo kluků holky, místo literatury výtvarné umění. Pokud přidáte rádoby zajímavý "feministický" příběh, spoustu moudrých řečí a patosu. K tomu špetku zajímavé, leč značně vypočítavé a "umělecké" kamery. Špetku hvězd a jako šafránu na vrch nezajímavou Newellovu režii. Máte a lá hop! Úsměv Mony Lisy. Zkonzumovat a nevracet se. (30.01.2009)

Na jednu stranu ano, je to celkem zajímavý obraz doby s postavami, které jsou uvěřitelné, ale na druhou stranu je to příběh, který neskutečně šustí papírem. Na konci je happy end, který se zdá skoro vynucený, a vy najednou máte mít rádi postavu, kterou jste celou dobu nesnášeli. Uvědomíte si, že ze všech se najednou stávají karikatury, které nic neřeknou, jen hrají pro příběh. Ano, celkem to funguje, ale to je u podobných filmů normální. Je škoda, že snímek nepřináší nic navíc, podobě jako to udělal film "Černobílý svět", s nímž má "Úsměv Mony Lisy" celkem dost společného. (02.01.2014)

Docela zábava u tohoto filmu sledovat počty hvězdiček a komentáře, jaké mu přisuzuje ženská, anebo mužská část diváků. Dnes již jednoduše není doba, kdy je žena v mládí připravována pouze na to, býti oddanou manželkou a matkou. Samozřejmě, touha po pořádným chlapovi či mateřský cit nikdy nezmizí, ale není to již "pouze". (Pokud nastane ten správný okamžik a setkají se TI DVA, poznají to zpravidla na první pohled, a vzdělání, rozhled a znalosti nemusí být problém, dokonce zkušenosti a vědomí si sama sebe jim naopak mohou pomoci překonat skutečné životní zkoušky.) Málokterá má na čele vytetováno: "Budu Ti do smrti vařit stejně dobře jako Tvá matka, budu Ti po vůli a nikdy po Tobě nebudu nic chtít". To snad již ani v žádné zapadlé horské vísce nefunguje. Jojo, je jiná doba, kde každý má nárok na tolik prostoru, kolik chce a kolik si vybojuje. Takže zpět od cejchování druhého pohlaví k značkování filmů. (11.10.2005)

Od filmu s tolika výtečnými herci bych čekala něco víc. Měl své jisté kouzlo, byl zajímavý, ale ne až natolik zajímavý, že by mě naprosto pohltil a po jeho skončení jsem měla pocit, jako bych o něco přicházela, dokud jsem snímek neviděla. Asi teprve druhý film, ve kterém mi není Julia Robert nesympatická. Takový průměrný film, který ani neurazí, ani nenadchne. P.S.: To jak tyhle borky ovládaly datování, místa nálezu a názvy děl, bych teda taky chtěla umět, jelikož při tom neskutečném počtu a rozpětí výtvarných děl, jaké dneska na světě je, mi spadla čelist. Výtvarné umění studuju a teda řekla bych Vám tak půlku těch přesných datací. (22.01.2012)