Martrix

Hodnotí se mi to těžko ne proto, že bych nevěděl co napsat, ale protože Jurský park pro mě byl jeden z prvních filmů u kterých mi došlo, že blockbuster není jen nálepka pro komerční hollywooďárnu, ale že když se povede...může to být velkolepá filmová podívaná, u které vám z pusy výletne WOW! i když už je vám třeba padesát. Jurský svět k tomu měl blízko...navodil to, co se povedlo Jurskému parku. Zánik už byl blockbuster bez WOW a Nadvláda? Ta doplácí na to, že moment překvapení zmizel, protože nám za poslední roky dinosauři zevšedněli. Nahradili je draci a monstra ze všech těch fantasy, které se v poslední dekádě vyrojily. Přestože jsou v Nadvládě vynikající triky, všechna zvířata mají dynamiku a jejich pohyb je věrohodný, tak nějak to nestačí a divák si víc užije momenty s herci. Speciálně, když dojde k interakci postav Jurského parku. Je v tom velká nostalgie a je to milé. Dinosaurů je totiž nadužito stejně, jako akce. Příběh sám mi nevadí i když byl plný hovadin. Ony se nakupily hlavně v poslední třetině a některé z nich měly být symbolickým uzavřením kruhu... . Ve skutečnosti celému filmu uškodily. Film o dinosaurech asi už z principu, nemůže být komorní, ale tady by to bylo na místě. Stáhnout stopáž max. na dvě hodiny, nesmyslné ještěry v jeskyních a požár, včetně T-Rex trapného wrestlingu vyhodit, honičku na Maltě nechat jako akční vrchol a udělat spíš temnější rodinné a ekologické drama s několika působivými scénami dinosaurů. Trevorrow podle mě neměl šanci uspět s čistým blockbusterem a současně odvyprávět příběh tak, jak ho vymyslel. Mnoho pasáží bylo vynikajících. Ale udržet napětí dvě a půl hodiny a do toho míchat akci a snažit se o nějaký přesah...to se mu nepodařilo. A mě to mrzí, protože jsem si přál, aby se mu to povedlo. Schválně jsem si počkal na dabing, měl jsem tedy i dost utlumená očekávání díky mizerným kritikám, které do té doby vyšly; abych dal Nadvládě šanci předat to nejlepší. Než jsem napsal tuto recenzi, shlédl jsem film dvakrát. A nebýt toho prasozávěru, nejspíš bych odřený 4* vymáčknul. Ale nemohu... .

Velká škoda, že Hollywood ztrácí smysl pro humor a parodie už vlastně nevznikají. Poslední, kterou si pamatuju, je snad ne úplně dobrý Grimsby a velmi slušný Diktátor. Přitom v devadesátkách se stal terčem nějaké té poťouchlosti, snad každý divácky atraktivní titul . Nebo došlo aspoň na veselejší verzi ikonických scén. Pro parodii je klíčová znalost originálu, takže když se nějaký film objevil v parodii, byl to důkaz, že je známý a oblíbený a že si z něj mohou tvůrci vystřelit, aniž by to působilo jako výsměch. V Nabité zbrani posloužil jako základ Smrtonosná zbraň, do které byla přimíchána spousta šťouchanců do filmů jako Základní Instinkt, Mlčení Jehňátek a další. A nechyběla hvězdná camea, jako B. Willis, Ch. Sheen, nebo část posádky Star Treku. Vtípků byla hromada a poměr těch zdařilých byl vysoký. Za mě je Nabitá zbraň 1 slušný konkurent prvním Žhavým výstřelům, i některé ze slabších Bláznivých střel. Sympatická je i stopáž, tvůrci si byli vědomi faktu, že v nejlepším se má přestat. Je to jen filmová blbinka, která si na nic nehraje. Na rozdíl od strašných pokračování Policejní akademie, se tentokrát nemá Quintano zač stydět. Vlastně je to jeho jediný slušný film... .

Skloubit horor s komedií není snadné. A když už se to povede, většinou má navrch bizarní humor. Tady to bylo natolik vyvážené, že to nebylo ono. Na tu dobu mají Přízraky tak vynikající triky, i pár dobrých nápadů, že by bylo lepší humor vynechat a udělat pořádný horor. Ono tam těch dobrých fórů, ani na komedii nebylo. Mám z tohoto filmu rozporuplné pocity. Mnoho dobrého je v něm, ale ne dost, abych se opravdu bavil, nebo bál. Ta dlouhá stopáž, tomu taky nepomáhá.

Ani kvůli závěrečné bitvě (která měla podivný průběh) nemohu ignorovat, jak moc zbytečně ukecaná tato epizoda byla. Přitom smysluplné a chytré dialogy, bych ocenil víc, než tu zmiňovanou rubanici. Jenže ...neustálé fňukání krále, že ho dcera neposlouchá, další a další důkazy o tom, že je nerozhodný a měkký, pořád stejně přinasraná póza Rhaenery, jako kdyby neuplynuly od narození konkurence dva roky. Žádný vývoj, žádné z postav. Dokonce se nevyvinuly ani pletichy. Tato epizoda byla zatím jednoznačně nejbezobsažnější. Někdy tím tvůrci připravují půdu pro klíčové události, takže nebudu zbytečně tvrdý, přestože jsem vlastně i zklamáný. Krabí tlama měl potenciál zajímavého protivníka. Samotný Daemon, mi totiž jako antagonista nestačí. PS: v takovém nudném podání, je ta stopáž přepálená.

Přestože je to jeden z často reprízovaných filmů, nějak jsem se s ním 28 let míjel. Není to z kategorie restů, jako Kmotr, kterého jsem taky ještě neviděl, ale mám britské komedie, resp. britský humor i herce moc rád, takže mě samotného překvapilo, že jsem Čtyři svatby a jeden pohřeb ignoroval tak dlouho. A to i v době, kdy vychází slušných komedií žalostně málo. Jenže jsem si nijak nepomohl. I přes to skvostné obsazení a tandem osvědčených tvůrců, se žádný zázrak nekoná. Ano, pár vtipných, úsměvných replik se najde, ale obsahově je to nesympatické, místy hraničící s podobnými splašky, jaké chrlí Netflix. Podobně jako mnohé svatby, působí tento film převážně jen na efekt, načančaně, rutinérsky natrénovaně, spolehájící na atraktivitu námětu a na oblíbené herce. Výsledkem je pro britské komedie netypicky plytký a hloupý příběh. Ani jedna z hlavních postav, si mé sympatie nezískala. Spousta lidí se minula se svými vysněnými, osudovými partnery, ale jen nerozhodní slaboši by se chovali jako Charles a Carrie. Naštěstí od toho scénáristického bláta odvádí pozornost charismatičtí herci. Přesto...příště než tohle, tak raději vytáhnu z archivu přiznaně hloupoučké američárny, jako Nevěsta na útěku apod. Pro mě asi nejslabší Curtisův film. 60%

Zhruba před dvaceti lety se otevřeně diskutovalo o tom, že je málo kvalitních scénáristů a že jsou studia ráda za cokoliv, aspoň trochu originálního. I proto dostávali šanci nováčci. Kapnerův scénář je s odřenýma ušima průměrný, přesto se stal tento film velmi známý a oblíbený. Důvod je prostý. Herecké obsazení. Matthew Perry mi nikdy moc sympatický nebyl, ale tady mu to sedlo. Kontrast mezi ním, fejkovým sympaťákem a opravdovou hvězdou Willisem, pomohl dokreslit vztah mezi jejich postavami. Přesto to nejsou zdaleka jen oni, kdo film pomáhají udržet v průměru. Především Arquette odvádí skvělou práci a pomáhá Perrymu, diváka bavit. A je to potřeba, protože i když jsou skoro všechny postavy na hraně parodie, zdaleka ne vždy to funguje. Těžko říct, jestli by z tak zvláštně nesourodého scénáře,  vykřesal nějaký šikovnější režisér lepší film. Ale i takto, jako slátanina, to nenudí a jednou za 10-15 let, si to rád pustím.

Mám jen dvě námitky, z nichž jedna se netýká práce tvůrců filmu, ale rozhodnutí, že A. Švehlík nadabuje H. Forda. Vynikající herec i dabér, ale až do konce jsem si nezvykl. A druhá námitka...asi jsem nebyl jediný, kdo brzy začal podezřívat ... . Tvůrci si ale s divákem šikovně pohrávali a až do poslední chvíle nechávali otevřené všechny možnosti. A fungovalo to moc dobře. Když se našel důkaz, smrskly se možnosti na dva vrahy, se stejně silnými motivy. A tady bych film ukončil. Pohledem do očí těch dvou, kdy nebylo zřejmé, jestli jde o šok z odhalení pravdy, nebo ze lži. Nechal bych na divákovi, aby si zvolil svou verzi. Bohužel ale přišlo podrobné přiznání viníka. Nebýt těch sedmi minut, dám klidně 5*. Na druhou stranu...v tom přiznání je taky síla, protože bylo součástí trestu, který je opravdu tvrdý pro všechny. No ...vlastně těch 5 * dám. Vynikající herci, velmi dobrý scénář s chytrými dialogy...opravdu moc dobré. 90%

No... sledujeme několik linek, které se budou prolínat. Bronwyn a Arondir vs skřeti...to bylo hodně dobré, temné ...   **** a půl. Hobiti a chlapík, který spadl z nebe. Je to Gandalf, nebo někdo z "druhé strany"? Možná si tvůrci díky právům/neprávům, vypůjčili postavu odjinud...podoba tady rozhodně je. Tak či tak, je to obstojně znepokojivé ...  ****. Elrondova návštěva trpaslíků...to bylo slabší, podzemní svět s trpaslicemi....no comment, ale na konci se rýsují otazníky ... *** a půl. Zato linie s Galadriel...jedna velká tragédie, která epizodě sebrala dynamiku. A to celé jen aby vzniklo pouto mezi ní a týpkem? Je to škoda ...  * a půl. Tvůrci mají velké ambice. Obavy, že by bez knižní předlohy vařili z vody, nejsou na místě. Spíš je problém v tom, že se snaží o zbytečně košaté vyprávění. Ale co...jde teprve o druhou epizodu. Potenciál je velký. PS: Hudební stránka velké zlepšení, tak to má být.

Taky patřím mezi konzervativce, kteří velmi těžce koušou odklon od knih i Jacksonova triopusu. Ale....neumím si představit, že by jakákoliv produkce v USA zaplatila nejdražší seriál všech dob a obsadila jen bělochy. Nebudu tedy nasraně povykovat, že Elfové bruneti, černoši a zrzci jsou špatně. Nebudu řešit, že pokud Hobiti nezotročili kdysi v minulosti černé jižanské Hobity, tak by asi neměli být součástí malé uzavřené komunity. Prostě přeju malým i velkým černouškům, aby se cítili být toho všeho součástí. Ani nebudu řešit nesmyslné úvodní žvásty hned na začátku. Pay-Kay hold nejsou Tolkien. Pojďme k pozitivům. Každý dolar je vidět. Vypadá to opravdu dobře. Casting je s výjimkou viz. výše v pohodě. I když se skáče z místa na místo a je to celé nekonzistentní, na úvod to funguje docela dobře. Atmosféra sice zatím nic moc....hudba by měla odvádět lepší práci. Ale ....jde o první epizodu. Galadriel působí fajn, jen jsou občas k smíchu ty detailní záběry na oči, které v případě Blanchett fungovaly skvěle....protože nebyly nadužívány a díky tomu vytvořily auru tajemna. Navíc...její oči "mluvily" i díky kontextu. Shrnuto....tvůrci mají prostředky i schopnosti vrátit nás zpět do Tolkienworldu, možná mají i slušný příběh, takže pokud si to nechcete ošklivit viz. úvod recenze, může to být stejně, ne-li lépe zdařilý seriál jako Rod Draka. Na své předchůdce to nemá, ale ta snaha navázat se cení. A pořád jde o silně nadstandardní fantasy, za které bychom měli být rádi. Spousta lidí v poslední době jen kritizuje, protože v tom srovnávání nachází záminky, proč přiživovat frustraci ze změn, které probíhají. Tím, je ale nezvrátí...je potřeba, začít je akceptovat. A prsteny moci i Rod draka, jsou k tomu fajn příležitosti.

Četl jsem snad všechny knihy, ve kterých Arthur Conan Doyle Sherlocka použil, viděl jsem seriál a nemálo filmů. Ne proto, že jsem nějaký sherlockofil, ale mám tu postavu rád, baví mě. Resp. mám rád svou představu o tom, jaký by Sherlock ve skutečnosti byl. A tvůrci mi ji zatím nijak zvlášť nenarušují. Dokonce se ani nestalo, že by mi vadilo obsazení. A že už si tuto postavu zahrálo nemálo herců. Soukromý život Sherlocka Holmese, nemá sice základ v žádné z knih, ale Wilderovi se povedlo navodit dojem, že sledujeme případ, jaký by Doyle klidně napsat mohl. Všechny postavy jsou podle not, jak je autor složil, jen příběh a samozřejmě odlehčenost Wilderovi vlastní, dělají z tohoto filmu jinou písničku. Veselejší, ale pořád je to případ hodný Sherlocka Holemese. Příběh o jednom z mála selhání Sherlocka. A taky o tom, že když už se nezadařilo...většinou v tom měly prsty ženy. U těch filmových Sherlocků, se mi líbilo pnutí mezi ním a Irene Adler. Když se brilantní mysl nechá vykolejit potvorovitostí žen. Superchytrý chlap, je zpravidla sociopat, superchytrá žena, je většinou mrcha. Když se setkají, nejde o jiskření ale spíš je to jako když teče láva do moře. Takže tento film měl předpoklad, že mě pobaví. Zvlášť s přihlédnutím na ostřílené duo scénáristů. To špičkování a odlehčenost, nebylo vůbec rušivé ani ve chvílích, kdy byly vtípky slabší, resp. nevtipné, příběh byl v pohodě, herci také. Ovšem, pokud by ale někdo dělal remake, byl bych raději, kdyby byla stopáž o 20 minut kratší a hlavně...kdyby byla mnohem rafinovaněji, ale současně patrněji rozvinuta počínající náklonost mezi Sherlockem a další mrchou, kterou mu tvůrci z nějakého důvodu strčili do cesty. To mi tam trochu chybělo. Slabší 4*