Les Trois Mousquetaires : D'Artagnan
The Three Musketeers: D'Artagnan
Traja mušketieri: D'Artagnan
Režie:
Martin BourboulonKamera:
Nicolas BolducHudba:
Guillaume RousselHrají:
François Civil, Vincent Cassel, Romain Duris, Pio Marmaï, Eva Green, Louis Garrel, Vicky Krieps, Lyna Khoudri, Jacob Fortune-Lloyd, Marc Barbé (více)VOD (5)
Obsahy(1)
V království rozděleném náboženskými válkami a pod hrozbou britské invaze, hrstka mužů a žen zkříží meče a spojí svůj osud s osudem Francie… Temperamentní mladý gaskoněc d‘Artagnan, neohrožení a věrní královští mušketýři Athos, Porthos a Aramis, křehká Constance, ďábelsky prohnaný kardinál z Richelieu či krásná a tajemná Milady de Winter jsou hlavními protagonisty nesmrtelného vyprávění o odvaze, lásce a cti. (Bioscop)
(více)Recenze (250)
Po dlouhých letech vesměs holyúdského sraní na hrob jejich nejslavnějšího negra (promiň, Thiérry) došla zjevně žabožroutům trpělivost, se slovy „putain de enculé“ praštili do stolu a natočili rozhodně nejlepší adaptaci všech dob, kde konečně nejsou mušketýři vyvonění a naondulovaní bukanýři v dokonale vypraných a pečlivě nažehlených pastelových homopelerínkách, kardinálovi gardisté nevypadají jako prkenná partička olatexovaných deviantů, právě opustivších nějaký SM salón, Paříž 17. století neevokuje Dyznylend a šermovačky nepřipomínají ňoumovité baletní pokusy o defloraci Honzy Marase. Krásně špinavý a jen mírně upravený příběh je překvapivě zcela nerevizionistický, kromě Konstantýny, na které to není poznat ani na druhý pohled, neobsadili ti zkurvení xenofobové a předsudeční rasisti jediného Afrogala či Džihádcouze, pro které tenkrát prokazatelně nebylo zejména mezi šlechtou kam plivnout, mimo roztomile bisexuálního Porthose se vyhnuli všem deviacím a parafiliím, no a velkorysou výpravou i velmi kulantními souboji na jeden zátah i POV mě donutili dvě hodiny slastně leštit kord. Tudíž se bez obav z další neomarxistické homoférie klidně ponořte do dnes již klasického a z části autentického příběhu o tom, jak byla skutečná Kateřina Mannersová, manželka skutečného lorda Fuckinghama, natolik obskurně odporná, že se chudák ze zoufalství rozhodl vyprcat skutečnou Annu Rakouskou, jež vypadala jako děsně seksy mongoloidní babochlap, a co z toho pak bylo za fiktivní nemytou polízanici, plnou zrajících sýrů. ()
TŘI MUŠKETÝŘI: D'ARTAGNAN jsou parádní! Oceňuji už to, jak náladou stále jestě především dobrodružnou první část úvodního dílu Dumasova monumentálního d'artagnanovského cyklu odvážně posouvají směrem k jeho pozdějším dílům, kde je mnohem víc historického pozadí, temných intrik a nejednoznačnosti hlavních postav. Takže nečekejte dobrodružný biják s věčně rozzářeným Barrayem ci Fairbanksem, je to mnohem spíš poctivé dumasovské historické drama. ___ Ve filmu jsou vynikající inscenační nápady, a to nejen hra s hloubkou prostoru či přesuny perspektiv, ale i samo pojetí (v předchozích interpretacích dominantnich) akčních scén. Skvělá je třeba v hodině filmu soubojová scéna z pohledu vyděšené královny, kdy většinu trvání potenciálně atraktivní akce vidíme jen střipkovitě skrze otevřené dveře kaple. Podobně i velká akční scéna s gardisty odpírá klasické potěšení z elegantních šermířských soubojů, když v komplexním dlouhém záběru přesouvá pozornost mezi jedinci, takže nikdy nezískáme představu o celku dění. ___ Románová osnova je navic ozvláštňována řadou nových motivů či narativních schémat, zejména když se do vyprávění vnáší detektivní motiv, klade důraz na politické spiknutí nebo se filmová osnova neukončuje bezprostředně po odvyprávění příběhu o přívěscích. Baví mě, jak někteří (symptomaticky) nevzdělaní filmoví kritici oceňují vyprávění příběhu na dvě části, jako by šlo o inovativní krok. Příběh o přívěscích je samozřejmě celý, dvě části mělo už několik předchozích adaptací - a jako diptych už TŘI MUŠKETÝRY koncipoval i Dumas. Tak či onak, MILADY se nemůžu dočkat. Doufám, že opět s titulky! ___ PS: Jen škoda, že ani tentokrát se Rochefort nedočkal svého očištění. :) ___ PPS: Film si zatím nejlépe hraje s tím počtem mušketýrů, hned několikrát! ()
V budoucnu, při nějakém repete, dám stejně vždycky přednost Lesterovým mušketýrům, protože mají v sobě tolik šťavnatého popkornu, že by nasytil celou Nigérii, nešetří dobrým humorem (který v této francouzské verzi téměř absentuje) a živelný Michael York je coby D´Artagnan jako to nejlepší víno. Na druhou stranu, líbí se mi tohle francouzské neučesané pojetí. Především ta skvostná výprava! Ulice zablácené, bez dlažby, posypané pískem, chlapi zpocení a špinaví (a se žlutými zuby :o) ), kdy jak známo, se v 17.století hygienou neplýtvalo a to ani ve vysokých kruzích a ta kamera s tlumenými barvami tomu uvěřitelnýmu dojmu taky přidá hodně. A co si budeme povídat, cherchez la femme Eva Green je přeci jenom více sexy mylady, než Faye Dunaway. Takže když to porovnávání vlastně shrnu, vychází mi z toho remíza a to není vůbec špatná známka. ()
Nové zpracování Tří Mušketýrů je podobně odvážnou aktualizací jako byl loňský Batman - možná mi to vytanulo na mysli kvůli posunu směrem k detektivní zápletce, možná kvůli větší syrovosti, která u aktuálního "Dumasova" díla číhá na diváka úplně všude. Ať už je to všudypřítomná špína (z prvního záběru z pařížských ulic téměř cítíte "autentický dobový zápach":)), upuštění od soubojů zabíraných ve velkých celcích, aby vyniklo ladné máchání meči, plášti na rukách apod., nebo třeba i prostý fakt, že Slunce si v tomto zpracování skutečně užijete jen velmi málo;) Kostýmní výtvarníci odvedli skvělou a naprosto nevděčnou práci, protože je mnohem těžší správně ušmudlat a natřepit obnošené hadry než nažehlit a nazdobit sváteční kabátce - což ovšem neznamená, že by oko divákovo bylo ochuzeno o honosné šatstvo při opulentních plesech. Až na to, že tentokrát je francouzský dvůr znázorňován v podstatě velmi umírněně, a největší párty se koná v sídle lorda Buckinghama:) Když už jsem zmínil královský dvůr - jak Ludvík XIII., tak královna Anna jsou naprosto úžasně zahraní, což ale platí v podstatě o všech hlavních postavách (počítaje v to i kardinála Richelieu, který tu mnohem věrněji realitě působí jako fyzickými neduhy oslabovaný vlastenec, než jako od pohledu zřetelně nebezpečný hráč - čti Charlton Heston:) ). Překvapivě je zde málo Milady, která to ovšem bohatě vynahradí svými převleky a mluvou hned v několika jazycích. Což mi připomnělo míru pozornosti věnovanou jazykové vybavenosti šlechty - vůdci protestantských vzbouřenců v konverzacích s Buckinghamem přecházejí z francouzštiny do angličtiny a zpět, totéž královna a Buckingham. S čímž souvisí důrazný apel - běžte rozhodně na titulkovanou verzi, atmosféře to velmi prospívá - zvlášť když mluví Eva Green;) Už to nebudu protahovat, jen shrnu, že noví Mušketýři (BTW střelné zbraně se tu skutečně používají, a ne málo:)) možná nebudou po chuti každému, ale rozhodně stojí za vidění. Já dávám 80% a velmi se těším na druhou část, ve které dost možná dojde i na skutečnou válečnou vřavu - a pomstu jedné nejen zhrzené, ale smrtelně nenávidějící ženy, ba možná že dokonce čarodějnice. Jsou to jen náznaky, ale nepřekvapilo by mne, kdyby se některé věci "vysvětlily" okultními prostředky;) A vlastně bych jednu věc vysvětlit chtěl já - proč se k sakru nechal "do Bible postřelený" titulní hrdina pohřbít?:D No ale to máte fuk, prostě 80% a už aby byl prosinec;) ()
LÁSKA NÁS VŽDY VEDE JEN TĚMI NEJHORŠÍMI CESTAMI. Jak už tady píší mnozí, to, že si Francouzi zpracovali svou klasiku sami, už samo o sobě dost zaručuje, že to nebude sprasená adaptace, jako třeba od Američanů. Upřímně, nevím, co mám vychválit dřív - zda výpravu, herce, režii, úžasně natočené souboje či hudbu jako od Hanse Zimmera, která však není plagiátem. Na 90% bych byl ochoten snížit hodnocení snad jen proto, že ten, kdo už Tři mušketýry zná, nic moc ho nepřekvapí. Ovšem když už se to stane, stojí to za to!! ()
Jásám, protože tahle klasika rozhodně neobsahovala žádné posrané moderní prvky plný digi bordelu, ale starou dobrou poctivou školu, založenou na příběhu, dobovosti, atmosféře a všeobecné kvalitě. Vysloveně se těším na pokračování a to už jsem v sobě neměl hodně, hodně dlouho. A zase prosím distributora i o titulkovou verzi do kina. ()
Povedená adaptace Dumasovy klasiky lehce obměňuje slavný příběh a sází na skvělé akční scény, nádhernou výpravu a charismatické herecké obsazení. Zcela vynechává humor a hraje na vážnou notu. A funguje to většinou velmi dobře. Režisér Bourboulon bohužel úplně nezvládá prodat komornější scény a dialogy a ke konci to vypadá, jako kdyby si ukousl příliš velké sousto a finále, jakkoliv působivé, je tu trošku navíc. Ale i přes tyhle problémy je to vysoce nadprůměrné dobrodružství rozkročené mezi starosvětskostí a moderní filmařinou. ()
Pryč jsou syté barvy a rozjuchané choreografie Lesterovy klasické verze. Bourboulon nechává svoje hrdiny rýt rypákem v hlíně a blátě, D'Artagnana v první scéně doslovně. Ubylo humoru, to ale neznamená, že trio, co je ve skutečnosti kvartet, postrádá osobitý vtip a šarm. Obsazení je dobré, výprava řádně ošuntělá, kostýmy špinavé a děj prolezlý intrikami. Odchylky od Dumase jsou obhajitelné, je zřetelné, že nová adaptace chce do hry víc dostat zákulisní pletichy a trochu odstavit milostné motivy, což je v pořádku. Škoda, že některé dějové zkratky mají trochu rozháranou logiku, ale po pár pochybách, jestli celá ta protestantská legrace pod Paříží není jen zbytečná odbočka, nakonec vítězí pocit, že ve dvojce se vše může zúročit v bezva podívanou. Nakonec mi tak vadí jen drobnosti, hlavně to, že Richelieu je postava bez výrazu. Ale všechno ostatní štymuje. Jednozáběrová akce nahradila hravé choreografie fyzičností a mušketýrská parta si rychle sedne. Velmi důstojný příspěvek do dumasovského kánonu! ()
Je to hezký, ale…? Ne, to by bylo zbytečně přísné. Nové uchopení Dumasovy klasiky se od literární předlohy i nejslavnější adaptace ze 70. let v leckterých podzápletkách odchyluje, příběhová kostra však zůstává stejná – a je jasné, že leckteré mladší ročníky si už s rošťáckým Michaelem Yorkem nevystačí, takže nové zpracování populárního dobrodružství dává smysl. Francouzská produkce si moderně zakládá na naturalističtějším pojetí nežli starší, romantizované verze, a tak se d´Artagnan pořádně vyválí ve špíně a blátě. Hlavním tahákem jsou pečlivě komponované bojové scény, často snímané bournovsky pohyblivou kamerou na jeden záběr. Především v první polovině filmu se jedná o velké lákadlo, později mají přednost politické hrátky. Noví mušketýři mě tedy ze sedačky nezvedli a neřekl bych, že se jedná o nečekaně inspirativní či jakkoli fascinující modernizaci, zároveň však bez problémů dokážou jakožto oddychové, historické dobrodružství na dvě hodiny příjemně zabavit. ()
Pojetí dobrodružného výpravného filmu ze staré školy, jak se to dnes již nenosí. Je to "dumasovka" do morku kostí. Sice stylizací více špinavá a sychravá než je zvykem, s několika (vůbec ne špatnými) vlastními podzápletkami, ovšem jinak je to přesně to, co byste si od nové adaptace klasiky přáli. Výprava, lokace, kostýmy, choreografie "jednozáběrové akce", tempo, charaktery... Vše je natolik "klasicky třímušketýrské", až to překvapí. Čekal jsem (čti obával se) většího tnutí do předlohy i (post)modernu v podání. Samým nadšením sem se hned při odchodu z kina podíval, kdy přijde druhá část. A smutně protočil panenky, že je to "až koncem roku". ()
„JEDEN ZA VŠECHNY, VŠICHNI…“ Perfektní výprava, špinavá atmosféra a závan starejch dobrodružnejch časů. By mě nenapadlo, že tahle 100x (?) obehraná písnička ještě může něčím překvapit. (A nejen tím, že tady nehraje žádnej černoch - i když i na to dojde… ) Třeba Evou Green, jejíž Mylady je parádní. Není to žádná velkohubá CGI podívaná. Prostě tihle mušketýři ctí filmový zákony a já se těším na další díl! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Předlohou je stejnojmennej (a nejslavnější) román Alexandra Dumase st. z roku 1844. 2.) Otec Vincenta Cassela hrál Ludvíka XII v „Mušketýrech“ z roku 1973. 3.) Připravují se dva spin-off seriály s názvem „Milady Origins“ a „Black Musketeteer“. 4.) Thx za titule „Piorun“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * ()
Fanoušek historických velkofilmů by s kinem váhat neměl. Do kin se nám dostala francouzská adaptace slavné klasiky od Alexandra Dumase a řekl bych, že jde i o nejlepší dosavadní zpracování. Obrovský rozpočet je znát, potěší nádherné lokality i prostředí a k dispozici jsou i nejlepší francouzské hvězdy. Vincent Cassel, Eva Green a Francois Civil. Původní příběh tu má lehké změny, takže to není přesná kopírka, ale jsou tu menší odchylky, což já vítám vřele. Nová Adaptace je bez debat drsnější, akčnější, špinavější a temnější verzí. Nejvíce mě zaujala akce natočená na jeden záběr, která tu skvěle pasuje a je dostatečně intenzivní. Nevybavím si z jiných filmů lépe natočené šermířské souboje. Především finále se může opřít o atraktivní prostředí katedrály a slušnéj chaos, který tam vypukne je lahodný. Všichni herci si odehrají své a baví i neakční pasáže, kde se tvoří politické intriky. Rozhodně je film i dostatečně napínavý a atmosférický a vizuálně působivý. Na druhou část se těším. 7.5/10. ()
Chcel som tento film zbožňovať. Nedovolil mi to. Akčná scéna v lese je v rámci možností skvelá, ale krátka a to je, čo sa akcie týka, v celom tomto dvojhodinovom filme (až na hŕstku pársekundových výnimiek) všetko (!). Čiže fakt bieda a ak niekto v súvislosti s týmto filmom hovorí o parádnych akčných scénach, tak sa uchýlim k starej dobrej fráze: zrejme videl iný film. Charizmatickému Vincentovi Casselovi budete visieť na ústach pri každom slove (ešte viac vo chvíľach, v ktorých trudnomyseľne mlčí), ale je len na začiatku a na konci a v strede veľmi nie. Roman Duris ako Aramis je skvelý, ale i on má pomerne malý priestor. Medzi hercami je dobrá chémia a zjavne si natáčanie užívali a bavilo ich, ale režisérom ako keby im nebolo umožnené naplno sa do toho vložiť. Scenár je plný nudných zákulisných momentov a nezrozumiteľných zvratov. Ťažkopádne romantické výlevy na tom celom napokon boli paradoxne najpôvabnejšími. Výprava a dobová realistická atmosféra (kostýmy, všade samé blato a nechutné lesy) pekné, ale po čase to upadne do rutiny. Žiaľ, ani otvorený záver nedokáže správnym spôsobom naladiť diváka na tešenie. ()
// Velká paráda. Špinavá, akční a skvostně nasnímaná aktualizace slavné klasiky, která velmi rychle chytne a prakticky až do konce nepustí. Klidně bych si to přitom dal ještě o pár desítek minut delší, aby určitě dějové linky lépe vyzněly. Trochu to drhne v dialozích, v zásadě je to ale jedno, protože s touhle sympatickou skvadrou se budete ty dvě hodiny náramně bavit, ať už bojují, probírají politiku, nebo se trápí kvůli lásce. Doporučuji jednoznačně verzi s originálním zněním. 8/10 ()
Možná už jsem starý, možná prospělo rozdělit to na dva filmy, ale poprvé se mi u filmových Tří mušketýrů stalo, že mě zajímaly jejich osudy a všechny ty pletky jsem nebral jen jako vatu mezi akčními souboji. ()
Dobrodružná klasika klasik o kvartetu héros, co jsou sice loajální králi, ale jmenování nebo milost si zaslouží až poté, co mu přeleští parohy.. Na eskamotérské prasárny od Hereka i Andersona možno zapomenout, Francouzi vrátili svým románovým hrdinům ztracenou čest prostřednictvím přirozenosti, důvtipu, šarmu a kinetické akce hrající si s perspektivou. Ten, co by pronesl: „Úkol splněn, potvora je mrtvá“ nebyl v tu dobu ještě ve službě, takže natěšenost na druhý díl může plně propuknout. Kvůli přítomnosti Cassela můžeme říct stejně jako u Mesrina.. ()
Švihácká, dravá a moderně natočená adaptace Dumasovy klasiky. Větší důraz se tu klade na akční scény. Špinavé, dynamické se skvělou choreografií. Těch verzí Tří mušketýrů už bylo tolik, že si vlastně nejsem jistý ani jak to mělo správně být, ale snajpři v kostele jsou za mě hodně povedená sekvence. Eva Green je jako Milady neskutečná a obecně jde herecky o veliceschopnou sestavu. Závěr je nehorázně otevřený a už se těším na dvojku. ()
Konečně správně natočená legenda. Sice ne tak těžkotonážní co se hereckých jmen týče, tam se přece jen s devadesátkovou verzí nemůže srovnávat, ale vlastně ve všem ostatním ano a v mnoha parametrech ji dokonce převyšuje. Nový remake je mnohem méně líbivá taškařice a mnohem více drsný, temný film o intrikách s vynikajícími kulisami a fantasticky natočenou akcí, které je ale zatím velmi málo a je to škoda. Takhle odvážnou ruční kameru a přehled střihače má ve francouzské produkci jen zlomek filmů. Předpokládá se, že dvojka bude patřičně epická a dostojí očekávání, neboť po prvním díle je mnoho fanoušků řádně namlsaných a zcela právem. PS: Chybí tu captain Rochefort ! ()
Mnohé asi bavily osudy ústředního kvarteta a všechny ty pletky a intriky, já se spíš vždy těšil, jakmile kamera zrychlí a zpozorní na všechny ty dramatické souboje, kterých teda není moc. Protože za jednotvárného krále bych život fakt nepoložil, uvěznění a záchrana Athose mě zrovna nestrhla, ambiciózního kardinála jsem nějak „nevnímal“, další postavy (kterým se kolikrát věnujeme víc než postavám samotných mušketýrů) se vyskytují tak nějak pořád s vážnou tváří. A když mluví (a mluví dost), tempo začne drhnout. Na plátně se sice pořád něco děje, ale není to extra nápadité, zábavné nebo napínavé, atmosféra je sice špinavá, ale na dřeň rozhodně nejdeme, souboje jsou fyzické i místy neurvalé, kolikrát natočené na jeden záběr, ale je jich prostě málo. Výprava je fajn, herci jsou fajn, i když Evy Green mělo být víc, nicméně na pokračování mě tvůrci úplně nenalákali. ()
Související novinky
49. ceny César ovládla Anatomie pádu
V pátek 23. února 2024 proběhl v pařížské koncertní síni Olympia slavnostní ceremoniál 49. ročníku předávání cen francouzské Akademie filmových umění a technik (Académie des Arts et Techniques du… (více)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (více)
6/10 – „Manželství je válka, ve které není žádný vítěz. Triumfuje každý.“ Dobře si tuto větu zapamatujte. Vryjte si do hlavy její sličnou grafickou podobu, přečtěte si ji nahlas s důrazným akcentem na každé jednotlivé hlásce. Proces opakujte, dokud se z ní nestane uklidňující mantra, kterou si budete při sledování filmu soustavně opakovat, jak se vaše troufalá očekávání budou tříštit jako sklo, do kterého někdo hodil zasraný buldozer. Nic chytřejšího už totiž v „Bourboulonově dvojhodince“ neuslyšíte. Každý kdo doufal v drsné provedení Dumasovy klasiky ve stylu Království nebeského, bude tuze zklamán. Veškeré nadějné náznaky totiž bez lítosti decimuje fakt, že se v první řádě jedná jen o pohádku pro děti. Co jsem četl, tak film sice zatím oficiálně žádný age rating nedostal a v Americe se dokonce spekuluje, že by mohl být nevhodný pod 17 let, nicméně české ohodnocení „Nevhodný mládeži do 12 let“ hovoří zcela za všechno. Co se týče nějakých dobových nepřístojností, tak se dočkáme jedné scény s jakž takž viditelnou nahotou. To je také prakticky jediná scéna, kde dojde na krev. Teď se dostávám k tomu, co mi pije krev daleko více, než stesk po dvorních dámách Francie ze 17. století. Absolutní režisérské SELHÁNÍ na poli zá asů a po yček. (Daleko dramatičtější než to mé při jejich písemné transkripci.) Snad veškeré souboje jsou natočeny za tmy, ve stínu anebo za deště. Samozřejmě nechybí ani roztřesená kamera, která sice jakž takž sleduje rytmus té či oné šarvátky, ale velice kazí výsledný dojem. Zejména kvůli ní jsem si žádnou akci dosyta nemohl užít a jenom pokaždé čekal, ať to máchání a rány skončí. Další věc, totálně přepálený zvuk výstřelů z pušek. Ozývá se to každou chvíli a je to nepopsatelně rušivé. Ale pokud to Bourboulon zamýšlel jako „nástroj na destrukci napětí“, tak třikrát sláva pro Bourboulona. Chudák byl ale pravděpodobně pořádně svázán nejen vlastní kontraproduktivní režisérskou poťouchlostí, ale i studiem. Jinak si neumím vysvětlit, jak by mohl akci tak spískat. Člověk pořád slyší švihání mečů (výstřely), bojový ryk (výstřely) a poctivou mušketonádu, která sem tam někoho trefí (to jsou ty výstřely!), do toho odpadávají mrtvá těla nepřátel, ale že by někdo někoho zabil, to ne. Sem tam sice mladý temperamentní gaskoněc d‘Artagnan někoho trefí – dokonce do něj zapíchne šavli – ale když ji vytáhne, tak kde nic, tu nic. Žádná krev! Tak já nevím, co si o tom mám jako myslet. Zabil ho? Trefil se mu omylem do podpaží? Ale co, nebudu se v tom hňahňat, myslím, že chápete point. Po stránce krutopřísného zpracování původního materiálu to rozhodně dojem nedělá. Pojďme si tedy posvítit na to, jaký je to film sám o sobě. Bohužel, ani další aspekty nehrají Bourboulonovy do karet. Pokud ovšem jeho cílem nebylo látku pošpinit a navždy odsoudit do zapomnění. V takovém případě poníženě uznávám, že mě dočista převezl, hraje 5D šachy a já hlupák(!) mu na to tak bláhově naletěl. Nicméně herecké zastoupení stojí za starou bačkoru. U tohoto výroku bych mohl zůstat, já to však beze všeho rozvedu. Hlavní hrdina – ano, ten temperamentní mladý gaskoněc –, je možná gaskoněc, docela jistě je mladý, ale temperamentu moc nepobral. Herec, který ho hraje, kdovíjak neexceluje a úkol mu stěžuje fakt, že jeho postava postrádá jakoukoliv charakteristiku. Není proto zrovna jednoduché se do něj vcítit a ani vlastně důvod, proč mu vůbec fandit. Strana protikrálovská není nastíněna jako zlá a celý snímek budí dojem, že rivalita protestantů a katolíků je jen takové nevinné kočkování, jehož hlavním jádrem je prázdná miska s mlékem. Moment. Pokud můžeme říct, že ústřední konflikt je banálně vykreslen, a je tedy banální, ... není pak celý snímek jen taková neškodná banalitka? Just asking. Každopádně pokud jste dočetli až sem, znamená to, že se buď šeredně nudíte, anebo vás zkrátka baví číst, jak vypočítávám, co mě všechno sere. Takže v tom budu ještě chvíli vesele pokračovat. Ostatní herci byli vyloženě průměrní. To platí o třech mušketýrech a také o králi, královně a prohnaném kardinálovi. Nedostali skoro žádný prostor a ten, který dostali, mě nudili k smrti. Rovněž mám problém s líčením, kupříkladu d‘Artagnanova milenka má pleť hladší než tekutou čokoládu. Tohle zvládneme my ve 21. století za několik hodin nanášení make-upu atp. a za pomoci následné digitální postprodukce, ale upřímně pochybuju, že by takhle vypadala francouzská dvorní dáma v 17. století. Počestná, nebo ne! Taky je ve filmu spousta vyloženě TUPÝCH náhod, zkratkovitých kliček a logických lapsů, příp. chabých scénáristických berliček. Očividně když Bourboulon slyší slovo klišé, v hlavě se mu rozsvítí červená kontrolka a on zavře let's go, monsieur! a vytáhne kameru. Verdikt: „Jako pohádka pro malé děti obstojné, jako seriózní snímek pro dospělou osobu bez mozkové vady však zcela nevhodné.“ Vtípek na dlouhé večery: „Po zhlédnutí tohohle filmu asi také hodím šavli. Mušketýr nemušketýr.“ Práskho! () (méně) (více)