Wrestler

Nenápadný indie opus. Jednoduchý, jasný, čistý, stojaci na jedinej veci – Mickeym Rourkovi. Darren Aronofsky si je vedomý toho, že všetko ostatné je iba Rourkove okolie a tak mu vydlážďuje chodník bez akýchkoľvek režijných vychytávok a scenáristických nápadov (všetko sme to už videli) a pohodlne sa vezie na jeho postave. A celý štáb prespáva v Randyho karavane, pretože na toto im nikto nemohol dať normálny rozpočet. Pekný, skromný film, ktorý mohol byť vynikajúcim stredometrážnym počinom. (10.02.2009)

Stylistická poznámka úvodem: Wrestler řeší nesmírně pozoruhodným způsobem spojování po sobě následujících scén. Předešlou scénu zakončuje vždy staticky a následující dynamicky (měřeno chováním postav v záběru) a vice versa. Kupř. Rourke sedí v bejváku a rozjímá, čímž scéna končí, načež v následující scéně pochoduje do baru. Tím pádem je divák vždy vytržený něčím jiným, opačným, než co předcházelo, a proto na toto předcházející ihned zapomene. Což je přinejmenším kuriózní, protože tento postup zajišťuje velice účinně kontinuitu filmu, přitom samotná metoda (střídající dynamiku a statiku) zdaleka kontinuální z principu není. Ale funguje to až překvapivě dobře. ____ Zatímco hudba pochází z 80. let a funguje pro hrdiny jako paměť, obraz a vizuální pole zastupuje aktuální zkušenost – zápasiště pak předěl; místo bolestného návratu i eventuální naděje. Společné a nikoliv náhodné znaky mezi wrestlingem a striptýzem nelze přehlédnout. Oboje je sehrané a má blíže k divadlu než ke sportu. Oboje je opakem člověčenství. ____ Empatie je jeden z nejsilnějších způsobů, jak působit na diváky, proto pokud chcete zapůsobit v nejvyšší možné míře, zajistíte ve scénáři, aby bylo s protagonisty příběhu zacházeno nevybíravě a nespravedlivě. Kupř. v jedné ze scén vidíme domláceného Rourka po konci zápasu, ale přes flashback jsme nuceni ho znovu prožít (a nikoliv s hlavní postavou, režisér přetáčí děj pouze kvůli divákovi). Po celých 109 minut vyvstává napětí mezi tím, zda skončí (a to doslova) dřív hlavní postava, nebo film. Divák na jednu stranu sympatizuje s postavou a uvítal by, kdyby film skončil ještě před koncem Rourkea, na stranu druhou, jak vysvětlit libost, kterou pociťují diváci dobře napsaných tragédií ze smutku, strachu, úzkosti a podobných vášní, jež jsou samy o sobě nepříjemné a stísňující (tímhle paradoxem se jako první zabýval Aristoteles)? A odtud vyplývá – nesympatizujme s hlavní postavou pouze proto, aby nám zajišťovala slast a libost, která ze sledování každé tragedie vyplývá, přičemž konec této postavy by pro nás znamenal nikoliv konec lidského života (to je nám jedno), ale především konec zdroje těchto našich slastí? ____ Připojuji se k RT komunitě, která byla konsternována nominací Předčítače na úkor TDK / Wrestlera, a stejně tak se připojuji k těm, kteří by sošku za herecký výkon viděli mnohem raději než u Seana Penna v rukou Mickey Rourka. Wrestler je opravdu nezřízeně dojemný, silný a bravurní biják. Takovou intenzitu jsem si prožil naposled u Mostu do země Terabithia a v menší míře u Milionáře z chatrče, jenže ten na rozdíl od Wrestlera, který ohledává uvnitř území, odrážel hlavně imperialistickou fantasii Boylea. Americký film, americký režisér a americký herec hrající v amerických filmech, toliko upřímný Wrestler. Nikoliv koprodukční film, francouzský režisér a belgický herec hrající v amerických filmech jako u translokačního, eticky mnohem ošemetnějšího JCVD. (14.04.2009)

Mickey je výborný, ale asi by som to nenazval úchvatným herectvom, ako skôr presným typovým castingom, z ktorého vzišlo totálne vtelenie sa do postavy. Čo samozrejme nevadí, práve naopak. Smoking hot Marisa a Evan Rachel sú mu dobrými spoluhráčkami. Darren je sympaticky utlmený a jeho vlastne jediná režisérska koncepcia (držať sa s kamerou hrdinovi v pätách) funguje dobre. Nie je to nezabudnuteľný kus, trebárs Rocky sa ma dotkol viac, ale rozhodne je to vysoko nadpriemerný filmový zážitok. (02.03.2009)

V USA maj fakt zajímavej systém prodeje uzenin v supermarketu. Člověk si tam vezme lístek s pořadovym číslem jako v nějaký posraný bance nebo na poště a pak čeká, až žena (nebo v tomto případě muž) za pultem jeho číslo zavolá. Tak z toho by mi asi jeblo. Druhá a zároveň poslední zajímavá věc na filmu je Marisa Tomei. Její role je sice v podstatě zbytečná, ale je neuvěřitelný, jak ženská v takovym věku může vypadat zachovale. Téměř celou dobu se polonahá kroutí někde u tyče a rozhodně teda je, na co se dívat. A ten zbytek? Čuměl jsem na Mikyho Šourka, jak tam řeší nějaký svoje problémy, ať už rodinný, zdravotní nebo pracovní, ale nepřišlo mi to ani zajímavý, ani dramatický, ani vtipný, ani napínavý... Všechno mi to bylo naprosto ukradený. Čekal jsem aspoň třeba nějakej dechberoucí závěr (podobně jako v Requiemu za sen), ale dočkal jsem se jen trapnýho klišé. Nutno dodat, že film mi nějak vyloženě nevadil ani mě nenasral, prostě jenom kolem mě tak nějak proplul a nic ve mně nezanechal. (28.06.2012)

Smutný film o stárnoucím zápasníkovi, který ví, že wrestling je to jediné, co má. Není tu žádný padouch, kterého by Mickey Rourke na konci zbušil. Všichni wrestleři jsou mezi sebou kámoši a pomáhaj si, popřípadě si dobrácky vyjadřujou respekt. Tyhle scény mě bavily nejvíc, kámoši se bavěj v backstagei a hned nato se cvakaj sešívačkama a mlátěj se prknama s omotanejma drátama. Jsou tu i klasické motivy, jako sbližování s dcerou, jenže z toho nemáte hřejivej pocit, ale je vám smutno. Přesto ale film doporučuju. Mickey Rourke je výbornej a namakanej a Marisa Tomei má skvělou postavu a hraje taky dobře. (11.01.2009)