No Time to Die
No Time to Die
Nie je čas zomrieť
No Time to Die
No Time to Die
No Time to Die
Režie:
Cary Joji FukunagaKamera:
Linus SandgrenHudba:
Hans ZimmerHrají:
Daniel Craig, Léa Seydoux, Rami Malek, Lashana Lynch, Ralph Fiennes, Ben Whishaw, Ana de Armas, Naomie Harris, David Dencik, Rory Kinnear, Jeffrey Wright (více)VOD (3)
Obsahy(1)
James Bond, agent 007, skončil aktivní službu a užívá si zasloužený odpočinek na Jamajce. Klid však nemá dlouhého trvání – objeví se totiž jeho starý přítel Felix Leiter ze CIA a požádá ho o pomoc. Mise na záchranu uneseného vědce se ukáže být zrádnější, než se na začátku zdálo. Bond se během vyšetřování dostane na stopu nevyzpytatelného zločince, který disponuje nebezpečnou a velmi ničivou novou technologií. (Forum Film CZ)
(více)Videa (8)
Recenze (1 107)
Mne to nepripadalo šokujúce. Pravdupovediac, ak by mi niekto povedal, aby som napísal zásadnú bondovku, aká tu ešte nebola, je slušná šanca, že by som zvolil práve takéto smerovanie ságy. Kvázi šokujúcejšie by bolo azda už len spraviť z neho gaya. Pravdupovediac absolútne si neviem predstaviť, čo za šialenstvo navrhoval pôvodne zvažovaný Danny Boyle, ale štúdio ho vyhodilo s tým, že to už by bolo príliš. Nechcem to každopádne zľahčovať ani (to už tobôž nie) znevažovať, pretože je veľký zázrak, že niečo také tvorcom bolo od štúdia umožnené. Veď čosi také sa v bondovkách ešte nikdy neudialo a že sa natáčajú fajnových 59 rokov. Zároveň to Danielovi Craigovi umožnilo dôstojný a nečakane kvalitný herecký výkon. Akčné scény sú výborné, aj keď si režisér vystrieľal akčné tromfy zo začiatku a až na jednu schodiskovo-tunelovú akciu si do finále nenechal nič závratné. Možno to ale bol umelecký zámer (v zmysle „neotravovať“ diváka akciou, ale emóciami). Tradičné trademarky série (silný záporák, perfektná kamera, bez debaty exotická výprava...) sú bez debaty na vysokej úrovni. Zrežírované to bolo možno lepšie, než si taký scenár zaslúžil (veľmi divný scenáristický kolotoč s Christophom Waltzom). ()
Časy, kdy se na Bonda chodilo kvůli explozím, gadgetům a dekoltům jsou definitivně pryč. Daniel Craig převedl Bonda do časů, kdy hrdinové krvácí, cítí a mají vymezený čas. Není čas zemřít krásně uzavírá oblouk započatý Casinem a navzdory chaotickému padouchovi doručuje přesně to, co jsem čekal: překvapivě komorní a dojemné finále pro nejlepšího Bonda všech dob, Daniela Craiga ()
Nechci být úplně za přísňáka, má to své hodně dobré momenty, ale ta délka je vražedná. Jestli jsem měl pocit, že Craig už minule ve Spectre natahoval čas a že jej to asi úplně už nenaplňovalo být v této roli, téhle nejnovější Bondovky se u mě ten pocit dostavoval zpočátku téměř pořád. Pokud mi ve Spectre vadil například Waltz, tak tady, strčí Maleka hravě do kapsy. Rami je absolutně nejslabší a nejméně charismatický Craigův protivník za celou sérii. Pokus s novým 007 se mě vůbec nelíbil. Co to jako mělo proboha znamenat? Bond v tomhle díle ze sebe sloupl poslední kousky nepropustné slupky, takže je vlastně i docela příjemné ho sledovat v otcovském módu, jenže se člověk těžko smiřuje s faktem, že zrovna Rami Malek je ten protivník, který mu vystaví definitivní stopku. Určitě nemůžu tento díl hodnotit jako povedený. Možná jej vidím o malinko slabší než Spectre. Na Skyfall nebo Casino se kouká z hodně velké vzdálenosti. 70% ()
Tentokrát nám Broccoli partaj zahrála slušně na city. A Craig si v roli Bonda zkusil nejširší paletu vnitřních pochodů i výrazů obličeje nejen ze svých pěti účastí v sérii, ale ze všech Bondů vůbec. Jako emocionálního diváka mě to dostalo na plné čáře. Hezky prohloubený vztah s Léou Seydoux. Ale co ta pokulhávající logika v motivaci a chování hlavního záporáka (Malek) a další nedomyšlenosti? Je tak těžké vybrousit scénář natolik očekávaného, celosvětového megabijáku i v tomto směru? Opakovačka Spectre den před byla každopádně přínosná, No Time to Die na něj přímo navazuje. Zimmer v napínavých scénách, především v setkání s Blofeldem (Waltz), výborný. ()
Galerie (175)
Zajímavosti (60)
- Bondův kluzák v Není čas zemřít je pomyslným potomkem žlutého vrtulníčku ze Žiješ jen dvakrát (1967) a obojživelného Lotusu Espirit S1 ze Špiona, který mě miloval (1977) – dnes retro a úsměvných, na svou dobu však vizionářsky futuristických vozítek. Prostorově ekonomický kluzák se skládacími křídly v případě potřeby vydrží i pod vodou jako aerodynamická ponorka. Aby náhodou herci omylem neodplachtili z nákladního letadla, byl kluzák vytvořen primárně zvláštními efekty. Přesto ale filmaři pro natáčení s Craigem a Lashanou Lynch sestrojili alespoň maketu kokpitu. „Fakt jsem si je přál vyhodit z pravého letadla. Tak třeba příště,“ směje se režisér, který stojí i za návrhem designu kluzáku. „Nechtěl jsem, aby vypadal příliš jako dron, ale aby působil, lehce, dynamicky, efektivně,“ vysvětluje. „Zároveň jsem si dali záležet s věrohodným znázorněním technologie, která motoru umožňuje fungovat pod vodou. Idea je taková, že pádem nabere rychlost ve vzduchu a nahromaděnou kinetickou energii pak využije v turbíně pod vodou.“ (MatyM)
- Pečlivý přechod mezi tradicí a inovací je neustálou výzvou při natáčení bondovek, a své o tom ví zejména jejich kostyméři. „Cítíme zodpovědnost vůči odkazu a vizualitě původních filmů,“ komentuje svou práci kostýmová výtvarnice Suttirat Anne Larlarb. „Filmy jsou vždy odrazem obrazového vnímání své doby. Jako divák máte určité očekávání v souladu s momentálně rozšířeným stylem. Dostát mu je velká výzva.“ K Bondovi samozřejmě neodmyslitelně patří černý smoking. Zatímco Sean Connery a Roger Moore nosili obleky na míru od svých soukromých krejčích a italský Brioni oblékal Bonda s tváří Pierce Brosnana, od Casina Royale má Craigův šmrnc na starost Tom Ford. Nejde přitom jen o styl a kvalitu, nýbrž i kvantitu. Kromě Craiga v různých fázích a intenzitě akce a ušití verzí určených pro post-produkční úpravy speciálními efekty je potřeba hodit do gala i kaskadérský či řidičský záskok hlavní hvězdy. Naštěstí má Tom Ford s tvorbou desítek jedinečných obleků určených k okamžitému zničení značné zkušenosti. (MatyM)
- Prvýkrát v histórii série sa počas postprodukcie menili skladatelia. Hans Zimmer v januári 2020 nahradil Dana Romera. (Tvrdolín Veliký)
Související novinky
Aaron Taylor-Johnson je údajně krůček od Bonda
Hollywoodem občas kolují fámy, které nejsou nikým potvrzené, ale mluví o nich tolik lidí, že se považují takřka za pravdu. Nejinak je tomu při šíření skazek o tom, kdo by si měl zahrát příštího… (více)
Seriálové rebooty na cestě
Milovali jste v dětství Pobřežní hlídku, Hvězdnou bránu, RoboCopa nebo snad Pravou blondýnku? Pak vás možná bude zajímat, že se všechny tyto značky a pár dalších dočkají v budoucnu seriálových… (více)
Matt Reeves natočí minisérii o Busteru Keatonovi
Zatímco pokračuje v práci na sequelu k jeho komiksovému Batmanovi, rozhlíží se mezitím režisér Matt Reeves (Válka o planetu opic) i po dalších zajímavých projektech. A jeden takový mu nyní právě… (více)
Blade našel nového režiséra
Po pečlivém zvažování a hledání vhodných kandidátů na režii nového Bladea nakonec šéf studia Marvel Kevin Feige přece jen našel. Po odchodu Bassama Tariqa (Mogul Mauglí) a odkladu produkce tak práci… (více)
Bond nikdy nebyl progresivní ve smyslu, že by utvářel trendy či přicházel s čímkoli novým, a série s Craigem v tomto ohledu nikterak nevybočuje. Nejmarkantněji se to projevuje v akčních sekvencích, kde nenajdeme nic vyloženě průkopnického či nevídaného (oproti konkurenční sérii "Mission: Impossible"). Bondovská akce přejímá a velmi dobře aplikuje aktuální trendy ustanovené jinými filmy - počínaje "Casino Royale" s jeho úvodní sekvencí navazující na dobovou módu parkourových filmů přes bourneovský formální chaos v "Quantum of Solace" až po zdejší schodišťovou jednozáběrovku ve stylu "Atomic Blonde". A stejně je to i se vším ostatním, včetně (socálně)mediálního humbuku kolem nahrazení Bonda ženou. Tvůrci franšízy si uvědomují rozporuplnou pozici Bonda v současném kulturním světě, kde se více vyzdvihuje progresivnost, emancipace a reprezentace, a proto její reflexi zapracovali do vyprávění uvnitř i kolem filmu. Určitě stojí za to vyzdvihnout posun v rámci franšízy, kde tentokrát poprvé zcela absentuje okatá objektivizace i potřeba rozporovat či alespoň komentovat, zda ženské postavy mohou být stejně schopné jako mužské (čímž se vyznačoval první emancipační díl "Zítřek nikdy neumírá", ale i craigovský "Skyfall"). Jenže ve výsledku stejně oproti všem těm progresivním prvkům v "Není čas zemřít" převažují tradiční koncepty a celý film v jádru zůstává povážlivě opatrný a zpátečnický. Jako protipól stačí připomenout, jak s ikonickými postavami či franšízami pracovaly obrazoborecké a opravdu progresivní filmy "Šílený Max: Zběsilá cesta" či "Blade Runner 2049". V porovnání s nimi tvůrci Bondovi i jeho divákům jejich fantazie a ideály nejen že neberou, ale nadále je utužují. Ačkoli film sympaticky přiznává, že tento svět už nepatří pouze mužům, stejně se celý nadále točí kolem Bonda. A tak všechny ženské postavy nakonec bez debat vyklidí prostor, aby hrdina mohl vyniknout a odejít s velkou akční i emocionální parádou. Při tom Bond zůstává hrdinou postaveným na mužských mýtech výlučnosti, předurčenosti a nenahraditelnosti. Sice kolem něj padají různé připomínky, že ikonické kódové označení už nepatří jemu. Ale buďto to sebevědomě přejde slovy, že je to "jen číslo", nebo mu stejně ostatní řeknou, že pouze on zůstává jediným, kdo si ho zaslouží. Přes všechnu široce deklarovanou, ale reálně povrchní emocionální hloubku zůstává Craigův Bond v jádru boomerskou figurou. Sice zpřítomňuje měnící se svět kolem jemu podobných vyznavačů starých pořádků, ale současně jim zhmotňuje sen, že oním světem mohou projít s grácií, hlavou vztyčenou a ještě po nich budou všichni ronit slzy. Nepřekvapivě pak loučení s jedním představitelem Bonda nápadně kopíruje loučení s první generací marveláren, která také začala s příslibem relativně svěžího náboje a skočila jako uslzené taťkovo kino. Je logické, že se každá franšíza vyvíjí se svým dobovým publikem. Přesto mě fascinuje, že Craigovy bondovky pro řadu diváků zjevně úspěšně humanizovaly figuru, která prapůvodně vznikla jako campově přemrštěná karikatura, jíž ale v jádru stále zůstala. Já mu ty "emoce" bohužel nikdy nevěřil a přišlo mi to ve své kašírované zasmušilosti spíš úsměvné. PS: Nafouknutou habaďůru kolem toho, kdo může být 007, výmluvně zesměšňuje už "Casino Royale" (1967) svým trailerem. () (méně) (více)