Dům plný strachu

Určitá generace dětí z toho prý měla noční můry. Já k ní nepatřím a opět jsem se k tomuhle kultu dostal úplnou náhodou, takže k ní nemám žádnou nostalgickou vazbu. A popravdě ty noční můry moc nechápu. Sice teda nevím, co bych na to řekl jako děcko, ale nemyslím si, že by mě to dokázalo děsit. Vždyť v tu dobu existovaly už děsivější horory pro děti, tady je děsivá snad jen ta náhlá plešatost a únosy dětí do pracovního tábora a režisér vše podal nejodlehčeněji jak mohl. Jo, a pak jsou tu ještě duchové, ale ti jsou spíš fajn a k smíchu. Osobně mi to přišlo spíš jako příjemná fantasy komedie s dobrými nápady, která je díky nim docela šílená, ale opět v příjemném slova smyslu. Kupodivu jsem se u toho dobře bavil a nejednou i nahlas zasmál, navzdory tomu, jak to místy bylo přehnaně infantilní. To mi tam samozřejmě vadí, ale co mi vadí rozhodně víc je to, že vůbec netuším, kvůli čemu přesně jsem se u toho tak bavil. Bylo to tím, že to bylo skutečně vtipně napsané, nebo proto, že ten scénář byl tak nehorázně dementní, že jsem se bavil nad tím, jak moc stupidní je? Já totiž nevím, kam si to zařadit - bavil jsem se s tím filmem, nebo na jeho účet? Přece jenom, tak šílená zápletka s tak šíleným gradováním, ve kterém nedává absolutně nic smysl, je moc i na film pro děti. A některé zvraty jsou tam naprosto nahodilé a jak rychle se objeví, tak rychle i zaniknou. SPOILER Třeba jsem čekal, že ten šílený učitel výtvarky nakonec nebude tak zlý a ukáže se jen, že chtěl vždycky mít vlastní děti ale nemohl, když je po Connieho předstírání jeho syna pak na všechny tak hodný. Jasně, unesl děcka a zotročil je (což je samo o sobě taky dost random), ale když už si to neláme hlavu s logikou, mohlo by to mít aspoň vnitřní logiku. Tady se fakt všechno děje naprosto nahodile, až je to celé bizarně blbé a třeba to, že zbytek děcek stále trčí v síti v profesorově zavřené továrně, detektivové je nejdou osvobodit a hlavní hrdinové jim o nich neřeknou ani slovo (!!), to je kapitola sama o sobě, stejně tak dějová linka s Connieho použitím kouzelné masti na růst vlasů na, no... jiná místa KONEC SPOILERU. Nějak nevím, co si s tím počít. I moje dětská srdcovka Lední medvídek 2 je mimo realitu, ale vnitřní logiku na rozdíl od tohohle má. Zatím dám silné tři hvězdy a uvidím, jak si to časem rozmyslím. Ať tak nebo tak - bavil jsem se dobře. Silné 3* (25.06.2023)

Jak píše Cival a mnozí další - podprahová bezejmenná generační noční můra dětí 80. let, na kterou jsem zapomněl a pak zapomněl, že jsem na ni zapomněl, ale když jsem tu na ni náhodou narazil a přečetl si první větu obsahu, v tu ránu byla zpět z hlubin podvědomí, kde si díky své traumatizující tajemné atmosféře, šokové scéně ve vyhořelém domě a surrealistickým obrazům hrozivě nezadržitelně rostoucích vlasů celou dobu hověla a kdoví co tam napáchala. Dnes už sice nevyděsí, ale stále jde o dost zvláštní rodinný film (mezi jehož čtyřmi scenáristy figuruje i Vojtěch Jasný) nepřekvapivě kanadské produkce (kdo kdy viděl nějaký kanadský horor, ten chápe, kanaďani jsou hrozní podivíni) s omšelým vizuálem, který připomene jiný nostalgický kanadský kult, seriál "STŘEDNÍ ŠKOLA DEGRASSI" (kde se také objevil představitel Connieho Siluck Saysanasy) nebo disneyovský horůrek WATCHER IN THE WOODS, eventuelně atmosféricky podobný britský PAPERHOUSE. (24.09.2009)

Scénář: Vojtěch Jasný, Andrée Pelletier, Louise Pelletier, Michael Rubbo .. Příběh chlapce, kterému po úděsném šoku vypadají všechny vlasy. Po aplikaci speciálně udělané arašídové pomazánky, se růst vlasů vrátil, ovšem s nevídanou rychlostí. Jeden malíř s těchto vlasů začne dělat štětce, které prodává a sám s nimi maluje podivné obrazy, do kterých se poté dalo vstoupit... Netradiční fantasy "pohádka", která mě v dětství pokaždé pořádně vystrašila a přinesla několik neklidných nocí plných deprese.. (18.04.2005)

Jestli nějaký film ovládá umění zanechat dojem, tak je to tenhle. Přinesl mi zážitek tak silný až se stal součástí mých vzpomínek a snů a natrvalo se mi usídlil v hlavě. Viděl jsem doslova tisíce snímků všech možných žánrů, ale ani ty nejmilovanější z nich se mi tak nevryly do paměti. Nedokáži posoudit zda to byl režisérův záměr či náhoda, ale pro mě je Dům plný strachu jediným svého druhu. (13.01.2012)

Moc rád vzpomínám na časy, kdy pro mně tenhle film byl jen nejasná zneklidňující hrůza útočící z podvědomí, kterou sem navíc mohl děsit stejně narozené a nevědomé. Internet to všechno sfoukl jak svíčku a po letmém zhlédnutí je to slabota. A abych se mohl mstít na dnešních dětech, to už snad ani nejde. Takže 2* za film a 3* za kult, který mě samotného mocně poznamenal. (21.10.2015)