Pýcha a přemlouvání

Carrie Cracknell pre svoj režisérsky debut vybrala príbeh, ktorá je sfilmovaná na základe románu Jane Austen. (Danú knihu som bohužiaľ nečítal, takže nemám lepšie porovnávacie základy.) Ako film sa jedná o viac-menej klasickú kostýmovú romanťárnu (v rámci možností v moderných šiat), s takými charaktermi postáv (na čele Anna Elliot), ktoré poznáme z iných diel Jane Austen. Vedenie príbehu a herecké výkony na priemerných úrovniach, príjemne však prekvapila pohotová a celkom presvedčivá hra od Dakoty Johnson. Škoda, že film nemá trochu lepšiu dynamiku a trochu výraznejšie vedľajšie postavy. Pekný záverečný song. Osobné hodnotenie: 72% (***) (17.07.2022)

Přijde mi velmi těžké přenést se přes moji bytostnou nenávist hereckých schopností Dakoty Johnson, abych se vůbec mohla zamyslet nad tím, proč mi ten film přijde špatný. Samozřejmě věc jedna: toporný komentář (spolu s bouráním čtvrté zdi), který jako by úplně popíral možnost, že by naše "hrdinka" mohla být inteligentní. Kolik jí má být let? Má představovat tolik mainstreamově oblíbený stereotyp nevyspělého single mileniála, který má lowkey seriózní problém s alkoholismem a bojí se sociálních interakcí do té míry, že ve třiceti letech neumí ani vykoktat obyčejný pozdrav, aniž by se totálně neznemožnil? Možná by mi to tolik nevadilo, kdyby to film bral teda vážně a cílem příběhu bylo tento "neduh" překonat. Ale ona je to z nějakého důvodu komedie a tak je z toho jenom nikam nezacílená vyčpělá karikatura. A vůbec to má celé takový divný amatérský nádech, jako by to parta ochotníků napsala a nacvičila z první dobré bez nějakého plánu nebo záměru. Třeba to, jak se spousta dialogů odehrává bez hudebního podkresu, a postavy tak své repliky pronášejí do trapného ticha. Nebo kostýmy, které vypadají, jako by je někdo posbíral z několika různých jiných produkcí a tak spolu nic moc ani neladí dohromady. Asi by to strašně chtělo být Bridget Jonesovou zkříženou s Clueless, ale  zároveň i "opravdickým" drámem, ale výsledek je jenom tragédie, hihihi. (02.08.2022)

Asi nikdo nechápe, že tohle natočila rozená angličanka. Jedná se o zneuctění dějin a literatury. Manipulace s lidmi a jejich následné přeprogramování věřit v něco co nebylo v původním románu. Asi nastal čas aby někdo natočil autobiografický film s jazzmanem Louisem Armstrongem, kterého bude ztvárňovat některý z bělošských herců. (30.09.2022)

Now, we're worse than exes. We're friends. Jane Austen nejde občůrat, takže Persuasion ve vytyčených mantinelech občas působí jako slon v porcelánu. Jenže, Dakotu Johnson mám rád a bavilo mě, když na mě mluvila, mrkala nebo koulela očima. Něco na tomhle po-fleabagování Austenové je. Příjemné rozptýlení. (20.07.2022)

Prostě to tak někdy bývá, že i když víte, že nebudete sledovat kdovíjak kvalitní film, a průběh vás v tom jen utvrzuje, tak stejně na jeho konci překvapivě zjistíte, že vás to ve výsledku vlastně i přesto vážně bavilo a upřímně jste si to celé užívali. No a právě něco takového se stalo mně u této kostýmní dobové romantiky, za níž stojí předloha Jane Austenové, což vypovídá také o ledačem, což ovšem nemyslím ve zlém. Každopádně, faktem je, že tyto filmy nejsou natáčené z žádného jiného důvodu, než oslovit a pobavit cílové dámské publikum a pomocí obsazení ústřední role i část toho pánského, což se zde díky Dakotě Johnson povedlo splnit maximálně, a tudíž zde tak hledat chyby například ve scénáři, v jednoduchosti zápletky, v postavách, či já nevím v čem ještě jiném, je jen čiré zoufalství půlpytlů, kteří se tu o to triviálně pokoušejí, ale jsou tu za to jen k smíchu. Tohle je totiž prostě hravá, nekomplikovaná, nenáročná, odlehčená, veselá podívaná, kde postavy nespoutaně křepčí a díky šikovnosti tvůrců to vůbec nebudí dojem trapnosti, či hlouposti, naopak, celé to je plné energie a života, samozřejmě s happyendem jako hrom, takže sorry, ale já zde v tomto případě na potřebu kvality v jakémkoliv ohledu prostě kašlu, Pýcha a přemlouvání je totiž úplně o jiných věcech a ty tu fungují naprosto spolehlivě. (08.11.2022)