Christine

Když mě ty horory o vraždících autech nikdy moc nebraly a evidentně ani Carpenter můj názor nezmění. Protože on horory ale fakt umí, je zde spousta skvělých scén, které to celé dost zachraňují, třeba ta s jedoucím hořícím autem, exploze benzínky, první smrt aj. Jenže pak je tu taky dost vaty nebo scén takřka o ničem, které celý ten film přehnaně natahují na dvě hodiny a mě ta pomalá atmosféra prostě nechytla a tak mě Christine pochopitelně nudila. Dávám to za vinu spíš stopáži, protože ten námět blbý není a Carpenter se snažil jak jen mohl - jen mě to prostě neoslovilo tak, jak mělo. Škoda. Lepší 3* (12.01.2021)

Kingova Christina patří k těm jeho (několika málo) knihám, které se mi nečetly příliš dobře, nicméně to, co s tím příběhem udělal John Carpenter, je obdivuhodné. Je to pořád béčko, ale je hrdé. Zábavné i napínavé, stylové od úvodních titulků po úplný závěr. Je jedno, že nad některými scénami nebo nad jednáním některých postav by si člověk mohl ukroutit hlavu, protože sem se právě takové věci hodí. Scény jako první "samooprava" nebo ta v plamenech jsou nezapomenutelné. (28.04.2019)

Výstižným šlágrem „Bad to the Bone“ ohraničené pojednání o ďábelsky autonomním Plymouthu Fury a bez ohledu na průměr chromovaného ústí výfuku i o nezdravé fixaci mužů na jejich čtyřkolové miláčky. Za Jamesem Brolinem krotícím černé Auto v '77 se to drží v těsném závěsu. Trošku stočit tachometr stopáže, dolít víceoktanové hororové palivo a přidat nápaditých scén jako třeba sebeklempířství za doprovodu varhan a mohlo by se začít i předjíždět.. Apropo, když k likvidaci Christine nestačí ani buldozer, co ji vzít na D1 a zlomit ji po psychické stránce..? (16.09.2020)

Carpenterovu Christinu můžete brát buď jako nezaujatý divák, nebo jako zaujatý čtenář. Já se rozhodla zůstat s názory a dojmy někde na pomezí. Knihu jsem přečetla během Vánočních svátků a moc se mi líbila. King zde opět dokazuje, jak mistrovsky dokáže vytvářet své charaktery, rozvíjet je, popisovat jejich myšlenky, pocity a vztahy. Oproti knize je zde pár skutečností, které mi ve filmu docela chyběly. 1. Hlavní postava v knize je Ronald LeBay, zajímalo by mě, proč se rozhodl Carpenter zaměnit jména a ve filmu z něj udělat George LeBaye, tedy jeho bratra, který sám v románu hraje důležitou roli, nějak mi to nedávalo smysl. 2. Vztah Dennise a Leighy zůstal oproti knize pouze v přátelské rovině a žádný milostný vztah spolu neměli. 3. Jeden z důvodů, co dělá příběh tak skvělým, je ta sněhová nadílka a kalamita, která v příběhu nastane, dodává tu správnou "zasněženi" atmosféru. Ve filmu se musíme spokojit pouze s mokrými ulicemi a lehkým deštíkem. 4. Oproti knize je obsáhlý a rozvedený příběh převeden do jednoduché filmové verze, která vlastně ukazuje Christinin zrod a její nadpřirozenou existenci v jiném světle. A nyní k filmu. Když jsem hned v úvodu uslyšela pecku "Bad To The Bone", kterou jsem až doteď měla spojenou s nezničitelným Terminátorem, řekla jsem si, že by to mohlo i stát za to. Christina je nádherná a mnohým jistě neujde její podobnost s Carrie. Obdařena smrtící silou, zostuzena, pokořena a prahnoucí po pomstě. Obsazení je výborné, John Stockwell coby Dennis vypadá tak, jak bych si ho i dokázala představit, ale Keith Gordon coby Arnie, je parádní. Vůbec tu není tak ošklivý, s obličejem plným akné, jak ho King popisuje, dokonce mi přišel hezký, až shodil brejle. Jeho přerod z outsidera v machra, který má nablýskanou, nebezpečnou, nezranitelnou holku, co dokáže zázraky, je skvělý. Scéna, kdy promlouvá k rozmlácené Christině, je dokonalá a bylo mi ho tu líto. A když poté následuje "Show me" scéna, za doprovodu songu The Viscounts - Harlem Nocturne, mrazilo mě z té dokonalosti. That scene is freaking awesome!:) A stejně jako v The Fog a Halloweenu, i zde projevuje John Carpenter svůj talent pro skládání fenomenálních hororových melodií. Christine rozhodně patří mezi ty vydařené filmové adaptace Kingových děl. (16.01.2016)

Tohle je tak trochu Carpenterův "hitchcock". Hodně důkladná režie, skvělá kamera, dobrá atmosféra. Carpenter měl v rukou béčkový materiál /ďáblem posedlé vraždící auto/, ale podařilo se mu zněj udělat ačkový materiál. Nějakých 15-20 minut navíc by ale nebylo na škodu - například postava Arnieho by podle mě potřebovala ještě pár minut k vykreslení jeho drastické charakterní proměny, ale budiž. (23.01.2015)