The Lord of the Rings
Režie:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (více)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (147)
║Rozpočet $4milióny║Tržby USA $30,471,420║Tržby Celosvetovo $30,850,000║ Spojenie kreslených obrázkov z hranými bol pre tento druh filmu veľmi účelový a dotvorilo to dej do iného umeleckejšieho prednesu ponímania vyprávania tohto zložitého príbehu. V týchto obrázkoch je zarytá až neskutočná temnota, ktorá by určite pre tých menších v rámci kreslenej rozprávky nemusela byť moc vyhovujúca, toto čo vzniklo je skôr určené pre tých starších, len je škoda že to nemá lepšiu dejovú razanciu, na danej dĺžke je to silná dávka, kde sa až príliš často dej nehýbe z miesta. /65%/ ()
Vizuálně působivý experiment (kombinace kreslených a hraných sekvencí), který však selhává jako knižní adaptace. Ale i zde jde vidět, že se Jackson mnoha scénami více než inspiroval a identicky je použil do své trilogie. Po jejím zhlédnutí je sledování verze z roku 1978 určitě obohacujícím a zajímavým zpestřením. ()
Na animovaného ,,Pána prsteňov" som bol dlho zvedavý a aj napriek nepriaznivým ohlasom a teda aj predpokladanému možnému sklamaniu, som sa na toto dielo tešil. Práve animované spracovanie sa v tej dobe javilo ako najschodnejšia možnosť realizácie, aj keď trocha paradoxne produkčné štúdio United Artists už začiatkom 70-tych rokov uvažovalo o hranej verzii režírovanej Johnom Boormanom, ktorý sa neskôr preslávil ,,Excaliburom". Tak či onak, moje obavy sa potvrdili a snáď ešte viac než s obsekaním príbehu som bol nespokojný s charakterom postáv, s tým, ako ich vytvorili animátori. Rozoznať od seba Froda, Pipina a Chicha bolo pre mňa často krát prakticky nemožné; odlíšiť sa dali od seba jedine farbou vlasov, no aj tá sa často menila. Veľká podobnosť bola aj medzi Bilbom a Samom. Boromir vyzeral ako Viking alebo ako trpaslík, Gimli síce vyzeral ako trpaslík, ale ak by vyzeral ako Boromir, bolo by to lepšie. Discofilne pôsobiaci Legolas mi pripomínal nejakú figúrku zo Star Wars – možno aj samotného Luka. Stromobrad na mňa pôsobil ako kríženec zemiaku a mrkvy. Aragorna sa mi už riešiť nechce (kamarát ho nazval notorickým alkoholikom). Animácia prostredia je však prinajmenšom sugestívna a pridanie scén z ,,Alexandra Nevského" (čo vôbec nie je poznať) nie je vôbec na škodu veci, práve naopak, a týmto nepríliš častým experimentovaním je budovaná vynikajúca bezútešne temná atmosféra. Nakoniec inšpirácia animovanou predlohou je jasne badateľná aj v Jacksonovom opuse a napr. Boromirova smrť mi tu prišla omnoho pôsobivejšia než v neskoršej hranej verzii. Vcelku vydarenou bola aj pasáž v Morii. Zarytý atonalista a disonantik Leonard Rosenman bol ako autor hudby k filmu prizvaný, zrejme keď už sa muselo šetriť a neostali peniaze na veľký orchester, inak si jeho účasť neviem vysvetliť. Vďaka jeho nekonvenčnému prístupu dostalo veľa filmov osobité vyznenie a dalo by sa povedať, že niektoré obdobné tóny by sa hodili aj sem, avšak jeho hudba je tu absolútne nefunkčná a pôsobí rušivo. Bakshi vtesnal dva diely do jedného filmu a Bass s Rankinom Jr. zase vytvorili ,,Hobita“ a ,,Návrat kráľa“, čím pomyselne vznikla celá ,(,,prvá" predjacksonovská) trilógia aj s prequelom. Ostáva si však zodpovedať, nakoľko je reprezentatívna? (1204. hodnotenie, 78. komentár k filmu) ()
Vměstnat tři knihy do jediného snímku je těžký úkol a na výsledku je to znát. Velké skoky v čase, spousta vynechaných scén... Také stará animace působí v dnešní době spíš úsměvně. Ale pamatuji si, že když jsem film viděl ještě jako dítě, bavil mě a srovnání s knihami mě nijak netrápilo, protože jsem je ještě neznal. Jako kompromis tedy tři hvězdičky. ()
Možná si nakonec tvůrci ukousli větší sousto, než na které měli (schopnosti, ale hlavně prostředky). Animace je i v dnešní době v pohodě, když člověk překousne tu naivitu a "dětskost", prýštící ze zvolené výtvarné stylizace, dají se nalézt i působivé obrazy. Dosti kontraproduktivní mi ale přišlo použití zdigitalizovaných herců (většinou v rolích skřetů) vklíčovaných do kresleného prostředí. Snímek tak občas vypadá jako ty nejlevnější bulharské fantasy produkce, kdy po několikasekundovém záběru na majestátní malbu Helmova žlebu následuje jeho dobývání, kde 30 komparzistů se 3 žebříky pobíhá u jedné 5-metrové hradby, na jejíchž ochozech postává 5 obránců. V celém filmu se vlastně vůbec nedočkáme nějakých davových scén nebo velkolepých kulis, vše je podivně interiérové a střídmé. Což nejspíš souvisí s tím největším problémem, a to extrémní dějovou nahuštěností, kdy není čas se ani na chvilku zastavit, musí se prostě rychle kupředu, jedna zásadní dějová scéna střídá druhou. Kvůli tomu ve filmu neexistují emoce, napětí, humor, charakterizace postav, atmosféra, prostě nic z toho, co by z bezduché rozpohybované ilustrace ke knize udělalo velkolepý fantasy snímek. ()
Galerie (219)
Photo © United Artists
Zajímavosti (9)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
Reklama