Rambo: První krev

Pojmy Sylvester Stallone a Rambo u mňa patria nezmazateľne k sebe, po dlhých rokoch Stallonovej snahy konečne natočil poriadny film, ktorý mu už naplno rozbehol kariéru a odštartoval jednu z mojich najobľúbenejších akčných sérií. Síce rešpektujem aj Rockyho, ale nie som veľký fanúšik tejto série a mimo neho prakticky všetko do prvého Ramba sú len prinajlepšom ťažko priemerné a zabudnuteľné záležitosti. Ale predsa len musím povedať, že sú mi nasledujúce, akčnejšie diely bližšie, ale nie preto, že by som tak priahol po akcii a hromade mŕtvych, ale hlavne preto, že tie sa na nič nehrajú, zatiaľ čo pri tomto pôvodnom filme mám pocit, že sa snaží byť aj niečím viac, než na čo skutočne má. Na plnohodnotnú drámu zaoberajúcou sa psychológiou vojnového veterána sa mi to zdá predsa len trochu béčkovejšie, než by bolo vhodné a čiastočným problémom sa mi zdá aj samotný Rambo. Predstavuje tu síce takého prakticky až chudáka, ktorému sa nedá nefandiť a na tých jeho replikách je kus pravdy, ale za tie svoje nové problémy si môže aj trochu sám, svojou zámernou tajomnosťou a mlčanlivosťou a keby bol schopný aspoň pár rozumných súvislých viet, nič také by sa stať nemuselo. Ale nad všetko toto sa dá aj celkom povzniesť a užívať si parádny dobrodružný film z atraktívneho prostredia, v ktorom veterán využíva všetky svoje schopnosti s výnimkou zabíjania ľudí, aby prežil. No toto platí hlavne o prvej polovici, venujúcej sa výhradne takému menšiemu konfliktu so skupinou policajtov z jednej policajnej stanice, toto je výborne zvládnuté a nájde sa tu nespočet nezabudnuteľných scén. Ale potom už ide úroveň filmu predsa len trochu dolu, zapojenie množstva ďalších ľudí síce filmu pridá trochu na veľkoleposti, ale napríklad časť v jaskyni ma vôbec nebaví a už to celkovo stratí to čaro prvej polovice a dlhší čas ma už vlastne bavili len rozhovory s plukovníkom Trautmanom. Ale celkový dojem zase vylepšuje finále. Po akčnej stránke som tiež dosť spokojný, síce je viac v dobrodružnom štýle a o zabíjanie tu vôbec nejde, ale aj tak je tu plno vydarených akčných scén, spomenúť musím hlavne útek z policajnej stanice, postupné zneškodňovanie policajtov v lese alebo aj explozívny záver. Obsadeniu sa tiež nedá nič vytknúť, Sylvester Stallone vo svojej ikonickej úlohe, k tomu plukovník Richard Crenna , ktorého výroky na hlavného hrdinu ma vždy pobavia a chválim aj výber policajtov, samozrejme obzvlášť Brian Dennehy. Takže síce skôr uprednostňujem akčnejšie pokračovania, ale aj tento prvý diel mám veľmi rád, zaslúžená klasika, ku ktorej sa raz za pár rokov vraciam. 78% (13.09.2007)

87% - First Blood má v sobě velké kouzlo, zvláště pak, když si to divák trochu odlehčí. S přáteli jsme se na to koukali v originále, a některé dialogy a hlášky nás velmi dobře bavily. Hodnotím zde i hudbu Jerryho Goldsmithe - ta je skutečně skvostná. Téma návratu a nezařaditelnosti válečného hrdiny do společnosti by se dalo sice pojmout inteligentněji, ale když se to uchopí s trochou nadsázky, tak to s odřenýma ušima na pět hvězd je. Jdu si teď nasbírat do lesa pár kamenů, kdyby po mně šel někdy vrtulník ;o) (22.09.2005)

Jestli chcete vědět, jak opravdu má Rambo vypadat a čeho je schopen, přečtěte si román Davida Morrela - První krev. To není čajícek jako tady, to je nekompromisní řežba a 13 zabitých jeho pronásledovatelů. To by ale nemohl být i upravený konec, nevzniklo by další pokračování, protože by bylo už po něm... (14.04.2015)

Osamělý veterán vietnamské války ve špatnou chvíli na špatném místě. To nemohlo pro Dennehyho a spol. dopadnout dobře :) V rámci žánru je to určitě velmi světlá chvilka, která se v době pirátských kopií na Betách a prvních VHSkách stala klasikou. Ze svého pohledu musím říct, že právem a podívám se na ní s chutí i dneska. Stalonemu role dokonale sedla. (18.04.2003)

"Dvě stě mužů proti vašemu chlapci je pro nás prohraná válka?" Nebyla by, šerife, kdyby byla vedena ve tvém městě, ale v horách je to jiné. Tvá gumoléčba, vodoléčba a břitvoléčba osvěžila Rambovi paměť a najednou je ovládání střelných, bodných a sečných zbraní zase tak snadné. Já Rambovi rozumím, protože jsme si fyzicky hodně podobní. Já jsem sice o půl metru vyšší, mám výrazně viditelněji vypracované břišní svaly a vlasy mám ... teda spíš nemám. To je jedno. Jsme zkrátka dvojčata k nerozeznání, takže když se ocitne v nesnázích, tak mi vždycky zavolá a já mu dobře poradím - sejmi je všechny, Johne. (16.08.2016)