Apokalypsa

Zajímavosti: Roli kapitána Willarda měl zprvu hrát Steve McQuenn, poté Harvey Keitel, až dva týdny před počátkem natáčení jej vystřídal Martin Sheen. *** Film chtěl nejprve natočit George Lucas a Coppola měl být exekutivním producentem. To bylo ještě v době, kdy se ve Vietnamu válčilo. Warnes Bros však nedalo na film souhlas. Když jej dalo na konci 70. let, Lucas dělal na Hvězdných válkách, a tak film zrežíroval právě Coppola. *** Francis Ford Coppola se zděsil, když Marlon Brando přijel na plac, protože neuměl text a navíc byl dosti vzdálen původní představě, že Kurtz je vysoký, vyhublý člověk, zatímco Brando od natáčení Kmotra ještě ztloustnul. Vždy je točen tak, aby nebylo vidět jeho obrovské břicho. *** Willard říká Kurtzovi, že je z Ohia a Martin Sheen je skutečně z Ohia. *** Ve scéně, kdy je Willard opilý v hotelovém pokoji, byl Sheen skutečně zmožen alkoholem. Všechny jeho akce v této scéně byly prouktem opilosti, takže když Sheen praštil do zrcadla, skutečně si poranil ruku, jak je vidět ve filmu. Všichni chtěli přestat s natáčením, ale Coppola nařídil pokračovat ve scéně. Sheen chvíli vzlykal a pak se pokusil zaútočit na Coppolu. *** Coppola během filmování zhubl 45 kilogramů. *** Film byl natočen v roce 1976. *** Coppola natočil téměř dvě stě hodin materiálu. *** Film měl být natočen za šest týdnů, nakonec to trvalo 16 měsíců. *** Vodní buvol, který je ve filmu zabit, byl skutečný. *** Filmovalo se zejména na Filipínách. *** Marlon Brando dostal zaplecen 1 milion dolarů předem. Když se objevil na place opilý, se 40 kilovou nadváhou, aniž by znal slovo textu chtěl jej Coppola vyměnit za Jacka Nicholsona či Roberta Redforda. *** Coppola dlouho nebyl schopen najít uspokojvý závěr filmu, než byla jeho manželka Eleanor svědkěm, jak místní vykonávají oběť zvířete. *** Film nemá žádné úvodní titulky. *** Zvuk k filmu se dokončoval ještě devět měsícu po jeho natočení. *** Postava Martina Sheena kombinuje jména dvou synů Harrisona Forda. Benjamina a Willarda. *** Coppola během natáčení několikrát vyhrožoval sebevraždou. *** Návštěva Playboy Playmates je založena na skutečnosti, stalo se tak v roce 1965. (08.05.2009)

Apokalypsu jsem poprvé viděl prakticky v téže době jako podobně slavnou Četu. Zatímco Stone mě nadchl, ke Coppolovu válečnému dramatu jsem zaujal, řekněme, rezervovaný postoj. Neubránil jsem se jistému zklamání, které částečně vycházelo z přehnaných očekávání - podle mnohých filmových fandů mělo jít o největší válečný snímek všech dob. Zpracování je bezesporu luxusní - Coppola předvádí živočišnou chytrou filmařinu plnou sugestivních scén, kamera dělá hotové divy, z obrazových kompozic běhá mráz po zádech. Z efektního využití dvojexpozic a prolínaček (příznačná je už úvodní scéna, kde se kamera z letky vrtulníků zaměří na detail vrtule a vzápětí přejde do hotelového pokoje, kde sledujeme vrtuli ventilátoru) by se mohl učit každý zájemce o filmovou režii. Ponurá džungle, fascinující panoramatické záběry tropické krajiny, vše vytváří to, čemu se říká atmosféra. Kvalitní herci ztvárňují vyhrocené charaktery lidí vystavených extrémním podmínkám. Potud všechno v pořádku a pověst o Apokalypse nelže. Problém mám ale s příběhem. Coppola ho převzal z románu Srdce temnoty od Josepha Conrada. Jeho děj se odehrává v belgickém Kongu a každý, kdo zná dějiny konžské genocidy a krvavých válek 20. století o tamní přírodní bohatství, pochopí, že do tamní společnosti historka o šíleném důstojníkovi, který se vymkl jakékoli kontrole, dokonale zapadá. Totéž vyprávění zasazené do vietnamské války ve spojení s americkým důstojníkem vypadá nepatřičně a přehnaně. Nehledě na to, že Coppola se natolik nechává strhnout svou uměleckou vizí, až to vypadá, že netočí válečné drama, ale inscenuje divadlo. Tahle teatrální přepjatost vrcholí popravou vzbouřeného důstojníka připomínající spíš pohanský rituál a působí na mě rušivě do té míry, že se film páté hvězdičce z mého pohledu ani nepřiblížil. Celkový dojem: 75 %. (06.02.2015)

Uuuuh. Musím si oddechnout pouze před malou chvílí jsem se z této jízdy vzpamatoval. "Apokalypsa" je tříhodinová a hodně dlouhá jízda napříč Mekongem a do hlubiny lidské duše. Hodně dlouhá, ovšem nikoli nudná. Již samý začátek je geniální - záběr na prales na který vrtulníky sypou napalm za zvuků Doorsáckého skvostu The End. Pak tu máme pološíleného kapitána Willarda, kterému schází bojiště, ožralého a pořezaného sklem v jeho hotelovém pokoji. Postupně se dostáváme k pasáži s náletem a surfováním, pak dále podél řeky až nakonec do Kurtzova tábora - skutečného Dantova pekla. Ovšem, je to vůbec tak? Francis Ford Coppola není žádný troškař a dokázal to, že každá scéna z filmu je silná a nezapomenutelná. Ať to byla pasáž s plukovníkem Kilgorem, kterého tak skvostně zahrál Robert Duvall, a jeho nekompromisní helikoptérový nálet za zvuků Wagnerovy Jízdy Valkýr, scéna na lodi, kdy Willard zastřelí umírající vietnamskou dívku, či Kurtzův tábor, vše je geniální. Kromě již zmíněného Duvalla svoji zřejmě životní roli podal Martin Sheen a vynikající byl samozřejmě i Marlon Brando coby plukovník Walter E. Kurtz. Režisér Coppola natočil dílo, které překročilo jakýkoli rámec filmového vyprávění minimálně ve své třídě. (15.09.2007)

Nepřekonatelná sondáž válečné nálady pojatá jako klasický pikareskní román směřující do Dantova Pekla. Hrdina je konfrontován s prvky války, kterým nemůže rozumět, a jež ho přesto nutí zoufale rozvažovat. Ať je to odlidštěná vojenská mašinérie trpělivě likvidující neposlušné nebo jen nepochopitelné elementy sebe samé, vojenské šílenství tvořící nietzschovské nadlidi ztělesněné wagnerovským Siegfriedem, komerci tyjící i z válečných tragédií a všechny typy oběti války, které se fanaticky bijí nebo jen rezignovaně vyčkavájí naplnění svých beznadějných osudů. A nakonec a hlavně konečný produkt naprostého zjednodušení lidského bytí: stvoření BOHA, který jedině dokáže tuto situaci snést a takovým, jakým je, zůstane navždy, nezávisle na nějakém přitroublém pozemském jsoucnu!!! (30.09.2004)

Tohle není film o válce, to je drásavé vyhřeznutí pekla lidské duše do kulis Vietnamu. Podobně jako Conradův Marlow v Srdci temnoty, i Coppolův Wilard se po řece pouští do cesty očistcem, aby na jejím konci našel peklo. Apokalypsa je koncipována jako sled různorodých historek, které z rozdílných úhlů nasvěcují hrůzu. Hrůza je klíčové slovo filmu. Je jedno, jestli se jedná o hrůzu z pohledu tomíků, rákosníků, nebo Francouzů... je to tatáž hrůza, kterou Kurtz ztělesnil ve svém apokalyptickém a pohansky brutálním ležení. Je to tatáž hrůza, která Willarda stravuje od počátku... Prázdnota. Odlidštěnost. Coppolův film je natočený v takřka cynickém tónu. Absurdita mnohdy svojí silou evokuje Hellerovu Hlavu XXII... Gradace, navzdory stopáži, úžasná... Nenašel jsem slabé místo. Každý záběr, každá promluva, každý zvuk tvoří na zakrváceném plátně vietnamské džungle strhující obraz hrůzy – utrpení, ztráty lidskosti, ztráty sebe sama. Zdráhám se napsat, že Apokalypsa je metaforou. Ne, je děsivě doslovná a explicitní. Je přímým obrazem, který zasahuje všemi použitými prostředky. Filmovým mistrovstvím po všech stránkách. Co do sugestivity neznám silnější válečné dílo. Herci působí neuvěřitelně naturalistickým dojmem – šílený Brando, šílející Sheen... jakoby i je peklo pohltilo. Apokalypsa je mistrovská i v tom smyslu, že ač říká mnohé o podstatě vietnamského konfliktu, její dopad je univerzální. Prozrazuje něco z temnoty lidské duše... A co se často zmiňované nedořečenosti zápletky týče... lze doříci něco, co stále trvá? Coppolova Apokalypsa nekončí titulky... ve filmové světě možná. (04.02.2005)