Dracula

Tuhle španělskou verzi jsem viděl ve španělštině s portugalskými titulky, takže jsem se spoléhal hlavně na to, že scénář byl zhruba stejný jako u anglické verze. ___ No v podstatě jediným problémem tohoto snímku je mužská část hereckého osazenstva. Drákula (Carlos Villarias) - naprosto nevýrazný a nepřesvědčivý. Viděl jsem v něm pouze hodně laciný pokus o napodobení Lugosiho (škoda, že Drákulu nehrál někdo, kdo by si to hrál víc po svým), Juan Harker (Barry Norton) - vypadal jako přerostlé dítě, no a zbytek herců - zoufale nevýrazný. Ten, co hrál Renfielda se teda trochu snažil, ale jinak nic moc. Naopak španělky jsou daleko větší kočky než ty dvě blondýny z Browningový verze. A Lupita Tovar byla navíc v roli Evy (Miny) daleko výraznější než Helen Chandlerová. ___ Co mě taky hodně bavilo bylo to, že jednotlivé scény, i když až na výjimky byly skoro stejné jako u Browninga, tak se mi zdály trochu pomalejší. Někdy byly větší mezery mezi jednotlivými větami a to dalo mnohem víc vyniknout tomu, že tam nebyla žádný hudba a vytvořilo to takovou napjatější a dusnější atmosféru. ___ No myslím si, že kdyby se natočila jen jedna anglická verze, kterou by režíroval George Melford a obsadil do ní herce z anglické verze a herečky ze španělské verze, vznikl by nezapomenutelný horor, který by do svého stínu uvrhl i takové klasiky jako Frankensteinovu nevěstu nebo Neviditelného muže. (26.09.2009)

Podívat se na španělskou verzi hned po Browningově zázraku je k nezaplacení. Nejlépe tak můžete docenit, jak je to stejné...a jak rozdílné. Hlavní nevýhodou této verze je přítomnost Španělů. A hlavní výhodou pak přítomnost Španělek. Skutečně, mužští herci jsou do jednoho špatní, někdo tu přirovnával Van Helsinga k Josefu Větrovcovi, mně přišel celou dobu jako Eugen Levy. Sám Dracula je asi největší problém, Villarías vypadá jako chlápek, co za obchodním centrem nabízí dětem sladkosti a láká je k sobě do auta, naprosto postrádá Lugosiho aristokratický šarm a nebezpečnou divokou zvířecí podstatu. Naopak ženy tu oproti Browningově verzi jsou mimořádně hezké, Lucía má stejně jako Lucy minimum prostoru, ale je neskonale hezčí, o živočišné Evě (kdoví proč ne Míně, že si Španělé změnili Johna na Juana, to beru, ale Mínu na Evu...?) Lupitě Tovarové ani nemluvím. Nevím, o kolik je tato verze proti té Browningově akčnější, přijde mi podobně statická, ale vůbec to není na škodu. Je maličko slabší, je to doslova klon - a přesto jeden z nejlepších filmů o Draculovi vůbec. Takhle totiž vznikají legendy. (26.06.2013)

No, neviem, či si tvorcovia ešte nevedeli zvyknúť na zvukový film, ale tento film dosť doplatil na svoj vek. Niektoré situácie mi prišli naozaj komické, najmä výraz Carlosa Villaríasa (gróf Dracula) svojim výrazom pripomínal skôr sparodovaného upíra z nejakej bláznivej komédie. Všetok strach, ktorý som pri filme pocítil mi navodila hudba. Škoda teda, že jej bolo tak žalostne málo. Inak boli ale herci naozaj obstojní a príbeh sa držal svižného tempa. 60%. (09.09.2008)

V roce 1931 se po atelierech studia Universal prohanely hned dva staby najednou. Tod Browning a Bela Lugosi tu pres den davali vzniknout nesmrtelne klasice a tvorili dejiny, kdyz nataceli vubec prvni "legalni" adaptaci Stokerova romanu Dracula. V noci ve stejnych kulisach radil stab spanelsky a snazil se o totez, pouze pro publikum predevsim z Latinske Ameriky. Kdyz dva delaji totez, vysledek zdaleka nebyva vzdy stejny a nejinak je tomu i v tomhle pripade. Nejvetsi rozdily jsou v pojeti kamery a vynalezavosti tvurcu. Browning byl stara skola a hojne se vyzival ve statickejch zaberech, dlouhych scenach bez dialogu a az nekonecnych detailech na obliceje. Spanele, ktere vedl nespanelsky hovorici George Melford a predevsim kameraman George Robinson, se snazili byt mnohem dynamictejsi. Krom zname sceny, kdy se poprve setkavaji Dracula a Renfield, stoji za zminku predevsim Renfieldova vecere v Draculove hrade s naslednym odletem kamery skrz okno ven. Spanelska verze se, krom lepsi kamery, muze pochlubit i vetsim mnozstvim napadu (Dracula vstavajici z rakve v oblaku koure) a odvazne odhalenym vystrihem Lupity Tovar . Po filmarske strance je proste povedenejsi, ale chybi ji jeden dulezity detail. Tim je Bela Lugosi. Madarsky prizvuk, podivne zkroucene ruce s dlouhymi prsty a nasvicenim zvyrazneny pohled vlka z nej delaji definitivne nejlepsiho predstavitele filmoveho Draculy. Carlos Villarías je ve srovnani s nim vice nez nevyrazny. I ostatni herci Browningovi verze silne kvalitativne prevysuji sve spanelske kolegy. Nejmarkantnejsi je to, krom hrabete Draculy, u postav Van Helsinga (Van Sloan je uzasnej) a Renfielda (Rubio prehrava az hruza). Pokud mate moznost, pustte si obe verze za sebou, moznost porovnavat je k nezaplaceni, pokud ne - tak minimalne anglicka verze je naprostou nutnosti. (11.12.2004)

Smutný príklad toho ako jeden zlý herec môže filmu zatvoriť dvere do siene slávy. Carlos Villarias je totiž najtrápnejší Dracula,ktorého som videl - a to počítam aj Leslie Nielsena a Richarda Roxburgha vo Van Helsingovi. Škoda. Oproti svojmu predobrazu totiž ide o skutočne lepší film. Tá polhodinka navyše prospela deju aj atmosfére, to čo bolo super predtým ostalo aj tu a problematické miesta sa vylepšili. Browningov Dracula je pre mňa síce suverénne najslabším kúskom z legendárnej Universalovskej osmičky, no má jeden klad, ktorý prebíja všetko ostatné. A tým je samozrejme Bela Lugosi. A ten tu chýba. Mimoriadne zaujímavý projekt, ktorému chýbalo málo, aby svojmu vzoru prevzal miesto nesmrteľnej klasiky. 8/10 (21.03.2018)