Krokodýl zabiják

Krokouš zmutoval a žere každého, kdo vleze do jeho teritoria. Čekal jsem horší film. Model krokodýla není zas až tak špatný, tedy do té doby, než otevře tlamu. Rozhodně ale působí děsivěji než v dnešní době různé počítačově upravené obludy. Toto zjištění je k zamyšlení a já nabádám režiséry, aby se vydali jinou cestou, než tou, kterou se rozhodli jít. (12.01.2010)

Je to taká letná cheesy pohodička. Tvorcovia občas vykúzlia serióznu atmošku, dajú vyniknúť tropickému prostrediu a pomerne dobre vyzerajúcemu krokodílovi, ale stále akoby zaradia spiatočku a urobia film viac cheesy. Chcelo by to viac gore, viac útokov krokodíla, Sacchetti kedysi písal bombastické horory, napríklad pre Fulciho, ale tu mal asi producentami zviazané ruky. Každopádne, zábava to je a finálne zúčtovanie s titulným monštrom je asi najlepšie a najzábavnejšie v histórii animal hororov! (07.08.2020)

Atmosféra filmu se po celou dobu vezla na stejné vlně a divák se mockrát nějakého momentu překvapení či lekavých scén nedočkal. Tvůrci totiž nechali svou obrovskou maketu krokodýla kroužit kolem své oběti, pak cvaknou čelisti a nebohý člověk zmizí pod hladinou. Nic moc zajímavého. Ještě horší byly pasáže, ve kterých zabiják nefiguroval. Tyto scény byly nejen plné nudného kecání, ale vůbec nic důležitého jste se v nich ani nedozvěděli. Pojďme však k těm příjemnějším věcem: celý film je totiž nabitý komickými prvky, které nenechají nikoho v klidu. Nevím jestli to byl úmysl režiséra, ale když už nedokázal diváky vyděsit, tak je stoprocentně dokonale pobavil: Spíše bych ho označil za ‘‘hororovou parodii na krokodýlí filmy‘‘. Smát se u něj určitě budete o tom žádná, ale bát se? Leda tak desetileté děcko! Když spočítám všechna pro a proti, vyjde mi z toho trochu horší průměr. (13.01.2010)

Bídná 80.léta v italské horrorové kinematografii přinesla mnoho špatného, ať už zmutované krokodýly, přerostlé žraloky a nebo nenažrané kanibaly. Do těchto vod patří i zdejší krokodýl zabiják, který reprezentuje špinavé dno téhle stoky. Dějové snesitelné, jinak ale neskutečně debilní výplach, kterému nasazuje korunu na hlavu těžce nesnesitelná poslední třetina. Hořícího krokodýla s kůži z kevlaru, který miluje surfing, jsem teda vážně ještě neviděl... (01.09.2012)

Italové, krokodýl a konec 80.let - mluví za vše. Krví podlité dravčí oči, šupinatý hřbet, zuby jako dýky - leč vše z papundeklu... Miluji tyhle italské hrůzy, i když...jako komedie dokonalé! Snad ani Troma si takhle netropí z lidí blázny - uplavat krokodýlovi? Stát krokodýlovi na hřbetu a zatímco plave klidně jako kláda vrážet do něj kopí? Zachraňovat malou dívku tak, že se nechám sežrat místo ní? Ano, a ještě více! Neříkejte mi hochu, jsem Kevin, chápete? Divák chápe, lovec Joe ani po pátém zopakování ne... zato na prkenného plaza statečně křičí: Vystrč držku a já si z tvý mršiny udělám kabelku, půlečku! ( zřejmě zdrobnělina od pulce). A do toho všeho zní nefalšovaná italská hudba 80.let prokládaná rozjíždějící se lokomotivou z Čelistí. R. Ortolani je znamenitý skladatel a chvílemi se ozve i temnota z Kanibalů. Jedna z nejlepších scén je u mola, kdy na něm visí dívenka a krokodýl se ji snaží dostat. Protažení jednoho záchranáře skrze díru v prknech, drcení v čelistech, znetvořené mrtvoly, uhryznutá paže a spousta krve  - společnost Fulvia si stejně jako její zakladatel potrpí na šťavnaté scény. Naivní, přiblblí ekologové, hloupé dialogy a krásná příroda. Jo, stará dobrá Itálie. (03.08.2011)