Karanténa

remake španělského hororu rec,není ani originální ani strašidelný.zasraná americká kopírovačka.američani budou tenhle film brát jako svůj,ve svojí nadutosti,omezenosti a buranství totiž originál určitě neviděli,a kdyby ho pře jen viděli tak budou řikat že ten jejich je originál.zasranci.navíc je to naprosto trapný a o nějakym pocitu strachu při sledování,nemůže být ani řeč.odporně,odporně hnusný film. (26.10.2008)

Scénář: John Erick Dowdle, Drew Dowdle .. S kopírákem zázraky nemožné. Klad oproti předloze je pouze v tom, že mi utekla poměrně svižněji, možná také proto, že na průvodkyni Jennifer Carpenter se mi dívá o něco lépe. (29.01.2009)

Tenhle film by mohl být dobrým hororem, nebýt dvou vzájemně propojených věcí: debilita postav spolu s policejním sborem a s tím spojená neschopnost zbytku působit natolik seriózně, abych se na to nekoukal skrz pomyslné prsty. Policejní akce má asi tolik smyslu jako kdyby ji plánovali pejsek s kočičkou (a ti by ji nejspíš zvládli líp), naši vzteklí zombíci jsou tak rychlí že se ani nestačíme leknout a naše postavy bránit, pokud to zrovna nemají ve scénáři. No nemá smysl vypočítávat zápory, to hlavní jsem řekl: kvůli debilitě se na to snad nedá koukat jinak než z patra, a proto jsem se ke konci už spíš jen smál (a přiznám se, na konci jednou leknul). Takže aspoň za to tu hvězdičku dám. (26.10.2009)

O tomto remaku jsem toho slyšel už dost, ale dosud jsem se mu schválně vyhýbal. Je totiž o mně všeobecně známo, že rozhodně nejsem příznivcem jakýchkoliv „předělávek“. Jen málokterá totiž opravdu stojí za povšimnutí a jelikož španělský REC považuji za jeden z nejlepších hororů. Nakonec jsem se k tomu po letech přece jenom odhodlal a popravdě už teď toho lituji. Absolutně souhlasím s těmi, kteří Karanténu označili za totálně zbytečný remake. Kvalit originálu nedosahuje ani z poloviny a to tvůrci okopírovali většinu scén. Chtěl jsem být opravdu nestranný a neporovnávat oba filmy, ale prostě to nešlo. Dowdle patří zřejmě rovněž k fandům španělského hororu a tak se rozhodl, že dokud se z toho dají vytřískat prachy, mohl by se sám pokusit natočit jeho napodobeninu. Myslel si, že k úspěchu stačí překecat známou tvář (J.Carpenter) a úspěch bude zaručený. Jenomže to se hošánek hodně spletl. Zatímco Španělé, Asiaté a Seveřané dokáží u většiny svých filmů navodit opravdu hustou atmosféru, u které vám místy přechází mráz po zádech, většina amerických režisérů nedokáže pořádně natočit ani lekací scény. Navíc pořád jen něco kopírují a už mi „USA“ distribuce začíná lézt pěkně krkem. Když k tomu připočítám ještě tragickou kameru (u REC jsem si na ní taky trochu stěžoval, ale jak se ukázalo stala se základním kamenem k celkovému prožitku), která nám místy nabídla neskutečně rozmazaný obraz, zmatený střih jenž nás ochudil o to nejdůležitější a slabé herecké výkony některých zúčastněných, bylo vymalováno. Ano, musím připočítat k dobru asi tři „originální“ scény, díky kterým se Karanténa od REC alespoň trochu liší v ději, ale to už celkový zmar nezachránilo. Přiznám se, že jsem místy použil urychlovač, protože bych u toho asi chcípnul nudou. 40% (04.04.2016)

Co psát ke Karanténě? Šlo by sem prakticky okopírovat komentář k [Rec], jednomu z nejlepších hororů poslední doby. O rozdílných kvalitách se těžko polemizuje, už jen z faktu, že Karanténa je skoro doslovně okopírovaný film. Jedna možná dvě scény, které kluci z ameriky vymysleli, nestačí pro pocit z nového filmu. To platí dvojnásobek u hororu, který se pak stává nesmyslně předvídatelným a tím mizí velké kouzlo. Pokud však Karanténu vidíte před jejím španělským dvojčetem, budete určitě spokojeni. Vše je zasazeno do Amerického prostředí, takže místo japonské rodinku tu jsou černoši apod. . Nedostatek invence a snahy překvapit jinak než okopírovaním však film v podstatě odrovnala do průměru. Přesto všechno, Karanténa je dobře udělaný film, který mě i v podstatě napodruhé (pocit deja vu zde je po celou dobu, snad kromě krysího útoku...) a celková pointa filmu mi přišla možná o krapet lepší než ve španělské verzi. (05.04.2009)