Němá svatba

Teda poviem vám, málokedy divák zažije taký pocitový šok ako tu, hotová sauna. Prípravy na svadbu ako i samotná nemá svadba to je poväčšine len samá sranda a dobrá nálada, pri svadbe som sa už skoro za brucho chytal, avšak potom zrazu.... totálne ľadová sprcha a emotívny masaker. Pre mňa preto rozhodne zaujímavá záležitosť, aká sa len tak nevidí. Navyše prostredím a niektorými postavami mi to pripomenulo Jakubiska, v niektorých momentoch dokonca aj Felliniho. 80/100 (03.04.2016)

Je tu mírná analogie třeba s Pelíšky. Pohnutá doba, ve které jsou ale komunisté vykresleni spíš jako směšné figurky, zatímco okolí si žije svoje spokojené životy se všemi slastmi a strastmi. Pak ale přijde chvíle, kdy bolševici krutě zasáhnou do života všech zúčastněných. Film má originální nápad a svérázné obyvatelé zapadlé rumunské vesničky první poloviny padesátých let, seřazené do klasického panoptika, které k podobným komediím neodmyslitelně patří. Vlastně první hodinu se nic moc neděje, ale ta pohodová venkovská atmosféra a jednotlivé postavičky člověka zaujmou a pobaví. Do vážna se přejde ve chvíli, kdy se na scéně nepřímo i přímo objeví ruští vojáci, ale pak přijde vrcholná scéna se samotnou němou svatbou, která mě zase rozesmála a pobavila jak už dlouho nic. Co mi moc nesedělo byla jakási poetika zosobněná podivnou věčnou nevěstou, která mi přišla zbytečná a pak ono orámování televizním štábem. Proti takovému konceptu nic nemám, ale chování filmařů na konci a vlastně i samotný konec, to mi přišlo nepochopitelné. Nicméně Rumuni pobavili. 80% (22.05.2014)

Na první dobrou vnímám jen niterný rozporuplný pocit, haluškové pasáže pro mě moc nejsou, asi jim příliš nerozumím. Smysl pro humor zřejmě také nemám, neb jsem se nebavila, snad jen u těch příprav svatby a samotné hostiny, ovšem jen tu první půli. Jakmile se to přehouplo z ticha do bujarosti, bylo nabíledni, jak to dopadne. Psal se rok 1953 a Džugašvili vládl i posmrtně bolševickou pěstí. A ta celková ukřičenost a teatrálnost, hromadné otáčky a poklony, ach jo. Tohle není můj oblíbený šálek čaje, konstatuji s politováním. (27.10.2018)

Hrozná doba. Ale jako vždy je to o lidech. Jistě to nebyla jediná trachta v tom tehdejším mezinárodním smutku a kolik kvůli tomu zaniklo vesnic- tahle by mohla být jediná..? Tím neříkám, že to není odsouzeníhodné. Rozhodně je. Aby kvůli úmrtí nějakého starce trpělo tolik lidí, to se nedá obhájit. O národu, který to má na svědomí, lze ale zpětně říct jen to, že jeho příslušníci trpěli víc, než kdokoliv jiný ve východním bloku. Nemuseli být nejhorší, ale určitě byli nejvystresovanější. Ani to je ale neomlouvá, pouze to konstatuju. (28.04.2021)

* scénka "nemej" svadby * atmosféra kolektivizácie a komunistického náboru v dedine * Rumunská tragikomická dráma z roku 2008, ktorú natočil Horaţiu Mălăele, je príbehom osudov malej dedinky a jednej svadby. Do opustenej dedinky prichádzajú médiá, aby zistili záhadný osud malej dedinky. Jediný muž, starosta Voicu Gogonea (Alexandru Marian Bindea), im rozpovie smutný príbeh dávnej svadby. Mara (Meda Andreea Victor) a Iancu (Alexandru Potocean) sa milujú a chcú sa vziať. Svojrázni dedinčania v atmosfére povojnových rokov, agitátorstva komunistickej strany a prichádzajúceho cirkusu, sa tešia na hostinu. V deň svadby však zomrie Stalin a ruskí vojaci vyhlásia smútok. Dedinčania sa rozhodnú pre tajnú tichú a "nemú" svadobnú hostinu, ktorej následky si nikto v ten moment nechce pripustiť. Film je vtipom sršiaci obraz dediny a veselej povahy miestneho človeka. (09.10.2010)