Němá svatba

Hrozná doba. Ale jako vždy je to o lidech. Jistě to nebyla jediná trachta v tom tehdejším mezinárodním smutku a kolik kvůli tomu zaniklo vesnic- tahle by mohla být jediná..? Tím neříkám, že to není odsouzeníhodné. Rozhodně je. Aby kvůli úmrtí nějakého starce trpělo tolik lidí, to se nedá obhájit. O národu, který to má na svědomí, lze ale zpětně říct jen to, že jeho příslušníci trpěli víc, než kdokoliv jiný ve východním bloku. Nemuseli být nejhorší, ale určitě byli nejvystresovanější. Ani to je ale neomlouvá, pouze to konstatuju. (28.04.2021)

Je to vážně smůla, naplánovat si nevědomky svatbu na stejný den, kdy natáhne bačkory sám velký Pepi Stalin. Komunisti vzápětí vyhlásí sedmidenní zákaz veškerých oslav a všechno se zdá být v háji…Radost, smích či hodování není povoleno. Ne tak docela. Slavnost bude pokračovat, ale vše, včetně hudby, bude v módu MUTE. Tragikomedie založená na skutečném příběhu ukazuje, že s humorem se dá zvládnout všechno. Chvílemi až divadelní, často absurdní zpracování zachycuje sílu rumunského venkova ve vtipné, na konci bohužel i ve velmi tragické poloze. (29.06.2014)

Teda poviem vám, málokedy divák zažije taký pocitový šok ako tu, hotová sauna. Prípravy na svadbu ako i samotná nemá svadba to je poväčšine len samá sranda a dobrá nálada, pri svadbe som sa už skoro za brucho chytal, avšak potom zrazu.... totálne ľadová sprcha a emotívny masaker. Pre mňa preto rozhodne zaujímavá záležitosť, aká sa len tak nevidí. Navyše prostredím a niektorými postavami mi to pripomenulo Jakubiska, v niektorých momentoch dokonca aj Felliniho. 80/100 (03.04.2016)

Velmi zajímavý počin, zpočátku spíše komický, v závěru hrubě tragický. Díla jako je Němá svatba se obtížně hodnotí. Obecně mají svou hodnotu, avšak málokteré z nich je poutavé v celé své délce. Němá svatba mě místy bavila, místy jsem se nestačil divit a místy jsem se značně nudil, pak přišel závěrečný šok a s ním probuzení do kruté reality. Film v celém svém vyznění rozhodně není pozitivní. Na druhou stranu, co na době, do které je zasazen, bylo? (09.03.2015)

Hodně nadsazený pohled na nesmiřitelnost dogmatu kultu osobnosti s požadavky lidské přirozenosti ve své temperamentní poetice a ostrém humoru připomene Mihaileanův Vlak života. I když jsou zde historické souvislosti načrtnuty ve velmi hrubých a přímočarých konturách, jejich rozvinutí v absurdní situaci svatby v době nařízeného národního truchlení a mýtu o vesnici bez mužů vede k jistému prohloubení i neotřelé reflexi dobového vyšinutí. Horatiu Malaele uplatnil především cit pro rozvíjení situací, z nichž vrcholná scéna němé svatební hostiny, v níž všeobecný mumraj a křik blahodárně utichne, až bere dech svoji bezbřehou nápaditostí a tragikomickým rozměrem, v němž se melancholické pocity mísí s výbuchy smíchu. Její sílu nakonec nepřekoná ani přepjatý konec, který chce být až příliš studenou sprchou. Je potěšitelné sledovat, že rumunská kinematografie po letech dosáhla pestrosti a vedle sociální linie se zdárně rozvíjí i vzletnější stylizovaný proud "balkánského espritu", který dal například vzniknout i výtečné alegorii Kdesi v Palilule. (12.08.2013)