Kluci jsou zpět

Já vím, že to jenom fikce, ale často mě napadalo, jak mohl tento muž s emocionálním rozsahem lžičky na čaj vůbec mít smysluplný vztah se svojí (druhou) ženou, nebo s kýmkoliv? Autor memoárů, na kterých je film založený, se někde vyjádřil, že po smrti manželky se ocitl v situaci, kdy se "musel starat o svého syna a sám přitom ani nevěděl, jak vyprat prádlo". What the hell. Tři hlavní herci jsou velmi dobří, ale prostě ten příběh a jeho pojetí... Působí hrozně staře nebo zastarale, nebo možná nerelevantně je to správné slovo. Vypořádávání se se smutkem se přece dokáže obejít bez těch "nejhorších" klišé, ale tenhle film se na ně spoléhá ve velkém. (14.09.2022)

Celkem slušný drama o sblížování otce a dvou synů, sice příběh se vyvýjí velice pomalu,ale nenudí a má rozhodně co říct a působí reálně a živě, nicméně bohužel nedokáže nějak extra zaujmout. Ale Clive Owen tu je naprosto perfektní a přesvědčivej, že sem mu tu jeho nekonečnou trpělivost, snahu a převtělení do hravýho kluka neuznávajícího moc pravidel hravě uvěřil. (13.01.2010)

Film se zdánlivou zn. "obvyklý" je skutečně neuvěřitelnou jízdou, prošpikovanou špičkovými hereckými výkony ve všech věkových kategoriích, onanistickou kamerou, Sigur Ros, zralým scénářem, Elbow, Clivem trpícím v obilí, Clivem, jehož birthday parties a šikana je snem všech dětí; britskými sportovními bonmoty a témeř hmatatelnou tragikou. A to nízké hodnocení tady? Screw you CSFD - just say YES! (01.06.2013)

Musím říct, že toto drama zahřálo. Slušný děj a situace, kdy se rodina musí vypořádat ze smrtí manželky a maminky. Je sakra težké se s tím vyrovnat a dál žít. Nechtěl bych být v kůži manžela a tatínka. Najednou se musí vyrovnávat nejen sám ze sebou, ale i se svým klukem, který to navíc taky dává najevo a to už je doslova k zbláznění. Jen se zkuste do takové role vžít.. Tetnto snímek je založen na pravdivé události a já jen doplním, važme si, že jsme zdraví a také že je zdravá naše rodina či blízcí a že je máme!! 70% (24.02.2012)

To nám v tom pravdivém příběhu zase jednou zvěstovali vnitřní hnutí postav tak geniálně, že jsem je úplně chápal a zcela se s nimi sžil. Nééé, to byla ironie. Hlavně, že tam hraje melancholická hudba, když se mám dojímat. Mimořádně nijaký, absolutně bezinvenční film, zřejmě papouškující svojí předlohu v ději, neschopný vykreslit postavy tak, aby se jim dalo věřit, že žijí. Že se jim jen nedějí předepsané události. (25.04.2010)