La casa muda
The Silent House
Obsahy(2)
Laura a její otec Wilson se rozhodnou strávit poslední noc na starém rodinném letním sídle, než bude zrenovováno. Vše probíhá normálně až do chvíle, kdy Laura uslyší podivné zvuky z druhého patra. Otec se rozhodne jít nahoru podívat. Dlouho se nevrací a tak se ho vydá hledat. Jenže to co objeví se jí vůbec nelíbí, zjistí že v domě někdo je a ona se nemůže z téhle smrtící pasti dostat ven. (topr harley)
(více)Videa (1)
Recenze (87)
Atmosférické překvapení z digitálního foťáku. Bez dlouhých cavyků je divák společně s hlavní hrdinkou a jejím otcem vržen do strašidelného domu s vrzajícími prkny, temnými chodbami a starým zaprášeným nábytkem. A v jeho útrobách číhá zlo, které na sebe nenechá dlouho čekat. Tichý dům se nesnaží tlačit na pilu všemi možnými i nemožnými prostředky, ale velmi pomalu graduje napětí a po celou dobu baví svou ponurou atmosférou. Laura navíc byla velmi tichá a zvědavá a mě až voyersky bavilo sledovat její průzkumné procházky po temných místnostech onoho záhadného domu. Trochu zklamala kapku podivná pointa, ovšem prý podle skutečnosti, tak těžko říct. Ovšem potitulková scéna i téhle drobet hořké pilulce dodala příjemnou příchuť. Krásná čtyřka. Viděno během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií ()
Bohužel, musím konstatovat, že americký remake vychytal daleko více drobností a byl zajímavější, přestože zde slyšíme španělštinu, která je správným kořením těchto hororů. Nevím, co bych říkala, kdyby viděla nejprve tento originál a pak teprve remake, nicméně pokud se někdo počítá za hororového začátečníka, může se mu to zamlouvat mnohem více. Jediné, co zaujalo moji pozornost, byla zbraň, kterou si Laura "vybrala", jinak to od úpadku zachraňovalo jen pár dobrých scén s tmou a blikajícím fotoaparátem. ()
Zajímavý filmový experiment, který mohl být s kratší stopáží i sakra úderný. Takhle jde jen o nastavovanou kaši s mnoha hluchými místy, kde by se navzdory záměru natočit film na jeden záběr hodil nějaký menší prostřih. Rutinní (a co do pochopení vlastně nelogické) chození po jednom temném baráku začnou už ke konci moc ovlivňovat různá hororová klišé a snaha do jednoduchého konceptu vnést nějakou zápletku, ba možná myšlenku. Zasloužené atmosferické body však právoplatně sbírá minimalistická hudba, která občas dokáže nějakou situaci slušně vygradovat a pocukat nervy. O samotném strachu z neznáma a lekačkách by se dalo polemizovat, jelikož jen lacině využívají tmavé prostředí nebo náhlé zvýšení zvuku, čehož se divák automaticky reflexivně lekne. A s čím jiným se dá také při zvoleném konceptu přijít, že? Tyhle autenticky natočené bezvýchodné situace (napadá mě například Otevřené moře) sice mají něco "nepříjemného" do sebe, ale do plnohodnotného filmového zážitku jim schází právě ona "filmovost". I když, kameru Tichého domu můžeme jen tiše obdivovat. 6/10 ()
Evidentně film s naprosto mizerným rozpočtem. Což by mi až tak nevadilo, ale tady je všechno špatně. Debilní kamera, která mě srala hned od začátku, herečka, které jsem nevěřil ani nos mezi očima stěží utáhne celej film. A jestli se u toho někdo lekl, tak to fakt nevím čeho. Celkově mi film přišel strašně utahanej, nudnej a zbytečně dlouhej. Tohle by se dalo narvat do 20timinutovýho kraťasu a ve finále by to mělo i větší efekt. Protože bezmyšlenkovitý pobíhání po baráku je fakt nuda. Takže i přes 86 minutovou stopáž je film dlouhej jako kráva. A konec? No čekal jsem něco jinýho, ale ono to je vlastně podle pravdy ( HAHAHA - a že takových filmů je ) takže je to psáno životem :-) Po titulcích je ještě další závěrečná scéna ()
Můj první film z Uruguaye a hnedka je to jeden z těch, které jsou natočené na jeden záběr, no teda... Bohužel to není žádná světlá výjimka a stejně jako skoro všechny tyto filmy to celé stojí jen na svém stylu, na vše ostatní kašle a doufá, že to divákům bude stačit. Samozřejmě, že nemalému počtu bude, ale mě ne. Začátek sice vypadal dost slibně, ale i přes snaživou kameru z toho nakonec je jen jedno obrovské nic. S průběhem plné prázdných a nevyužitých scén, které si jen hrají na atmosféru a s pointou, kterou snad psal někdo čerstvě po lobotomii. A u chování postav to platí dvojnásob. K čemu mi tím pádem je ten zajímavý jednozáběrový styl, když se tu na obsah a vše ostatní z vysoka kašlalo? Možná kdyby to byl můj první film z téhle skupiny, tak bych pak byl vstřícnější, ale tuhle příčku už si pro sebe sebrala Victoria a od té doby jsem těch jednozáběrových filmů neviděl zrovna málo, včetně jednoho, který ten styl využívá přímo mistrně a dal jsem mu plný počet. Tím pádem u mě Tichý dům má minimální šanci na úspěch, i když je z Uruguaye. A celkem mě mrzí, že to nedopadlo líp, na tuhle zemi jsem byl hodně zvědavý... Slabé 2* ()
Reklama