Jak vycvičit draka 2

Ani jsem tuhle blbost nechtěl komentovat, ale CheGuevaro, už to nehul. Přirovnat tuto slaboduchost ke vztahům toho nejsvobodnějšího státu se zbytkem světa a především s muslimy... To jsme opravdu viděli každý jinou pohádku. Zajímalo by mě, jestli tak tolerantně budeš mluvit i ve chvíli, kdy se nějaký muslim dotkne tebe nebo tvé rodiny. Ale pokusím se o parafrázi dle tvé nonkonformní ideje. V jedničce šlo o to pochopit nepřítele, zapomenout na staré křivdy a vytvořit sjednocený silnější útvar. Ve dvojce jde o to dát nepříteli možnost pochopit, že jednají špatně, a přidat se k nám ve jménu dobrá. V obou případech k tomu bylo nutné pouze zabít hlavu - zlé vedení, které nutí hodné podřízené dělat zvěrstva... To lze ovšem za předpokladu, že špatnost není prorostlá skrze všechny vrstvy. V současné době začíná být označení běloch sprosté slovo, ale zároveň je to jediný neutrální způsob zobrazení nějakým způsobem emočně zabarvených situací a typů chování. Stačí vzpomenout na severského Černého Petra, pomocníka Mikuláše, který nedávno zbělel. Vzhledem k dnešní pseudoliberální společnosti, kdy lidé nejsou schopni vidět, že jejich způsob života je skutečně ohrožen a že žijí pouze v umělém biotopu ve velkém skleníku, kde stačí jen několik krup... Každý má práva, nikdo povinnosti. A skrze růžové brýle přisuzuje lidem vlastnosti, které chce, aby měli. Když to řeknu naplno. Měl jsem znamýho Tunisana, který žil X let u nás, oženěnej, manželka Češka zahalená až po oči, o čemž rozhoduje manžel nebo otec, pokud je svobodná. Borec obsluhoval v kebabu, pak si zařídil vlastní. Denně se děj se co děj modlil 5x, zavřel i na chvíli krám. V letním parnu v kebabu, cca 50+ ve stínu, byl schopen držet ramadán. Svůj kebab nakonec pustil, protože na něj tlačili, aby tam prodával alkohol a toho se nemůže ani dotknout... Dokonce mi i odmítl přivézt jednu láhev od nich jako ukázku... Sbírám je. Nikdy v životě jsem nevěřil, že kdyby jeho imám rozhodl, nepodřízl by mě ihned jako prase. A to nebyl tak ortodoxní, že by třeba nepil vodu, která prošla vodovodem patřícím nevěřícímu. Nebo si neoblíkl oblečení, které bylo ušito jehlou z obchodu nevěřícího. Ale u jednoho stolu by s vámi nejedl. Jsme jen nevěřící psi. Pro ně jsme jen póvl, všichni. Jakýkoliv dobyvatel, který tu kdy byl, si nás chtěl podrobit a využít a postupně asimilovat. Muslimové nás chtějí anihilovat. A bohužel jejich náboženství, prostředí a styl života je předurčuje k fundamentalismu. V tomto případě nelze ohrožení přirovnat k drakovi s jednou hlavou, kde stačí ji useknout a všechno bude fajn. Je to hydra, kde po každé useknuté hlavě vyrostou dvě nové. Netvrdím, že všichni teroristi jsou muslimové, ani že všichni muslimové jsou teroristi. Pouze jsou potenciální teroristi, které je dobré mít pod kontrolou. Tolik k mému rasismu, xenofobii a nenávisti, teď o veverkách. Druhý díl se mi líbil mnohem míň, než první. Postavy jsou nedořešené a nereálné. Zápletka laciná. Nebýt draků, kteří ale jsou jen kulisou, která má pomoci vytáhnout peníze z kapes, tak by to těžce propadlo. Hlavní postava, protože hrdina to není, mi byla ještě méně sympatická, než minule. Částečně za to asi může skřehotavý dabing a trvalá snaha tvůrců o zjevnost jeho morální nadřazenosti nad agresivním plebsem, ke kterému se hrdě řadím. Objev oživlé matky, která by ty prsníky z prvního dílu dala nevím kam je těžce nereálný. Vysvětlení - Chtěla jsem tě chránit tím, že se na tebe vykašlu... Haha. Asi tvůrcům došel koks. Smrt jeho otce jako jediné hlouběji popsané postavy je velice smutná. Příběh vlastně nemá na čem stavět. Těžce předvídatelné, plné hysterických gest a hloupé. Jako dnešní svět. (07.08.2017) (méně) (více)

Všechno, co bylo na jedničce tak boži a progresivní, tak dvojka ostentativně zašlapává do země. Tohle bude delší výčet, tak se na to připravte. Dvojka zcela selhává v dramaturgické rovině a my jsme tak nuceni sledovat, jak si štáb z jedničky vydělává na nájem. Ano, dvojky mají tu potíž, že se vracíme už k známým hrdinům a do světa, ve kterém na konci prvního dílu nutně musela nastat harmonie a happy end. Jednička tak neustále tlačila příběh dopředu, soustředili jsme se na přítomnost Škyťáka a víc toho ani nebylo zapotřebí. Dvojka tak namísto toho, aby též hnala děj dopředu, prohlubovala postavy tím, co konají, tak se naopak neustále přesouváme do minulosti, otravných vysvětlovaček a navíc i do jiných světů. Drtivá většina filmu se tak odehrává mimo vikingskou vesnici a film tak musí neustále představovat nové postavy, včetně rozpustilých zástupů pestrobarevných draků, kteří však nemají jiný smysl, než zaplnit vatu a prázdnotu celého vyprávěni. Navíc tím, že přivádí na scénu matku Škyťáka (to snad ani nemůže být spoiler, ne?), tak se zásadním způsobem mění kontext celého díla. _________ Zatímco jednička fungovala na komplikovaném vztahu otec a syn, tak přichodem matky se hlavním cílem a leitmotivem filmu stává znovustanovení rodiny v tradičním slova smyslu - otec válečník, matka opatřovatelka a synek génius. Tak naopak jednička zcela jasně a srozumitelně vyprávěla příběh neúplné rodiny, jejich komplikovaných vztahů a nutnosti, tak nějak spolu vyjít. A asi se shodneme, že úmrtí v rodině je sice tragedie, ale samotná komunikace a každodenní fungovaní v rodině samotné, která je navíc neúplná, je mnohem závažnější a podstatnější problém. Jednička nás tak učila o dospívání, komunikaci, empatii, přijetí rozdílného, udržitelnosti atd. Dvojka nic takového nerozvíjí a naopak se až sentimentálně pase na smrti, katastrofickém scénáři a osudovosti postav. Jak si však pokecat se svým otcem, tak to už se nedozvíme. Aspoň můžeme snít o tom, že jednou taky objevíme svou matku kdesi v psím útulku. __________ Obdobně se to má i s politickou rovinou snímku. Jednička byla boží i mimo jiné proto, že se dala čist i jako metafora k zahraniční politice Spojených států (a třeba i Ruska, chcete-li). Stejně tak jako u Vikingů, tak i dnes jsme svědky neustálé potřeby ukázat na někoho prstem, vytvořit si společného nepřítele a semknout šiky v boji za lepší budoucnost, tu naši samozrejmě. Místo toho, abychom se snažili draky poznat, naučit se od nich to nejlepší a pochopit jejich motivace, tak jim naopak malujeme bomby místo turbanu, zakazujeme zahalováni a jediný náš kontakt se omezil na pozdravy z neviditelných dronů To všechno jednička pozorně vnímá a skrze hlavní hrdiny se učíme vlastní toleranci a touhy po poznání. Dvojka už staví na tom, že lidi i draci jsou kámoši. A tak aby se přece jen něco dělo, tak přichází na scénu další nepřítel - nebezpeční žoldnéři. Takže dvojka, stejně jako současná média ukazují okolní svět, jež nesdílí naše hodnoty, jako hrozbu, klade důraz na dualistické rozdělení světa - na my a oni. Současně neustále akcentuje pocit ohrožení a potřebu se bránit, a to všemi možnými prostředky. Přesně tak! Vybombardujme ISIS a Íran, než stihne přijít k matce všech draků - atomové zbrani. Tentokrát se tedy neženeme za poznáním a spoluprácí, ale naši snahou je pouze obrana našich hodnot, aniž bychom je jakkoliv zpochybnili. Co to jako je? Konformější to být snad ani nemohlo. Velká škoda, že dvojka se nerozhodla kráčet ve šlépějích jedničky, a naopak se komfortně usadila v zatuchlých vodách hollywoodského dramatu. Marná sláva, tady to ani ti stejní tvůrci či vymazlená animace nezachrání. (11.11.2014) (méně) (více)