Thor: Temný svět

Kladivo a čarodějnice, Shakespeare a Star Wars, Londýn a Loki, Marvel a plevel. Jsou filmy, které si pro sebe ukradne vedlejší postava. Joker v Temném rytíři zastínil Batmana. Darth Vader si ukradl Temnou stranu Síly a celé publikum ve Star Wars. Christoph Waltz převálcoval ostatní Hanebné pancharty. A Benedict Cumberbatch ovládl všechny vesmíry Star Treku. A teď se k nim připojuje Loki, zlobivý bratr norského (polo)boha Thora, v okouzlujícím podání Toma Hiddlestona. Thor má velké kladivo, Loki charisma vyžilého rockera, který čerpá svou psychopatickou a zranitelnou hanebnost od hitchcockovských záporáků i Alana Rickmana. Ale je s ním větší legrace. V pokračování Thora je ústředním komickým a zároveň ironickým elementem: stal se z něho hláškostroj, který obratně shazuje jak marvelovskou mytologii, tak ostatní hrdiny z Avengers. Nechybí ostatně ani odzbrojující cameo, po němž kino bouřilo smíchy. Jenže Lokiho je ve filmu málo a kromě něj funguje bezchybně už jen druhý britský import, londýnské lokace. Jinak totiž zbývá jen na vodě postavená mytologie, blouznivá astrofyzika a pokus o meziplanetární romanci na ose Londýn-Asgard, který ovšem monumentálně ztroskotává na nulové chemii mezi Natalií Portman a australským lamželezem Hemsworthem. Snímek je pozoruhodně nevyrovnaný: zatímco první půlka je pomalá, ospalá jízda skrze stáda zlotřilých elfů a naivních osmdesátkových zápletek, jakmile Loki dostane víc prostoru pošťuchovat se s bratrem, Thor se rozjede a nabere takové komediální obrátky, že se nestačíte divit temnému názvu. Takže pro příště, milí Marveláci, nechte Thora hospodařit někde na kukuřičném poli v Nebrasce a přihrajte nám šťavnatý spin-off s Lokim. Vždyť Bohové musejí být šílení. (09.11.2013)

První Thor se mi líbil více, a to hlavně proto, že v něm nebyly momenty k pousmání, nýbrž regulérní vtipy a gagy. Takových je v pokračování jen několik, a jsou fakt dobré... Ale není jich dost. Vlastně nemám moc jasno v tom, jaký tenhle film měl být. "Temný" podtitul naznačuje jakousi osudovou podívanou s vážnější notou, jenže jaké překvapení - ona ta "vtipnější jednička" byla zároveň také mnohem vážnější! Nebo tak jen působila díky Kennethu Branaghovi? Aha! Asi jsem udeřil (mjolnirem) hřebík na hlavičku! No, naštěstí nic z toho neznamená, že by Thor: Temný svět byl špatný nebo nezábavný. Zábava to je nápaditá a svižná, ničím vyloženě neuráží a toho, co v ní nemuselo být, je jen málo (chudák Stellan Skarsgård, ten dostal od scénáře pořádnou ránu). Ani "polepšení" Lokiho mi tolik nevadilo (moment, kdy si v cele nerušen čte knížku, mě rozesmál nahlas stejně jako třeba Thorova jízda podzemkou). Čtvrtou hvězdu jsem se rozhodl přidat za finále s portály, které bylo opravdu dobře vymyšlené a nečekaně hravé. A abych nezapomněl, prima scénka po titulcích. (12.11.2013)

První Thor mě bavil, ale od té doby omrzel a dvojka přišla s podivným mixem průměrné komiksové moderny, kde pořádně nefungovalo ani temno, ani lehkost a humor. Celé to moc netáhlo a závěr už je prostě moc... p*čovina. Budoucnost tohoto universa je i přesto slibná, pro mě v rukou Iron Mana, Kapitána Ameriky a snad o dvě třídy lepších AVENGERS. Na další prázdný vesmírný fantasy už mě nehne. (31.05.2014)

Už od první pětiminutovky je jasné, že Thor podbízivě balancuje někde mezi Pánem prstenů a Hvězdnými válkami. Snaha o epickou story nefunguje, příběh je vytříštěný mezi nevyrovnané linky (Země naprosto zbytečná), nevyužívá potenciál vedlejších postav (ani hlavních) a závěrečný souboj je tragický. A Chris Hemsworth je polonahý asi pět sekund, což je naprosto netolerovatelný diletantismus. Vtípky jsou nicméně fajn a nebýt sterilní režie tak to v rámci předkopulačních popcornových manévrů není úplně zatraceníhodné. Kdyby se seškrtaly světelné meče, byla bych nicméně spokojenější. Mám pocit, že Thor by strašně chtěl být dalším Star Trekem, ale krom červené hmoty (která je sama o sobě ve škatulce wtf) s ním nemá společného nic. (21.12.2013)

Taylor nezvládá vybalancovat dramatickou a komediální rovinu a tak má dívák v jedné minutě téměř slzy na krajíčku a v druhé se přiblblble hihňá. Vím to, protože vedle mě seděl uhrovitý nerd a chvíle naprosté fascinace se mísily s bujarým hýkáním. Chybí i smysl pro gradaci, protože snímek je na vrcholu uprostřed, začátek je trochu pomalý a konec vysloveně zkratkovitý (po bitce v Londýně). Jinak má druhý Thor především prodat širší Marvelovský vesmír, vysvětlovat, představovat a ohromovat, což se mu daří. Bez problémů vrší rozmáchlé scény, ve kterých se nehraje o nic menšího než právě o onen vesmír. Mezi jeho anhilací a padouchem stojí parta nešikovných vědců, korbič s kladivem a patologický lhář/podvodník/masových vrah. Z nichž nejzajímavější je právě poslední jmenovaný. Ano Loki znovu vládne (doopravdy) a film si ve scénách, kde se vyskytuje, krade pro sebe. Asgard je konečně představen v celé své velkoleposti, stejně jako další z devíti světů toho stromu či co to je. Zlí elfové jsou prima záporáci, s velmi osvěžujícími střelnými zbraněmi a efektními granáty. Bitek je tu požehnaně, i když by se hodila jistější ruka a víc nápadů. Natálka chudák vyfasovala jednoznačně nejblbější postavu (asi jako protipól k Bohu) a to jak moc jí to v těch šatech sluší, je jediným kladem, který se dá směle prohlásit. Potitulková scéna se Sběratelem navnazuje hodně, zvlášť tím co se po ní rozpoutává v diskuzích. Chystají se velké věci a svět Strážců galaxie vypadá velice podivně až vábně. Jsem upřímně zvědavý. P.S: Capovo cameo patří zatím k nejlepším. Bůh žehnej Ameri... (12.11.2013)